Hlavní obsah

Fasádu domu můžete vyšperkovat i se zateplením

O fasádě se často říká, že je tváří domu, jeho kabátem či obálkou. V každém případě představuje jakousi vizitku stavby a zpravidla je i jedním z jejích nejnápadnějších prvků. Vrtochy počasí ale vydrží bez ztráty kytičky jen taková, která je kvalitní.

Foto: JUB

Na tomto domě je použitý moderní samočisticí fasádní systém Jubizol Premium.

Článek

Fasáda by měla být estetická a líbit se majitelům domu. Ovšem jsou důležité ještě další parametry. A z mnoha pohledů podstatnější.

„Fasáda totiž musí také vzdorovat nepřízni povětrnostních vlivů či biotickému napadení a ideálně být nenáročná na údržbu,“ vysvětluje Tomáš Pošta, produktový manažer divize Weber společnosti Saint-Gobain.

Například musí být těsná, aby dovnitř nevpustila vodu, ne však natolik, aby se v ní voda držela. Důležité rovněž je, aby nevytvářela prostředí podněcující růst řas a plísní.

Proč jsou tlumenější barvy lepší?

Vzhled a barva fasády jsou v architektuře důležitá témata. Zvláště v porevolučním šílenství 90. let, kdy lidé reagovali na všudypřítomnou šeď totality, se rozjel doslova „barevný mejdan“.

Divoké barvy byly vidět nejen na rodinných domech, ale ve velkém i na panelových domech, které se tehdy začínaly hojně zateplovat.

„Rozhodnutí o barevném řešení často vycházela od někoho, kdo si osvojil grafický program, ale naprosto nerespektoval architektonické ztvárnění domu,“ vysvětluje architekt Aleš Brotánek. Časem ale tento trend odezněl. Dnes probíhá příklon k tlumenějším barvám.

Foto: JRD

Světlý přírodní odstín omítky je nadčasovým řešením.

Barva fasády má i praktické dopady. V době klimatických změn, kdy se pravidelně zvyšují teploty, se může budova s tmavou fasádou stát prakticky neobyvatelnou, zároveň systematicky zahřívá své okolí.

„V praxi se snažíme používat spíše světlejší odstíny, aby nedocházelo k lokálnímu ohřevu ani k ohřevu samotné fasády. Ta jím totiž také trpí,“ vysvětluje Miroslav Trojan z Weberu.

Není omítka jako omítka

Proměnou prošly i samotné omítky. Nejčastěji jsou v našich kotlinách používány pastovité probarvené omítky.

Hlavními výhodami jsou jejich snadná probarvitelnost, snadná aplikace v jednom kroku a mnoho textur od zrnité, rýhované až po hladké. Největším přínosem je vysoká životnost a odolnost (při dodržování jejich správné údržby).

Netradiční příklad vlhnutí omítky aneb Když stavební firma čaruje

Nemoci nemovitostí

Vývoj pastovitých omítek se značně posunul. Dokážou splňovat náročné požadavky, odolávají rozmarům počasí, zašpinění i růstu řas. Zároveň si zachovávají svou jasnou barvu a jsou ekologické. Řeč je o tzv. chytrých omítkách. Jak fungují?

Foto: Weber-Saint Gobain

Zateplovací systém ETICS Weber Therm Keramik. Vnější tepelně izolační systém za použití izolačních desek fasádního polystyrenu a lamel z minerální vlny s kolmou orientací vláken. Povrchovou úpravou zateplovacího systému jsou cihelné obkladové pásky.

Rozdíl je v tom, jak se omítky chovají, když přijdou do kontaktu s vodou. Dříve si odborníci mysleli, že ochranná fasádní omítka musí vodu především odpuzovat, tedy být takzvaně hydrofobní, ale opak je pravdou. Právě na těchto omítkách řasy a houby často vyrůstají.

Hydrofobní vlastnosti omítky totiž nutí kapky vody nebo rosy, aby se shlukovaly do kupovitých kapek, které se snadno zachytávají na sebemenších nerovnostech. Kapky se pak kvůli malému kompaktnímu tvaru velmi pomalu odpařují.

„Držící se kapky jsou ideální živnou půdou pro veškeré mikroorganismy,“ vysvětluje Miroslav Trojan.

Když se domy oblékají do chytrých fasád

Tipy a trendy

Naproti tomu chytré omítky jsou hydrofilní. V jejich případě kapky deště nebo rosy k fasádě přilnou a roztáhnou se. Díky většímu povrchu se kapky odpařují rychle a na omítce nezůstávají.

Kromě toho je voda přechodně zachytávána i v jemných kapilárách v horní vrstvě omítky a poté opět rychle předávána zpět do atmosféry. Fasáda po dešti rychleji proschne, a tak vydrží déle krásná a zářivá.

Je libo dřevo, beton, či sklo?

Fasády ale samozřejmě už dávno nejsou jen o omítkách. Lze třeba kombinovat obklad a omítku, díky níž je možné věrohodně a ekonomicky výhodně imitovat cihly nebo dřevo.

Vhodnou kombinací odstínů se dá na domě vytvořit struktura nerozeznatelná od cihlové či dřevěné budovy.

„Vyrábíme např. imitaci betonu, jíž nechybí pro beton typické kaverny čili prohlubně. Ty jsou u skutečného betonu mnohdy vnímány jako nedokonalost, v tomto případě jsou však vytvořeny záměrně, aby podtrhly autenticitu materiálu,“ popisuje Miroslav Trojan.

Foto: Weber-Saint Gobain

Moderní omítky dokážou věrně imitovat různé stavební materiály, třeba cihly.

Mezi nové, lehce extravagantní vychytávky patří také obklad s tvrzeným sklem, jenž byl donedávna doménou komerčních budov. Kromě neotřelého a luxusního vzhledu totiž umí velkým dílem ovlivnit tepelnou pohodu v interiéru domu.

Jak spravit vydrolenou omítku kolem oken a zárubní

Jak na to

A má i další výhody: protisluneční sklo dokáže při vysoké míře prostupu světla zajistit ochranu proti slunci, aniž by bylo nutné dodatečné vnější stínění. Vlastnosti skla pomůžou rovněž zajistit ochranu před hlukem z ulice.

S přehledem sklo obstojí také u těch, co dbají na ekologii, jelikož jeho výroba i recyklace je šetrná k životnímu prostředí.

Typy fasádních systémů
Kontaktní fasádní zateplovací systém (ETICS - external thermal insulation composite system)
Všechny vrstvy na sebe těsně navazují. „Na povrchu tepelné izolace (lze používat pěnové polystyreny, desky z tužených minerálních desek a desky z fenolické pěny) je vždy provedena finální povrchová vrstva,“ popisuje Zdeněk Pikl, technik z divize Dekton. Ta může být provedena z klasických tenkovrstvých či speciálních omítek. Možné jsou i obklady z cihelných, keramických pásků a kamenných obkladů. „Na kontaktní zateplovací systémy lze použít dnes i velkoplošné skleněné obklady,“ dodává Zdeněk Pikl. U zateplovacích systémů s obkladem je vždy nutné individuálně posoudit vliv hmotnosti obkladu a odstín obkladu na skladbu.
Provětrávané fasády
Provětrávaná (taktéž větraná, odvětraná) fasáda je typická průběžnou větranou mezerou, která vzniká mezi tepelnou izolací nosné konstrukce a pohledovými prvky. Ve větrané mezeře vzniká prouděním vzduchu komínový efekt, který napomáhá k lepšímu klimatu uvnitř budovy, zároveň výrazně snižuje kondenzaci vodních par ve skladbě obvodové konstrukce a tím i potenciální riziko vzniku plísní. Skládá se ze svislých a vodorovných profilů, které se kotví do nosné konstrukce obvodového pláště budovy. Součástí provětrávané fasády může být i tepelná izolace, která v případě nedostatečných tepelně technických parametrů nosné konstrukce (stěny) obvodový plášť dotepluje. Rošt, který může být z hliníku, pozinkované oceli nebo ze dřeva, pak nese obklad fasády. „Vnější povrch dvouplášťové fasády je řešen různými obkladovými materiály, např. na bázi dřeva či plechu,“ doplňuje Zdeněk Pikl. V úvahu přichází i beton, sklo, kámen, plasty či keramické obklady.

Anketa

Líbí se vám fasády v nadčasové světlé barvě?
Ano, to je klasika, tu nic nepřekoná.
72,2 %
Jen u některých typů staveb.
20 %
Toho si příliš nevšímám.
2,8 %
Ne, to není nic pro mě.
5 %
Celkem hlasovalo 995 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Související články

Korálovou vilu zdobí krajkovitá fasáda

Korálová vila je název letního domu ve vietnamském Danangu. Své jméno získal podle fasády, která českému čtenáři připomene spíš vzor krajky. Místním lidem...

Výběr článků

Načítám