„U starších nemovitostí se vyskytují zdravotní rizika ze stavebních materiálů, jejichž použití je v současnosti již zakázané. Typicky se jedná o formaldehyd, který se využíval například při výrobě dřevotřískových desek, překližek či byl obsažen v lepidlech (opláštění stěn, nábytek, podlahové krytiny apod.)

Další v minulosti používané materiály se zdravotním rizikem byly například rynholecký škvárobeton či poříčský plynosilikát (zdicí tvárnice), u kterých hrozila radioaktivita. Mezi 60. a 80. lety se totiž stavební bloky vyráběly z odpadních surovin - jako popílek, škvára, struska apod. Dříve se také velice často používaly materiály s obsahem azbestu, jednalo se například o střešní a podlahové krytiny, opláštění budov, rozvody vody, kanalizace apod.,” vysvětluje Jiří Čížek, ředitel technického oddělení společnosti Zdravá nemovitost.

Schéma fungování sádrokartonové desky schopné rozkládat molekuly formaldehydu.

Schéma fungování sádrokartonové desky schopné rozkládat molekuly formaldehydu.

FOTO: Rigips

Zatímco tvárnice či střešní krytinu je třeba vyměnit, zmiňovaný formaldehyd lze v současné době z domácnosti eliminovat. Lze k tomu využít sádrokartonové desky s technologií Activ´Air (použité například jako obkladový materiál v interiéru, nebo z nich třeba vytvořit podhledy). Ta dokáže formaldehyd přítomný ve vzduchu rozkládat na neškodné látky a tím jej z domácnosti odstraňovat.

„Účinnost technologie Activ´Air byla ověřena akreditovanými laboratořemi Eurofins a Vito dle ISO 16000-23 a také měřením Státním zdravotním ústavem v Praze. Dle laboratorních zkoušek dochází ke snížení formaldehydu při aplikování sádrokartonové desky v doporučeném poměru 1 m² na 1 m³ vzduchu,” ujišťuje Milan Daněk, produktový manažer ze společnosti Rigips.

Víte, že...
Formaldehyd patří do skupiny těkavých organických látek VOC (Volatile organic compounds). Běžná koncentrace formaldehydu ve venkovním prostředí se pohybuje nejčastěji do 20 μg/m3, v interiérech, kde trávíme až 85 % svého času, se běžně koncentrace pohybují v rozmezí 15 až 120 μg/m3, v některých případech dokonce přes 200 μg/m3. Látku lze objevit v mnohém bytovém vybavení, například v záclonách, koberci, v kosmetických přípravcích, v dětských hračkách, v nábytku, ale i v cigaretovém kouři.

Rekonstrukce a přílišné utěsnění

Ani u rekonstruovaných a modernizovaných staveb se majitelé a jejich obyvatelé nevyhnou vždy zdravotním rizikům.

„Některá z nich jsou přímo spjata s modernizací staveb a snahou o jejich energetickou úsporu. Společně s tímto moderním trendem je nutné zajistit dostatečné větrání obytných prostor, a to nejlépe „nezávisle“. Vlivem absence nezávislého větrání dochází často k nadměrné koncentraci zdraví škodlivého oxidu uhličitého (CO2),” pokračuje Čížek.

S nedostatečným větráním pak souvisí rostoucí vlhkost v interiéru, jež může kondenzovat na chladnějších površích (tradičně například v okolí oken, za skříněmi v rozích místností apod.), případně uvnitř obvodových konstrukcí domu. Na těchto místech pak často začnou vznikat plísně. K řešení je pak třeba přizvat odborníky a s jejich pomocí odstranit příčiny, tedy zlikvidovat tepelné mosty, popřípadě nedostatečně vzduchotěsné detaily atd.

Následovat musí důkladná sanace již vzniklých plísní, a především pravidelné větrání. To je ostatně nezbytné v jakékoli domácnosti.

Kondenzující vlhkost v interiéru mívá za následek vznik plísní. Jedním z nejčastějších míst je okolí oken.

Kondenzující vlhkost v interiéru mívá za následek vznik plísní. Jedním z nejčastějších míst je okolí oken a rohy místností.

FOTO: Zdravá nemovitost

V rámci klientských změn nabízí například společnost Skanska instalaci prostorového čidla koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu, které sleduje kvalitu vzduchu v interiéru. Stále však platí důležité pravidlo, jak se chovat (nejen v novostavbě). Větrat, větrat a ještě jednou větrat!

„Klientům doporučujeme větrat na 3–10 minut, a to rychle a intenzivně, a to třikrát denně tak, aby se rychle vyměnil vzduch v bytě a zároveň aby nedošlo k ochlazení stěn v místnostech a tepelným ztrátám. Ideální je otevřít okna na protilehlých stranách v bytě, aby došlo k průvanu a tím k rychlé, ale účinné výměně vzduchu ve všech místnostech,” říká vedoucí týmu záručních závazků a kvality společnosti Skanska Miloš Petr.

Kde může číhat legionella?

Dalším zdravotním rizikem je výskyt bakterií legionelly. Mohou být ve vodovodním potrubí, a to především tam, kde nejsou rozvody vody dostatečně a kompletně zatepleny – včetně armatur, objímek, napojení vodoměrů apod., nebo v případě výskytu slepých větví rozvodů.

„Pro eliminování rizika doporučujeme rozvody vody kompletně zateplit, odstranit slepé větve a nastavit ohřev vody nad 60 °C. U bytových domů je povinnost provádět rozbory vody každoročně,” radí Čížek.

