Hlavní obsah

Na zeleni mezi domy jsme trvali, hodnotí devadesátiletý architekt sídliště, které navrhl

Když se architekt Viktor Rudiš, čerstvý devadesátník, před několika dny procházel po oceňovaném brněnském sídlišti Lesná, jež před více než půlstoletím projektoval, máloco našel v původním stavu. Domy jsou zateplené, mají barevné fasády, nové balkóny a přístavby. Rudiš bere změny stoicky. „Nedá se to zastavit, noví majitelé uplatnili svá majetková práva,” řekl lidem, kteří se s ním na Lesnou vydali na procházku.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Šest tisíc bytů poskytlo před padesáti lety bydlení na ploše sto hektarů obyvatelům Brna v jedné z dosud stále nejžádanějších sídlištních lokalit, kterou je čtvrť Lesná.

Článek

Z původního urbanistického konceptu ale dosud zůstává to podstatné - mnoho volných ploch, organické zasazení domů do krajiny kolem přírodního amfiteátru, umělecké prvky ve veřejném prostoru, občanská vybavenost, na kterou se na sídlištích často zapomínalo. A hlavně zeleň.

Díky stromům, které měly dost času dorůst, činí Lesná, původně spíš holá planina, čest svému jménu.

Foto: Tomandl Jan, ČTK

Architekt Viktor Rudiš (uprostřed) při prohlídce brněnského sídliště Lesná, které v 60. letech projektoval.

„Velké volné plochy mezi domy, soustředěné skupiny stromů - na tom jsme trvali," uvedl Rudiš, který byl jedním ze čtyř architektů Lesné.

S čím se v 60. letech nepočítalo, je dnešní boom automobilismu. Na Lesné chybí tisíce parkovacích míst, uvažuje se o podzemních parkovištích, Rudišovi se ale myšlenka příliš nepozdává.

„Mám možná trochu naivní řešení: míň aut," řekl architekt, který devadesátku oslavil 9. června. K jeho pracím patří také československý pavilon pro Expo 1970 v Ósace a rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Mezi bytovými domy lesné je stále množství zákoutí klidu a pohody, kterou vytváří sama příroda a to i přes civilizační a všudypřítomný problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

Lesná byla prvním velkým brněnským sídlištěm a už při svém vzniku se stala předmětem kritiky i obdivu. Není se čemu divit, vedle výstaviště to byl nejradikálnější stavební projekt v Brně od zboření městských hradeb, uvedl na odborných stránkách Archiweb Miroslav Divina.

Sídliště rostlo rychlým tempem po většinu 60. let, na více než sto hektarech vzniklo téměř 6000 bytů, další tisíce přibyly v blízkém okolí později. Podle starosty Brna-severu Martina Malečka v nedávné době hrozilo, že původní urbanistický koncept jádra Lesné vezme za své a že se zástavba sídliště začne zahušťovat. "Snad se to podařilo zastavit," konstatoval Maleček.

Foto: Miroslav Homola, Právo

O velkorysé pojetí volných zalesněných a ozeleněných ploch, které daly čtvrti jméno se postaral architekt Viktor Rudiš.

Pro nestora brněnské architektury Rudiše je Lesná také vzpomínkou na atmosféru 60. let minulého století, kdy se společnost nadechla k optimismu a naději.

„Všichni, kdo se na stavbě podíleli, měli zájem o co nejlepší výsledek," řekl Rudiš. A současní obyvatelé Lesné, známí svým patriotismem, tehdejší úsilí stále doceňují.

O byty na sídlišti je zájem i na realitním trhu. „Lesná se v průzkumech stále objevuje jako nejpopulárnější sídliště v Brně," řekl hlavní městský architekt Michal Sedláček.

Reklama

Výběr článků

Načítám