Hlavní obsah
Hlavní slovo mají v každém podlaží dlouhé vestavěné skříně. Foto: Dane Alonso

Dvoupodlažnímu bytu vládnou nekonečné vestavěné skříně

Radikální proměnu vymysleli architekti z mexického studia Zeller & Moye pro své klienty a jejich dvoupodlažní byt ve čtvrti Lomas de Chapultepec v mexické metropoli. Dominantou každé z hlavních místností jsou jakoby nekončící vestavěné skříně, v nichž se ukrývá prakticky vše.

Hlavní slovo mají v každém podlaží dlouhé vestavěné skříně. Foto: Dane Alonso
Dvoupodlažnímu bytu vládnou nekonečné vestavěné skříně

Dvoupodlažní byst s celkovou plochou téměř 250 čtverečních metrů je v bytovém domě postaveném v 60. letech minulého století. Postavili ho v samém srdci Mexico City dle návrhu místního velice váženého architekta Vladimira Kaspého. Odtud tedy pochází název projektu renovace bytu - Casa Kaspé.

Vstup do bytu

Foto: Dane Alonso

Schodiště je ve spodním patře umístěno přímo proti vstupu do bytu.

Foto: Dane Alonso

Hned vedle schodiště, poblíž vstupu do bytu, je v prvním podlaží malá toaleta.

Foto: Dane Alonso

Jako první bod rekonstrukčních prací si noví architekti určili očištění bytu od všeho, co bylo zbytečné, aby mohla znovu hezky vyniknout původní myšlenka autora domu.

Zmizely tak nadbytečné příčky, falešné stropy i dekorace a zůstaly jen prvky, které jsou funkční.

Byt je zároveň více propojený, jeho jednotlivé prostory spolu vzájemně a přirozeně komunikují, tak jak nyní mohou činit i jejich obyvatelé.

Architekti ponechali původní oblé zdi, které vytvářejí schodišťovou šachtu.

Foto: Dane Alonso

Skříně za nekonečnou řadou otočných dveří skrývají prakticky vše, co majitelé potřebují.

Foto: Dane Alonso

Tím, co architekti naopak velmi pečlivě uchovali v originální podobě, jsou zaoblené zdi, které českému divákovi mohou přijít povědomé a vzdáleně mu připomenout interiéry některých funkcionalistických vil.

Hlavní kusy nábytku v bytě navrhli architekti sami.

Foto: Dane Alonso

Pracovna před hlavní ložnicí v horním podlaží

Foto: Dane Alonso

Byt je uspořádán tak, jak bývá v Latinské Americe zvykem, to znamená, že společenská zóna je důsledně oddělena od soukromé.

V tomto případě je každé funkci vyhrazeno jedno podlaží bytu. Do něj se vstupuje na úrovni spodního patra, a návštěvník přichází do malé chodby, odkud vede schodiště do horního podlaží, po levici má pak obývací pokoj, na něj navazující jídelní zónu s dveřmi vedoucími na úzký balkon.

Napravo od velkého jídelního stolu, za schodištěm a podél 17 m dlouhé řady vestavěných skříní, se prochází do kuchyně, která je ukryta právě ve skříních. Zde je i snídaňový stůl. Za kuchyní je maličký pokojík s vlastní koupelnou pro personál.

Hlavní ložnice majitelů, ani zde nechybí nekonečné skříně.

Foto: Dane Alonso

Ve skříních v ložnici se skrývá i část zařízení koupelny.

Foto: Dane Alonso

V horním podlaží je hlavní ložnice se vstupem na balkon, před ní je pracovna a s ní sousedící místnost s dalšími úložnými prostory.

Ložnici doplňuje soukromá koupelna, a je to právě tato místnost, kde je možné opět objevit dlouhou řadu vestavěných skříní. V nich je uschovaná nejenom většina garderoby majitelů, ale také například některé části zařízení koupelny.

Z chodby v horním podlaží se vstupuje do samostatného pokoje a druhé koupelny.

Schodiště v domě

Foto: Dane Alonso

Spodní podlaží bytu

Foto: Zeller & Moye

Horní podlaží bytu

Foto: Zeller & Moye

Anketa
Myslíte si, že máte doma dostatek úložných prostorů?
Ano, všechno se nám všude pěkně vejde.
0 %
Spíše ano, zatím se nám nikde nic nekupí.
100 %
Začíná nám být doma skoro těsno.
0 %
Ne. Na to, kolik máme haraburdí, bychom potřebovali ještě jeden dům/byt!
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků