Hlavní obsah
Stavba s adresou: Jiráskova čp. 169, Jaroměřice nad Rokytnou Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Vila Pickových vyrostla v tichém městečku, obyvatelům poskytla klid pro rodinný život

Obec Jaroměřice byla ve dvacátých letech minulého století charakterizována jako „tiché městečko na říčce Rokytné”. I stavební činnost dvacátých let v ní byla spíš nenápadnější, bez odborných diskuzí nad slohovou podobou nebo architektonickým ztvárněním. Novátorská vila Richarda a Gisely Pickových byla v lokalitě výjimkou.

Stavba s adresou: Jiráskova čp. 169, Jaroměřice nad Rokytnou Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina
Vila Pickových vyrostla v tichém městečku, obyvatelům poskytla klid pro rodinný život

Ve městě působilo několik stavitelů - projektantů, kteří nijak zásadně svou tvorbou nevybočovali. V místě chyběl školený architekt.

Několik výjimečných, region přesahujících staveb pocházelo od cizích, pražských architektů, přičemž jejich objednavatelé byli součástí místní osvícené inteligence.

Vstup do vily je výrazně prosklený a prosvětlený.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

V širším regionu slohově výjimečná a na místní poměry neobyčejně novátorská byla novostavba vily manželů Pickových. Autorem netradičního projektu z roku 1921 byl pražský architekt Pavel Janák.

Richard Pick, pocházející z Třeště, působil v Jaroměřicích jako městský a obvodní zvěrolékař. Jeho žena Gisela přispívala do mnoha novin a časopisů. Byla překladatelkou, autorkou divadelní hry a knihy rozhovorů s básníkem Otokarem Březinou a dopisovala si např. s F. X. Šaldou a byla hodně emancipovaná.

Pohled na stavbu na dobovém snímku

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Manželé Pickovi patřili k vzdělané a pokrokové skupině. Zřejmě díky svým bohatým kulturním zájmům se seznámili také s tvorbou významného pražského architekta, u kterého si objednali návrh vlastního domu. Janák v projektu zachytil svou představu „národního slohu“, kterou pak rozvinul na podobě známého pražského paláce Adria.

Zmíněná „národnost“, označující styl pozdního českého kubismu, byla zvýrazněna folkloristickou barevností dekorativních prvků. Ty se skládaly z plastických motivů. Dům má hlavní stranu obrácenou do zahrady, do které je přístup středovou otevřenou arkádovou lodžií. V patře je pak umístěn balkon.

Ve vile zabírala velký prostor jídelna sloužící ke společenskému vyžití.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Objekt, zasazený do rozlehlé zahrady, byl vybudován v západní části města. Stojí na kamenné podnoži a je završen valbovou střechou. Ve východní polovině přízemí byla umístěna Pickova kancelář s pracovnou. Druhá polovina sloužila jako kuchyň a jídelna. Patro sloužilo výhradně k bydlení.

Stavbu vedl a dokončil místní stavitel Antonín Dlouhý. Vila zřejmě pro své příliš nápadné a progresivní pojetí nenašla u místních stavebníků ani stavitelů žádnou pochvalu.

Po prodeji původními majiteli se z vily stal nájemní dům. Tím objekt už ve dvacátých letech změnil využití a částečně také vnitřní dispozici. Po necitlivých úpravách ve druhé polovině 20. století vila ztratila svůj kubistický výraz a architektonickou hodnotu a dnes vypadá jako běžný dům.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků