Hlavní obsah

Oblázkové věže jako možné řešení pro čínské megalopole

Novinky, nes

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šest věží poskládaných ze skleněných oblázků je jedním z posledních projektů belgického architekta Vincenta Callebauta. Tento jeho návrh, nazvaný Asian Cairns (asijské mohylky) je především vizí, jak by také mohla vypadat část čínského města Šen Čen v budoucích letech, kdy se v zemi očekává rapidní odliv obyvatel z venkova právě do měst.

Foto: Vincent Callebaut

Výškové budovy tohoto druhu nazývá architekt Vincent Callebaut slovem farmodrapy (z anglického farmscrapers).

Článek

Autor známý svým vizionářským přístupem k architektuře používá pro nový druh ekologicky, energeticky a ekonomicky samoudržitelných výškových staveb pojmu farmodrapy (farmscrapers).

Foto: Vincent Callebaut

Oblázkové věže, které vypadají, jako kdyby bylancovaly, mají být ztělesněním harmonie lidského bydlení a žití s přírodou.

Šestice oblázkových "mohylek" reprezentuje jeho pojetí města, jako místa, kde každá z budov poskytne svým obyvatelům nejen důstojné podmínky k bydlení, ale také prostředí, kde budou pracovat, pěstovat suroviny pro svou obživu a kde budou mít i dostatek možností, jak trávit chvíle svého odpočinku. Cílem je snížit potřebu lidí cestovat tím, že veškeré jejich potřeby budou soustředěny do jednoho objektu.

Foto: Vincent Callebaut

Šestice asijských mohylek (tak se projekt jmenuje) při pohledu z vrchu

Každá z věží by měla vyprodukovat přesně tolik potravin a energie, kolik sama spotřebuje, eventuálně o něco víc. Samozřejmostí je využívání energie slunce a větru, totální recyklace všech odpadů, které se v každé věži vyprodukují a samozřejmě tedy i produkce výhradě recyklovatelných surovin a zboží.

Foto: Vincent Callebaut

Detailní pohled na oblázky osázené stromy a vertikálními větrnými turbínami

Jednotlivé oblázky, jichž je v  jedné věži naskládáno až 22, představují skutečné eko-čtvrti v tomto modelu vertikálního města. Každý dvoupodlažní oblázek obepínají ocelové prstence, které jsou připojeny k centrálnímu sloupu pomocí speciálních nosníků zaručujících flexibilitu.

Foto: Vincent Callebaut

Návrh vnitřního členění jednoho z oblázků

Středový sloup pak funguje nejen jako páteř budovy, ale především jako hlavní dopravní tepna pro obyvatelstvo i pro zboží, které tudy poplyne všemi směry a bude odtud snadno distribuovatelné do všech částí objektu.

Foto: Vincent Callebaut

Bokorys jedné z věží se zdůrazněním středového sloupu, oblázků a zahrad

Foto: Vincent Callebaut

Nákres vnitřního uspořádání oblázku se školami

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám