Jak autor projektu poznamenává, jeho klient si vybral kvalitní byt o rozloze 332 m² v novostavbě, takže změny, které navrhoval provést, mohl zanést už rovnou do jeho plánů, a tím zajistit, že se stanou funkční a přirozenou součástí vznikajícího prostoru.

Všechny zóny na sebe plynule bnavazují, mnohé plní třeba i několik funkcí podle toho, jak si to žádá aktuální situace.

Všechny zóny na sebe plynule navazují, mnohé plní třeba i několik funkcí podle toho, jak si to žádá aktuální situace.

FOTO: Alain Brugier

Za stěnou s televizí je kuchyň.

Za stěnou s televizí je kuchyň.

FOTO: Alain Brugier

Jedním ze základních rysů bytu měla být jeho pohostinnost a samozřejmě také vstřícná otevřenost. Architekt jej proto rozdělil do dvou striktně oddělených zón, kde jednu tvoří společenský prostor, jehož srdcem je obývací pokoj s velkorysou rohovou sedačkou před stěnou s televizí a posezení u kruhového stolku, na něž navazuje barový stolek u zdi.

Ryze mužský charakter bytu podtrhuje i designový pingpongový stůl.

Ryze mužský charakter bytu podtrhuje i designový pingpongový stůl.

FOTO: Alain Brugier

Hned za sedačkou začíná podlouhlá jídelna se stolem pro minimálně osm strávníků, kterou lze v případě potřeby od obýváku oddělit prosklenými posuvnými stěnami.

Po stranách centrálního společenského prostoru je umístěna kuchyň, ta je blíže druhému vstupu do bytu, a naproti ní pak relaxační zóna s designovým pingpongovým stolem, jenž však spíše zaujme na pohled, než aby skutečně plnil funkci sportovního náčiní.

Na rohovou sedačku orientovanou tak, aby z ní bylo možné sledovat televizi, navazuje posezení u kruhového skleněného stolu.

Na rohovou sedačku orientovanou tak, aby z ní bylo možné sledovat televizi, navazuje posezení u kruhového skleněného stolu.

FOTO: Alain Brugier

Na posezení navazuje barový stolek.

Na posezení navazuje barový stolek.

FOTO: Alain Brugier

Jistou zajímavostí bytu jsou dva zcela samostatné vstupy. Jeden z nich ústí do malé předsíně, odkud se hned vychází do společenské zóny.

Druhým se přichází do zázemí bytu, je odtud jen pár kroků do kuchyně a také do malého studia, které sestává z několika malých místností s vlastním sociálním zázemím a dokonce i balkonkem. (V Brazílii bývá zvykem, že v této části bytu bydlí například kuchařka.)

Přes kuchyň se od druhého, obslužného vstupu vchází také do chodby spojující ložnice bytu. Dvojice pokojů je doplněna menšími koupelnami se sprchovými kouty. Hlavní ložnice je na konci této chodby a má kromě velké zóny využitelné coby pracovna s malou koupelničkou i vlastní velkou koupelnu, do níž se přichází přes šatnu. Právě tato koupelna je nejvybavenější, kromě dvojice umyvadel „pro něj a pro ni“ je zde rovněž vana.

Předsíň je od zbytku bytu oddělena stěnami pokrytými speciálně navrženými dřevěnými panely imitujícími trapézový plech.

Předsíň je od zbytku bytu oddělena stěnami pokrytými speciálně navrženými dřevěnými panely imitujícími trapézový plech.

FOTO: Alain Brugier

Stěny centrální předsíně jsou obloženy z vnější i vnitřní strany dřevěným obkladem, jehož profil navrhl architekt.

Stěny centrální předsíně jsou obloženy z vnější i vnitřní strany dřevěným obkladem, jehož profil navrhl architekt.

FOTO: Alain Brugier

Důležitým rysem měla být „maskulinnost“ prostředí. Té architekt kromě příhodně zvolené barevné palety těžící hlavně z odstínů šedé, bílé a barvy dřeva dosáhl speciálně navrženým dřevěným obkladem imitujícím průmyslový kovový profil, jehož fungování v interiéru, byť v mírné obměně, si vyzkoušel již v minulosti. [celá zpráva]

V tomto případě se dřevěné panely chovají trochu jako chameleon. Díky šedé barvě při pohledu zblízka připomínají skutečně trapézový plech. Ovšem stačí odstoupit o kus dál a stěna může někomu spíše než plechovou plochu připomínat od stropu k zemi spuštěné závěsy.

Panely pokrývají nejenom vnitřní a vnější povrch stěn oddělujících předsíňku od zbytku bytu, ale také posuvné a otočné dveře, které jsou do ní téměř neviditelně vsazeny.

V bytě je kromě hlavní ložnice ještě dvojice dalších soukromých pokojů.

V bytě je kromě hlavní ložnice ještě dvojice dalších soukromých pokojů.

FOTO: Alain Brugier

Také s požadavkem na volbu brazilského moderního stylu naložil architekt nápaditě. Vedle kusů nábytku od klientovi již známých domácích designérů Zanina Caldase či Sergia Rodriguese zařadil díla soudobých tvůrců, například Gustava Bittencourta a Muly Prety, kteří si sice svůj věhlas stále ještě získávají, ale jsou dle architektova soudu neméně talentovaní.

Celek pak vyznívá moderně, čerpá z děl brazilských designérů, přitom vše dohromady působí nikoli lokálně, ale má naopak případný kosmopolitní nádech, jenž by člověk na návštěvě mladého Angličana v Brazílii spíše očekával.

Půdorys bytu

Půdorys bytu.

FOTO: Diego Revollo

Může se vám hodit na Seznamu: