Jak jsme chtěli bydlet v někdejším Československu

Bytová politika mladého státu tváří v tvář řadě politických a hospodářských zvratů, které doba přinášela, v řadě věcí selhávala.

Nepodařilo se řešit některé klíčové otázky související s kvalitou a dostupností bydlení, jako je například rozrůznění podpory bydlení různých sociálních vrstev, zefektivnění výstavby cestou vyšší koordinace a standardizace stavebnictví nebo sladění úrovně bydlení v různých částech republiky.

Výstava představuje tematiku budování státu a společnosti prostřednictvím bytové výstavby v začátcích existence republiky. Dobové postoje a přístupy k bydlení jsou zdokumentovány na deseti průřezových tématech. Kurátory expozice jsou Michal Kohout a David Tichý.

Autoři se podívali na státní politiku bydlení, sociální bydlení, družstevní výstavbu, soukromé nájemní bydlení, experimenty ve výstavbě, standardizaci nebo třeba na bytové problémy.

Podle autorů výstavy v Praze ve dvacátých letech chyběly potřebné byty pro lidi, kteří sem přicházeli za lepším zaměstnáním. Lidé tak bydleli v různých provizorních příbytcích.

Pronajímali si třeba altány nebo boudy v zahrádkářských koloniích. Takových nouzových kolonií bylo hned několik. V Praze v těchto obydlích bydlely tisíce lidí. Většina konstrukcí byla stavěna svépomocí a splňovala jen minimální požadavky na kvalitu obydlí. Na špatné bydlení upozorňovala i řada intelektuálů, včetně Karla Čapka.

Autoři výstavy také uvádějí, že ve dvacátých a třicátých letech docházelo k zprůmyslnění bytové výstavby, která se zdála být efektivnější.

Inspirací může být třeba způsob stavění v podnicích Tomáše Baťi. Ke slovu se hodně dostávala prefabrikace a montované stavby.

Výstava je pořádána u příležitosti stého výročí založení republiky a probíhá v Galerii Jaroslava Fragnera na adrese Betlémské náměstí 5a, Praha 1. Otevřeno je do 18. 11. od úterý do neděle v době od 11 do 19 hodin.