Článek
Zimní stadión, pod nímž je podepsán architekt Břetislav Plachý z Ateliéru A+B, je výjimečný hned z několika důvodů. Jeho stavba trvala překvapivě krátkou dobu, a to pouze rok. Přestože je určen k užívání široké veřejnosti, není jeho investorem městská část, jak by bylo možné očekávat, ale soukromníci. Impulsem byla touha vytvořit tréninkovou plochu pro amatérské hokejisty.
V Praze jde zároveň o výjimečný počin, protože je to první zimní stadión vybudovaný na území metropole po téměř 15 letech, upozorňují architekti ze studia Vrtiška Žák, kteří stadiónu vtiskli jeho vnější vzhled a dali mu na první pohled snadno zapamatovatelnou tvář.
Tu tvoří předsazená fasáda z bílých hliníkových kazet vytvářejících dohromady organicky vyhlížející mřížku. Podle autorů je reminiscencí k ledové ploše, neboť připomíná strukturu ledu při pohledu přes mikroskop. V noci pak nevšední vzhled fasády podtrhuje nápadité LED osvětlení mřížky.
Interiéry stadiónu jsou řešeny s velikým důrazem na jejich funkčnost, na mnoha místech autoři záměrně ponechali přiznaný stavební materiál, tedy především betonovou kostru a tvárnice. Architekti díky tomu dosáhli nejenom zajímavého vizuálního efektu (většina rozvodů je kromě toho vedena po povrchu), ale především investorům ušetřili značné množství nákladů.
Takto pojaté povrchy jsou navíc relativně snadno udržovatelné, což je v prostředí sportoviště velice důležitá vlastnost. Zároveň autoři projektu velmi prakticky zacházeli v interiéru s barvami, které jej nejenom v decentní míře oživují, ale mají zároveň i navigační funkci.
Například každá z hal s ledovou plochou má svou barvu, červenou a žlutou. Barevné je také odlišení šaten, což usnadňuje orientaci zejména malým dětem, pro něž jsou plochy vyhrazeny v dopoledních hodinách.
Stadión je tvořen dvěma tréninkovými halami (bez tribun) se sedlovými střechami založenými na železobetonových plátech a základových pasech. V každé z hal je po jedné ledové ploše (pro amatérské hokejisty a krasobruslařskou školu) s potřebným zázemím, tj. šatnami doplněnými WC a umývárnami, posilovnou, která má své vlastní šatny a hygienické zázemí, ošetřovnou, půjčovnou a brusírnou bruslí atd.
V přízemí je rovněž recepce a další prostory určené návštěvníkům stadiónu – dětský koutek, fitness, prostory pro masáže - hezky vymyšlenou polohu v prvním patře má bistro, které nabízí výhled na ledovou plochu.
Samotné ledové plochy jsou vybavené střídačkami, trestnými lavicemi a boxy rozhodčích. V obou halách je malá galerie pro rodiče s kapacitou 25 osob.
Hlavní vstup do objektu vede po venkovním schodišti na jižní straně, vytvořen je ovšem také vstup po rampě pro vozíčkáře.
Praktickým detailem jsou podlahy z gumy umožňující pohyb ve všech prostorách (i v bistru) v bruslích. Architekti navrhli na míru přímo pro stadión i nábytek do šaten, tedy lavičky a police.
Důležitou součástí návrhu bylo samozřejmě technické zázemí stadiónu, v tomto zastoupené strojovnou tepla a chladu, rolbovnou se sněžnou jámou, velínem, garáží rolby, rozvodnou, trafostanicí, ale stejně tak i zázemím pro strojníky a další technické pracovníky stadiónu.
Stadión vyrostl na ploše mírně přes 5000 čtverečních metrů, přičemž objem obestavěného prostoru činí takřka 50 tisíc kubických metrů. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na necelých 170 miliónů korun.
Stavba roku 2018
Soutěž Stavba roku vstoupila letos do svého 26. ročníku. Stejně jako v minulých letech, také nyní měla veřejnost možnost zvolit si svého favorita.
Prohlédnout si jednotlivá díla můžete zde:
Porota soutěže Stavba roku 2018 stadión ocenila především za nápadité ekologické a energetické řešení nabízející aktivní příležitosti pro všechny návštěvníky. [celá zpráva]