Hlavní obsah

Neustálé dopravní zácpy a raketově stoupající ceny vytvářejí ve velkoměstech Latinské Ameriky podobný trend, jaký lze sledovat i ve velkých městských aglomeracích v západní Evropě nebo třeba v Asii. Je jím stoupající zájem o bydlení v miniaturních bytech. Mnohé z nich nemají o mnoho více plochy než jedno stání na parkovišti.

Hitem městských aglomerací se stávají mikrobyty

Autoři reportáže BBC si kladou otázku, zda ultra malé byty, mnohdy s plochou třeba jen deset čtverečních metrů, jsou ještě praktické, anebo se už stávají pro své majitele spíš vězeňskou kobkou.

„To jsou ale nejmenší byty v Latinské Americe,” řekl redaktorům Alexandre Frankel, ředitel společnosti Vitacon, která stojí za projektem komplexu s mikrobyty Nova Higienópolis v brazilském São Paulu.

Ačkoli stavba nebude dokončena dříve než na konci roku, zájemci o koupi bytů v ní se už nyní jen hrnou. Zájem o miniaturní bydlení není ale jen záležitostí sledovatelnou v brazilském největším městě, stejný trend lze pozorovat rovněž v Buenos Aires, Bogotě nebo třeba v Mexico City.

Jedním z hlavních důvodů přesunu zájmu veřejnosti k těmto malým bytům je jejich větší dostupnost v porovnání se standardně velkými byty, neméně důležitým aspektem bývá ovšem také jejich poloha.

Jak vysvětlují autoři reportáže, mnoho mladých lidí, kteří žijí sami, raději oželí sem tam nějaký ten čtvereční metr, jen když získají komoditu pro ně mnohem cennější – čas. Čas, který nebudou muset trávit každodenním cestováním do práce a zpět.

BEZ KOMENTÁŘE: NOVA HIGIENÓPOLIS - Studio 10 m²

Foto: Vitacon Incorporadora

Ne všichni jsou ale rostoucímu trendu příznivě nakloněni. Někteří architekti přirovnávají miniaturní byty k vězeňským celám. Jiní je ale vnímají jako vysoce výdělečné řešení urbanistického problému, který se navíc bude do budoucna ještě prohlubovat.

Zastánci tohoto stylu poukazují na to, že příklon k miniaturním bytům je vedlejším produktem ekonomiky gigantických firem. Ty zaměstnávají nejčastěji právě samostatně žijící mladé lidi, kteří odkládají založení rodiny na pozdější fázi svého života, zatímco v současné tráví největší část svého dne na pracovišti a ve společnosti přátel. I proto architekti kombinují malé bytové jednotky s velkými společnými zónami, v nichž se mohou obyvatelé scházet a bavit se.

„Lidé ve svých bytech přespávají, ale zbytek domu je součástí jejich domova také,” vysvětlil Frankel pro kanál BBC World. Právě jeho společnost vybudovala už několik domů s mikrobyty, žádný z nich ovšem neprolomil hranici deseti čtverečních metrů.

Menší byt prostě není možné vytvořit, a to minimálně proto, že už by to bylo za hranicí toho, co povoluje místní stavební legislativa, která umožňuje stavět jedenáctimetrové byty. „Udělal bych je klidně menší, kdyby to bylo možné,” říká k tomu Frankel.

Právě stavební legislativa bývá klíčem k tomu, jak velké byty se ve kterém městě objeví, všímají si redaktoři BBC. Například v japonském Tokiu, které je známé svou přelidněností a patří k nejhustěji osídleným městům světa, je možné objevit i mikrobyty s plochou 8 čtverečních metrů.

V jiných latinskoamerických státech se sice také zvětšuje nabídka mikrobytů, jejich obytná plocha se ale pohybuje okolo 20 čtverečních metrů.

Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Umíte si představit život v bytě s plochou 10 m²?
Ano, to by nebyl problém
60 %
Snad, kdyby mi nic jiného nezbývalo
40 %
Nemám ponětí
0 %
Ne, to by určitě nešlo
0 %
Nikdy! To už raději spát pod mostem. Tam je alespoň víc místa
0 %
Celkem hlasovalo 5 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků