Hlavní obsah

Zimní stadión nadchl milovníky sportu i porotu architektonické soutěže

Novinky, Jana Nesvadbová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Letošní ročník architektonické soutěže Stavba roku byl poněkud výjimečný mj. tím, že prestižní titul si tentokrát odnesla hned dvě sportovní zařízení. Jedním z nich byl zimní stadión Škoda Icerink v pražských Strašnicích.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Nový stadión v pražských Strašnicích je snadno rozpoznatelný díky své výrazné fasádě.

Článek

Zimní stadión, pod nímž je podepsán architekt Břetislav Plachý z Ateliéru A+B, je výjimečný hned z několika důvodů. Jeho stavba trvala překvapivě krátkou dobu, a to pouze rok. Přestože je určen k užívání široké veřejnosti, není jeho investorem městská část, jak by bylo možné očekávat, ale soukromníci. Impulsem byla touha vytvořit tréninkovou plochu pro amatérské hokejisty.

V Praze jde zároveň o výjimečný počin, protože je to první zimní stadión vybudovaný na území metropole po téměř 15 letech, upozorňují architekti ze studia Vrtiška Žák, kteří stadiónu vtiskli jeho vnější vzhled a dali mu na první pohled snadno zapamatovatelnou tvář.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Bílá mřížka připomíná strukturu ledu při pohledu pod mikroskopem.

Tu tvoří předsazená fasáda z bílých hliníkových kazet vytvářejících dohromady organicky vyhlížející mřížku. Podle autorů je reminiscencí k ledové ploše, neboť připomíná strukturu ledu při pohledu přes mikroskop. V noci pak nevšední vzhled fasády podtrhuje nápadité LED osvětlení mřížky.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Jednotlivé části hliníkových panelů jsou v různé míře otevřené, což celku dodává na dynamičnosti.

Interiéry stadiónu jsou řešeny s velikým důrazem na jejich funkčnost, na mnoha místech autoři záměrně ponechali přiznaný stavební materiál, tedy především betonovou kostru a tvárnice. Architekti díky tomu dosáhli nejenom zajímavého vizuálního efektu (většina rozvodů je kromě toho vedena po povrchu), ale především investorům ušetřili značné množství nákladů.

Takto pojaté povrchy jsou navíc relativně snadno udržovatelné, což je v prostředí sportoviště velice důležitá vlastnost. Zároveň autoři projektu velmi prakticky zacházeli v interiéru s barvami, které jej nejenom v decentní míře oživují, ale mají zároveň i navigační funkci.

Například každá z hal s ledovou plochou má svou barvu, červenou a žlutou. Barevné je také odlišení šaten, což usnadňuje orientaci zejména malým dětem, pro něž jsou plochy vyhrazeny v dopoledních hodinách.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Bílá mřížka je jedním z mála ryze efektních prvků, většina zařízení stadiónu je především ryze účelových.

Stadión je tvořen dvěma tréninkovými halami (bez tribun) se sedlovými střechami založenými na železobetonových plátech a základových pasech. V každé z hal je po jedné ledové ploše (pro amatérské hokejisty a krasobruslařskou školu) s potřebným zázemím, tj. šatnami doplněnými WC a umývárnami, posilovnou, která má své vlastní šatny a hygienické zázemí, ošetřovnou, půjčovnou a brusírnou bruslí atd.

V přízemí je rovněž recepce a další prostory určené návštěvníkům stadiónu – dětský koutek, fitness, prostory pro masáže - hezky vymyšlenou polohu v prvním patře má bistro, které nabízí výhled na ledovou plochu.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Vstupní foyer upoutá návštěvníka svou výškou přes dvě podlaží. Autoři se tak snažili příchozím navodit atmosféru sportovního chrámu.

Samotné ledové plochy jsou vybavené střídačkami, trestnými lavicemi a boxy rozhodčích. V obou halách je malá galerie pro rodiče s kapacitou 25 osob.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Velmi dobře pracovali architekti s barvami v interiéru. I jim přisoudili funkci. Pomáhají návštěvníkům, zejména těm nejmenším, s orientací.

Hlavní vstup do objektu vede po venkovním schodišti na jižní straně, vytvořen je ovšem také vstup po rampě pro vozíčkáře.

Praktickým detailem jsou podlahy z gumy umožňující pohyb ve všech prostorách (i v bistru) v bruslích. Architekti navrhli na míru přímo pro stadión i nábytek do šaten, tedy lavičky a police.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Jasně volené barvy, veliké číslice a na míru navržené lavice a police. Tím jsou charakteristické šatny stadiónu.

Důležitou součástí návrhu bylo samozřejmě technické zázemí stadiónu, v tomto zastoupené strojovnou tepla a chladu, rolbovnou se sněžnou jámou, velínem, garáží rolby, rozvodnou, trafostanicí, ale stejně tak i zázemím pro strojníky a další technické pracovníky stadiónu.

Foto: Archiv soutěže Stavba roku 2018

Hlavním impulsem k vybudování zimního stadiónu byla touha nabídnout amatérským hokejistům prostory k tréninkům. Zároveň se o dvojici hal střídají s dětmi a krasobruslařskou školou.

Stadión vyrostl na ploše mírně přes 5000 čtverečních metrů, přičemž objem obestavěného prostoru činí takřka 50 tisíc kubických metrů. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na necelých 170 miliónů korun.

Stavba roku 2018

Soutěž Stavba roku vstoupila letos do svého 26. ročníku. Stejně jako v minulých letech, také nyní měla veřejnost možnost zvolit si svého favorita.

Prohlédnout si jednotlivá díla můžete zde:

Porota soutěže Stavba roku 2018 stadión ocenila především za nápadité ekologické a energetické řešení nabízející aktivní příležitosti pro všechny návštěvníky. [celá zpráva]

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám