Hlavní obsah
 

Modernizace architektonické ikony Austrálie finišuje. K padesátinám dostane skvělou akustiku

Prakticky od slavnostního otevření opery v australském Sydney si hudebníci a umělci, ale i publikum stěžovalo na to, jaká je v jejím sále špatná akustika. Zdá se, že po několika předchozích marných pokusech o její zlepšení se nyní konečně dočkala toho správného zásahu a bude se pyšnit nejenom výjimečnou architekturou, ale i odpovídající akustickou úrovní.

 
Modernizace architektonické ikony Austrálie finišuje. K padesátinám dostane skvělou akustiku

Opera House v Sydney má natolik ikonický tvar, že jej mnohdy stačí pouze načrtnout a žádných popisků netřeba. Každý hned ví, o kterou stavbu jde. Podle některých připomíná labutě plovoucí na hladině jezera.

Budova byla postavena podle návrhu dánského architekta Jørna Utzona z roku 1956, dokončena byla téměř o dvě dekády později - v roce 1973. Příští rok tedy tato důstojná a obdivovaná „dáma” oslaví padesátileté jubileum.

Co se ukrývá pod křídly labutí

Komplex budovy zabírá plochu o velikosti 1,8 hektaru. A je v něm možné objevit hned pět sálů.

Hlavní jsou ovšem dva. Menší, operní sál má kapacitu 1507 míst, do velkého koncertního sálu se vejde 2679 diváků. Zajímavostí jsou zde největší mechanické varhany na světě s 10 154 píšťalami.

Kromě sálů je v budově umístěna také výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy stavby jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi. Nejvyšší ze střech ční 65 m nad hladinu okolního moře.

Prakticky od samého počátku se ovšem koncertní sál potýkal s poměrně vážným problémem, a to špatnou akustikou. Několik rekonstrukcí a úprav jej mělo odstranit, ale žádný ze zásahů nebyl příliš úspěšný, uvádí agentura AuBC.

Šest let trvající rekonstrukce

V roce 2016 město dospělo k závěru, že kompletní modernizace budovy zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO je nezbytná, a tak v roce 2017 započaly práce na opravách. Jejich délka byla naplánována na šest let. Nyní se tedy již začínají chýlit ke konci.

„Technologie pocházely ze 60. let minulého století, vylepšili jsme je tedy na standard 20. let našeho století. Zajistili jsme, že tu jsou nyní technologie na špičkové světové úrovni,” pochvaluje si ministr umění Nového Jižního Walesu Ben Franklin.

O důkladnosti a náročnosti úprav svědčí i délka trvání těchto prací. Jen instalace obřích panelů, rozptylovačů zvuku a reflektorů zabrala více než dva roky.

Nejen akustika, také dostupnost

Akustika ovšem nebyla jediným bodem, na nějž se rekonstrukční práce zaměřily. Stavba má standardům 21. století odpovídat jako celek.

„Jedním z klíčových cílů pro koncertní sál a obnovu stavby bylo zvýšit její dostupnost pro lidi s omezenou mobilitou, a to ve všech částech opery,” říká Ziggy Napier, ředitel hlavních projektů Opera House v Sydney.

„Až přijdou diváci poprvé do koncertní síně, budou v úžasu. Je to tu takové hřejivé a svěží,” těší se ředitel opery Louise Herron.

Modernizace dosud stála 280 milionů australských dolarů (necelé 4,7 mld. Kč). Nová akustika projde testem v červenci, kdy si první diváci budou moci ověřit, jak moc se modernizace koncertního sálu povedla.

Nás Čechy může těšit, že onou zatěžkávací zkouškou pro nová vylepšení bude Mahlerova Druhá symfonie.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků