Hlavní obsah
Dům s adresou: Choceň, Jiráskova čp. 988 Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Rodinný dům Rudolfa a Marie Prchalových v Chocni obsahuje i tzv. minimální byt

Zajímavým místem, kde se dokázala prosadit kvalitní funkcionalistická architektura, byla Choceň. Zasloužil se o to architekt Čeněk Mužík, který si ve městě založil velmi úspěšný ateliér. Jedním z jeho „děl” je i rodinný dům Rudolfa a Marie Prchalových v tomto městě. Tato stavba je kromě své architektury pozoruhodná tím, že v ní najdeme i menší obytnou buňku blízkou podobě tzv. minimálního bytu.

Dům s adresou: Choceň, Jiráskova čp. 988 Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje
Rodinný dům Rudolfa a Marie Prchalových v Chocni obsahuje i tzv. minimální byt

Architekt Mužík se narodil v Morašicích u Litomyšle. Architekturu vystudoval v ateliéru profesora Otakara Novotného na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

Praxi v oboru získal v ateliérech Bedřicha Feuersteina, Josefa Karla Říhy a v kanceláři předních zastánců české avantgardy, architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka, se kterými pracoval na projektu mrakodrapu pražského Všeobecného penzijního ústavu.

Stavbu dekorují různé velikosti oken.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Začátky Mužíkova samostatného projektování se začaly odvíjet počátkem třicátých let minulého století v Praze. Mužík pak ale nakonec zakotvil v Chocni. V roce 1931 v tomto městě uspěl v konkurenci známých architektů v soutěži na Obchodní akademii. Už na této budově byla vidět řada rysů charakteristických pro jeho tvorbu.

Chloubou stavby je působivá terasa s výhledem.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Součástí jeho rukopisu byly především celkově jednoduché tvary, u veřejných staveb umocněné o zajímavě zpracované nápisy, v případě staveb soukromých obohacené o řadu elegantně organicky tvarovaných detailů.

Stejné je to i v případě drobné, ale pozoruhodné vilky Rudolfa a Marie Prchalových v Chocni. Základem Prchalova domu, ostatně jako každé dobré funkcionalistické stavby, jsou účelně umístěné místnosti. Od toho je pak odvozena výsledná podoba domu.

Nákres dokládá zamýšlenou podobu domu.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Do přízemí podsklepené vily architekt vložil vedle nezbytného sociálního zázemí, prádelny a schodiště i jakousi obytnou buňku blízkou tzv. minimálnímu bytu (nabízí základní minimální prostor potřebný k životu). Tato buňka - disponující ovšem mnohem větším obytným prostorem, než jak tomu bylo u sociální výstavby - se skládala z kuchyně, obytné místnosti se spacím koutem, odděleným posuvnou stěnou, a koupelny.

V patře architekt toto řešení zopakoval, ovšem s menšími rozdíly. Kuchyni nahradila pracovna, prádelnu v zadní části pak šatna. Díky tomuto uspořádání mohla být stavba užívána buď jako komfortní rodinný dům, nebo po nepatrných úpravách i jako nájemní vila s dvěma samostatně přístupnými byty.

Nejprostornější místností se jasně stal obývací pokoj.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Komfortnost bydlení v přízemí rozšiřovala velká terasa, v patře elegantně zaoblený balkónek a konečně i rozlehlá střešní zahrada. Jejímu krytému vstupu architekt propůjčil tvar aerodynamicky modelované automobilové kapoty.

Vilka, kterou později obývali členové stavebníkovy rodiny, se zachovala v dobrém stavu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků