Článek
Babiš ve videu cituje titulek textu ekonoma Lukáše Kovandy. Premiér opakuje, že Orlen a MOL si v Česku na maržích „mastí kapsu“ a analýza švýcarské banky mu prý dává zapravdu.
Z vyjádření premiéra by se mohlo zdát, že za vysoké ceny mohou jen tuzemští pumpaři a jejich vysoké maloobchodní marže. Tu si určují samotné benzinky, ale její výši omezuje konkurence a ceny na okolních pumpách.
Analýza švýcarské banky pro klienty UBS, kterou zmiňuje server Investing.com, ale mluví o takzvané rafinační marži. To je zjednodušeně řečeno zisk z výroby paliva. Tedy rozdíl mezi tím, za kolik rafinerie nakoupí ropu, a za kolik prodá vyrobenou naftu nebo benzín distributorovi. Rafinérským společnostem Orlen a MOL dle švýcarské banky vzrostla tato marže o desítky procent nad dlouhodobý průměr. Vláda má však jen velmi omezené možnosti globální marži ovlivnit.
Řešení současné krize je prakticky jako přes kopírák tehdejší Fialovy vlády.
Mezi rafinerií a samotnou pumpou je navíc ještě jeden krok. Velkoobchod a distribuce. Právě tady má Orlen v Česku silnou pozici a může ovlivňovat, za kolik palivo nakupují menší pumpy. To ale švýcarská banka vůbec neřešila. Její analýza je totiž investiční a hodnotí hlavně dopad marží na zisky firem, ne konkrétní ceny pro řidiče.
Podle samotné ministryně Aleny Schillerové (ANO) do předminulého týdne nic nenasvědčovalo tomu, že by trh zneužíval konfliktu na Blízkém východě k navyšování přirážek. Podle ministryně financí ale změna nastala minulý týden.
Nemají si co vyčítat
Babišova vláda v praxi dělá to stejné jako Fialova vláda před čtyřmi lety. Sleduje marže pohonných hmot, za což tehdejší opozice vládu ostře kritizovala. Babiš před čtyřmi lety doslova tvrdil, že „kontroly má dělat ÚOHS“, jeho stranický kolega Radek Vondráček zase v té souvislosti mluvil o „buzeraci ze strany ministerstva“. Předchozí vláda navíc na čtvrt roku snížila spotřební daň o korunu padesát na litr. K tomu zatím ta současná nepřistoupila.
„Řešení současné krize je prakticky jako přes kopírák tehdejší Fialovy vlády. Mají stejné řešení a velmi podobně to komunikují,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Babiš o víkendu mluvil o možném zastropování marží. Takový nástroj přitom jeho ministryně financí Schillerová na začátku března označila za atomovou bombu v ekonomice. Babiš v pondělí se sešel se zástupci distributorů pohonných hmot. Ti odmítli, že by situaci zneužívali. Faktem zůstává, že podstatnou část ceny benzínu a nafty tvoří daně (DPH ve výši 21 % a spotřební daň).
Vláda po pondělním jednání uvedla, že odhlasovala půjčku sto tisíc tun ropy ze státních hmotných rezerv firmě PKN Orlen, která v Kralupech nad Vltavou provozuje ropnou rafinérii. Na dalším jednání vlády se bude jednat o možnosti snížit spotřební daň.
Pořad PoliCheck sleduje a rozebírá výroky politiků na sociálních sítích. Všechny díly najdete zde.
