Pozemek na návrší nad pivovarem získali majitelé začátkem sedmdesátých let. Architekt Bohuslav Kocián jim na něm navrhl vilu na betonovém soklu. V rámci architektonického řešení dovolil, aby světlo dostatečně proniklo do interiéru. Vznikly tak vysoké pásy oken členící tři hlavní fasády.

Díky výraznému prostředí je ve vile dostatek denního světla.

Díky výraznému prosklení je ve vile dostatek denního světla.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Kociánovo trochu až sochařské řešení vily zvýrazňuje komín zahradního krbu. Dominantou stavby jsou i vodorovné desky betonových teras, dřevěných balkónů a přesahujících prodloužení fasády. Tu pokryly kameninové obklady.

Interiér zútulňuje dřevěný obklad.

Interiér zútulňuje dřevěný obklad.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Do vily se vstupuje prosklenou předsíní. Další prostory na sebe volně navazují. Chodba a schodiště k ložnicím jsou volně propojeny s denní obytnou zónou domu.

Kuchyňskou a obývací část oddělují jen dva schůdky. Díky tomu architekt umožnil paní domu kontakt s ostatními členy domácnosti. Architekt, i díky nízkému a širokému oknu nad kuchyňskou linkou, rovněž umožnil výhled do korun blízkých stromů.

Chloubou stavby je rozsáhlá terasa v horním patře.

Chloubou stavby je rozsáhlá terasa v horním patře.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Zahloubenému obývacímu pokoji vévodí jednak krb, korunovaný uměleckým dílem sochaře Františka Štorka, ale hlavně velká prosklená okna a dveře. Jde tak o obrazy proměňující se přírody, kterými je možné projít do zahrady.

Architekt vytvořil i vybavení a doplňky v interiéru. Podílel se i na návrhu zahrady. Její terén, porostlý udržovaným trávníkem, přechází z dokonalé roviny kolem domu svahováním do volnějších prohnutějších ploch v okrajových částech. Stín starých stromů, nádoby s květinami i kamenná lavice pak zútulňují celý prostor.