Kultivací se půda hluboko zkypří, provzdušňuje a čistí. Vertikálním řezem se prořeže zplstnatělá tráva i kořenové baly. Nelekněte se, po očistném procesu vypadá trávník zuboženě. Stačí mu přísun živin v podobě správné dávky a typu hnojiva a za pár dnů bude fit. Kultivace by se měla provést alespoň dvakrát do roka – na přelomu dubna a května a koncem září.

Tip: Půda by měla být při kultivaci suchá, ale ne vysušená. Do velmi tvrdé trávy budou nože vertikutátoru těžko pronikat.

Velmi důležité je pravidelné hnojení. Začátkem března se používají granule startovacího hnojiva, které má v sobě zakomponovány všechny živiny potřebné pro dobrý start trávníku do nové sezony. Účinkuje 6 – 8 týdnů. Od konce dubna se každých 8 – 10 týdnů aplikuje trávníkové hnojivo. Na konci sezony, v říjnu, se po pokosení použije zazimovací hnojivo. Všechny druhy uvedených hnojiv koupíte ve specializovaných prodejnách. Při aplikaci je třeba vždy dodržet dávky doporučené výrobcem. Mladé, nově vyseté trávníky se doporučuje hnojit až po prvním posečení.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Tip: Nerovnoměrnému růstu s různou barevnou intenzitou trávníkové plochy předejdete používáním rozmetadla s regulovaným dávkováním. V porovnání s ručním hnojením garantuje rovnoměrné rozsévání živin.

Víte, k čemu slouží pískování? Rovnoměrně navrstvený jemnozrnný písek provzdušňuje půdu a pomáhá v ní zadržovat vlhkost. Vápnění mletým vápencem se používá na kyselé půdy. Poznáte je podle hojného výskytu mechů.

Ani ty nejkvalitnější trávníky se nevyhnou růstu dvouděložných plevelů. Nejúčinnější prevencí proti jejich přemnožení je pravidelné mechanické odstraňování.

Tip: Vyrýpávání plevele je sice nejekologičtější způsob, na některé druhy, například jetel, však nestačí. V tomto případě budete muset sáhnout po účinnějším prostředku – herbicidním postřiku proti dvouděložným plevelům.

Není tráva jako tráva. Ve starších zahradách se setkáváme s trávou rostoucí do výšky, která se uplatňuje především v zemědělství. Dnešní šlechtěné druhy trav rostou více do šířky místo do výšky a při jejich sečení vzniká méně odpadu. Moderní druhy osiva jsou určeny pro různé přírodní podmínky, stačí si vybrat správný druh. Podle stupně zatížení se můžete rozhodnout mezi ozdobným, užitkovým nebo sportovním trávníkem. Existují speciální směsi na stinná místa, které zabraňují růstu mechu.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Co se děje, když...

...trávník „vynechává“ a je nekompaktní?

Diagnóza: Zjistěte hodnotu pH. Pravděpodobně bude velmi nízká, což způsobuje zvýšenou rozpustnost mikročástic. To má za následek intenzivnější vyplavování živin a tím jejich nedostatek pro trávník.

Doporučená léčba: Pro zvýšení pH přidejte vápenec, který se prodává jako hašené vápno. Běžně ho koupíte v zahradních centrech v oddělení s hnojivy.

...trávník má zelenožlutou barvu, místy s odumřelými stébly a roste pomalu?

Diagnóza: Tyto příznaky má na svědomí nedostatek dusíku v půdě. První pomoc takovému trávníku poskytnete pohnojením rychle působícím hnojivem. Následně, po několika dnech, rozhoďte dlouho působící hnojivo.

Doporučená léčba: Pokud si jste jisti, že hnojíte dostatečně a dusíku musí být v půdě dostatek, je možné, že není ve formě, v jaké ho kořeny trávníku dokáží přijmout. Abyste aktivizovali půdní bakterie, které dusíkatá hnojiva rozkládají do potřebné formy, musíte trávník pravidelně provzdušňovat.

Proto důkladně provzdušněte – v jednom směru projeďte celou plochu vertikutátorem, následně kolmo na tento směr a nakonec ještě po úhlopříčce. To zopakujte do konce sezony ještě třikrát, přibližně jednou za dva měsíce.

Ilustrační foto

Ilustrační foto


...na trávníku zůstávají viditelné stopy po šlápnutí, stébla trav zůstávají slehlá a nevztyčují se?

Diagnóza: Ve stéblech je nedostatečný vnitřní tlak, díky kterému se normálně dokáží po sešlápnutí vztyčit. Zajišťuje ho dostatečný obsah vody v rostlinném těle. V opačném případě trávník vadne.

Doporučená léčba: Rychle zalévejte!

...trávník má nepřirozenou barvu, i jednotlivá stébla těsně vedle sebe rostou velmi rozdílně?

Diagnóza: Důvodem může být přebytek síry v kořenové zóně. Mohla se tam nahromadit v důsledku propustnosti kořenové vrstvy. Toto podezření může potvrdit i příležitostné podmáčení trávníku.

Doporučená léčba: Pomůže hloubkové prořezání drnů, vertikutátor si nastavte na maximální hloubku prořezání. V průběhu roku prořežte trávník ještě dvakrát a minimálně jednou ho provzdušněte.

..trávníku chybí svěžest, je tmavý a má až zelenomodrou barvu?

Diagnóza: Může to být signál, že v půdě je málo organických částic, je přemineralizovaná a má vysoké pH. Chybí jí měď, která aktivuje mnohé enzymy a je také součástí procesu dýchání.

Doporučená léčba: Trávník potřebuje hnojení organickým hnojivem s přídavkem mědi. Hnojivem snížíte pH půdy a dodáním mědi ulehčíte trávníku dýchání.

...výběžkaté druhy trav se slabě nebo téměř vůbec neodnožují a po pohrabání se v trávníku odhalují holá místa?

Diagnóza: Buď je trávník udušen vrstvou plsti z kousků travních lístků, které se postupně ukládaly po každém kosení, nebo mu prostě chybí fosfor, který je nezbytný pro růst odnoží výběžkatých druhů trav. Třetí možností je, že kosíte příliš nízko, až tak, že zasahujete výběžkaté druhy, které kosení těžko snášejí.

Doporučená léčba: Pro jistotu trávník okamžitě mělce prořežte, vertikutátor si nastavte na hloubku prořezání 2 – 3 cm a potom se přesvědčte, zda je pH okolo 6,0. Jeho hodnota totiž přímo ovlivňuje přijímání fosforu kořeny.

Pozor! Fosforečným hnojivem přihnojte až potom, když jste se přesvědčili, že pH je v pořádku a fosfor skutečně chybí. Pokud ho totiž do půdy dodáte zbytečně moc, jeho nadbytek může vést ke zpomalení růstu.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

...v trávníku se objevují mechy a tráva se ztrácí?

Diagnóza: Docela určitě jde o zastíněné studené polohy, které spolu nízkým pH vytvářejí ideální podmínky pro šíření mechu.

Doporučená léčba: Celou plochu prořežte vertikutátorem na střední hloubku 4 – 5 cm, provzdušněte aerifikátorem, zvyšte pH půdy dodáním hašeného vápna a dosejte travní směsí určenou na zastíněné plochy.

...trávník často napadají různé choroby – sněti, plísně a podloží není trvale zamokřené ani zastíněné?

Diagnóza: Velmi pravděpodobně trávníku chybí draslík. Tento prvek je nenahraditelný při budování buněčných membrán. Při jeho nedostatku slabé membrány velmi těžko odolávají útokům choroboplodných zárodků.

Doporučená léčba: Takovými neduhy trpí zejména podmáčené plochy s hutným, nepropustným podložím, a přitom může jít o vyhřátá slunná místa.

...trávník je trvale napadán plísněmi a houbami?

Diagnóza: Takovými neduhy trpí zejména podmáčené plochy s hutným, nepřístupným podložím a přitom může jít klidně i o vyhřátá slunečná místa.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Doporučená léčba: Dříve, než budete řešit problém výživy, především je třeba vyřešit vnější podmínky. Pomůže vícenásobné provzdušnění s odstupem několika dní. Při provzdušňování projeďte aerifikátorem po ploše nejprve v jednom směru. Potom ještě jednou kolmo a nakonec pomocí posypového vozíku rozsypte po provzdušněné ploše jemný písek.

Pro pěkný trávník

- Většina trávníků ve dnech, kdy se teplota pohybuje okolo 28 °C, vyžaduje přibližně 25 mm vody týdně. Je to asi 25 l na čtvereční metr.

- Trávník by se měl zavlažovat jen jednou denně, samozřejmě až na nutné výjimky.

- Odborníci doporučují spíš nepravidelnou závlahu v delších intervalech než pravidelnou v kratších. Delší interval mezi cykly nutí kořenový systém trávy hledat vláhu v hlubších vrstvách zeminy. Kořeny tak vytvářejí kompaktnější, pevnější a odolnější travní drny.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Pár rad do kapsy

Pozorujte průběh srážek na konkrétním území. Obyčejně půda trpí nedostatkem vláhy do poloviny léta. Snažte se odhadnout místa, která je třeba zavlažovat pravidelně a která méně nebo vůbec.

Ještě před realizací systému se snažte ušetřit vodu, čas a práci při zavlažování konceptem návrhu zahrady. Zkuste se zamyslet nad lepším využíváním srážek a pomalejším vsakováním dešťové vody. Vysychání půdy zabrání i výsadba, která pokryje co nejvíce plochy pozemku. Po vrstevnici můžete vytvořit malý zavodňovací příkop, který může i esteticky dotvořit vzhled zahrady. Může mít tvar meandrovité cestičky pokryté štěrkem nebo mulčovací kůrou.

Podle velikosti a charakteru pozemku a množství srážek si určete zdroj vody. Dešťová voda zůstává stále bez konkurence. Je to laciné řešení, ale náročné na způsob shromažďování vody a kontrolu jejího množství. Na druhém místě je studniční voda. Pokud máte možnost, určitě využijte k zavlažování rybník nebo potok. Nejméně ekologickou a ekonomicky výhodnou variantou je zavlažování z veřejného vodovodu.

Nemusíte hned uvažovat o automatickém systému. Možná vám na malou zahradu postačí hadice s postřikovací pistolí. Přenosné zařízení můžete upevnit i do půdy – vodu rozděluje rovnoměrně, ale zasahuje jen malou plochu. Kromě stacionárních jsou v nabídce i rotační zařízení – která obsáhnou kruh přibližně do 70 m2 pomocí dvou nebo více ramen.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Na trhu najdete i podpovrchovou závlahu. Její výhodou je, že voda se podzemními rozvody dostává přímo ke kořenové soustavě. Tak dochází k menší ztrátě vody vypařováním. Podpovrchové drenážní zavlažování však může plnit ještě jednu funkci navíc. Zahradu, která trpí zvláště na jaře nadměrně promočenou půdou, tento systém odvodňuje. Dávejte si však pozor na zvýšenou kontrolu vlhkosti půdy a měřte dodávané množství vody.

Statistika uvádí, že se zavlažovacím systémem s automatickým ovládáním ušetříte v porovnání s ručním zaléváním při běžné velikosti zahrady od několika desítek až po několik stovek hodin za vegetační období. Odborníci tvrdí, že automatické zavlažování ušetří 40 % vody potřebné k zavlažování díky senzorům. Systém s čidly na srážky a vítr kontroluje půdní vlhkost a zablokuje zalévání, když prší nebo fouká vítr určité intenzity. Když se voda po dešti vypaří nebo vítr přestane foukat, provoz systému se obnoví.