Přísná legislativa pro novostavby

Právě zkušenost s nedostatky dříve používaných materiálů a postupů vedla k velkému zpřísnění stavební legislativy. Ta klade zvláště na developery značné nároky z hlediska zdravotní nezávadnosti novostaveb. Nové byty tak nesmí v množství koncentrací škodlivých látek překročit zákonem stanovené hranice.

Ve zdravém interiéru je kladen důraz na přírodní materiály.

Ve zdravém interiéru je kladen důraz na přírodní materiály.

FOTO: Daramis

„Samozřejmě existují látky, které se používají při výrobě některých prvků, např. lepidla nebo barvy, které mohou obsahovat těkavé organické látky (tzv. VOC). Většinou se ale použijí při výrobě v továrně a prvek dovezený na stavbu je obsahuje už jen v minimálních množstvích a při stěhování klientů do bytu již nepředstavují žádný problém,“ říká Jan Hruška, design manažer společnosti Skanska Reality.

Novostavby musí navíc splňovat přísné normy pro cirkulaci vzduchu. Někteří developeři to řeší instalací tzv. rekuperace.

„Abychom lidem zajistili příjemné a zdravé bydlení, instalujeme rekuperační jednotky do všech našich projektů. Řízené větrání totiž zajišťuje přísun čerstvého vzduchu bez jakéhokoliv průvanu do bytu a pomocí filtrů jej zbavuje nečistot a prachu z venkovního prostředí. Tento vzduch je následně ohřátý teplem z provozu domácnosti, které mu předá odváděný vzduch z interiéru v rekuperačním výměníku. Vzduch přiváděný do interiéru tak získá příjemnou a stabilní teplotu, která zajistí komfortní a zdravé prostředí pro bydlení,” říká Pavel Krumpár, obchodní ředitel společnosti JRD.

Známé riziko - radon

Závažným zdravotním rizikem pro veškeré stavby je vysoká koncentrace radonu. V Česku jsou proto vytvořeny orientační mapy jeho výskytu. Pro přesné stanovení hodnot v konkrétní lokalitě však musí odborníci vždy odebrat vzorky a na základě jeho koncentrace a plynopropustnosti podloží vyhodnotí, zda je v tamním podloží nízký, střední či vysoký radonový index.

Pak je třeba spodní stavbu opatřit radonovou izolací, ideálně se systémem odvětrávání. Izolace mají životnost typicky 20–25 let, poté značně roste riziko jejich netěsnosti.

Martin Vachek, výkonný ředitel společnosti Daramis, k tomu dodává: „Budovy stavěné v oblastech se středním rizikem jsou plánovány včetně aktivní ochrany v podobě speciálních odvětrávacích systémů, je-li riziko nižší, obvykle je dostačující pasivní ochrana v podobě hydroizolace. Této problematice je dnes věnována adekvátní pozornost a u novostaveb nejsou s překročením limitů problémy.”

I v novostavbách může číhat riziko

Vyšší riziko v oblasti těkavých látek pro obyvatele nového domu představují i nové výrobky, které si začnou pořizovat do své vysněné domácnosti - od barev a nátěrů, jež mohou obsahovat škodlivé benzeny a tolueny, po nový nábytek a koberce.

„Když si klient do bytu koupí nový nábytek a umělý koberec z Číny, přinese tam asi desetkrát tolik již zmiňovaného formaldehydu, než kolik zůstane v nové podlaze,“ dodává Hruška.

Také při výběru bytového textilu se snažíme vyhýbat tzv. umělým materiálům a volíme ty přírodní.

Také při výběru bytového textilu se snažíme vyhýbat tzv. umělým materiálům a volíme ty přírodní.

FOTO: JRD

Pro výběr nových věcí je důležité se řídit několika zásadami. Zvážit nákup nábytku z dřevěných kompozitních materiálů, jako je dřevodrť, dřevotříska či překližka. Tyto produkty totiž bývají vyrobeny za použití nebezpečných těkavých organických látek.

Dobré je rovněž zvážit zapalování vonných svíček v interiéru a upřednostnit nákup kosmetiky a parfémů bez zbytečných chemikálií a konzervantů.

Návrat k přírodním materiálům bez náhražek

Se zdravým bydlením úzce souvisí také volba přírodních materiálů pro zařízení interiéru. Právě ty se těší v poslední době čím dál větší oblibě.

„Trendem je opravdovost jednotlivých materiálů, využití jejich vlastností a přirozené krásy a samozřejmě možnost ekologické recyklace,“ uvádí Jana Hradecká, ředitelka designové školy Intermezzo a dodává: „Pro povrchovou úpravu se používá buď přírodní vosk, lanolin, olej na rostlinné bázi, nebo maximálně vodou ředitelné nátěrové hmoty. V těch je těžké se vyznat, spolehlivým vodítkem pro orientaci je ekoznačka EŠV neboli ekologicky šetrný výrobek.“

Zájem o bydlení ve zdravém stylu a v obklopení přírodních materiálů roste.

Zájem o bydlení ve zdravém stylu a v obklopení přírodních materiálů roste.

FOTO: Intermezzo

Pro interiér plný zdravých materiálů je důležité být skromný a místo levných věcí na jedno použití, kde ani nejsou přesné informace o použitých materiálech, pojidlech a typu konzervantů, volit produkty z poctivých přírodních materiálů určené pro opakované, dlouhodobé používání.

„Návrat k přírodním materiálům v jejich původní podobě, tj. co nejméně upravovaným, přináší nejen vyšší kvalitu života v interiéru, vytváří také interiér živoucí, útulný a příjemný na dotek. Ideální zdravé materiály jsou také ty, které jsou pro danou lokalitu typické,“ uvádí dále Hradecká.

Stejný názor sdílí i Cristian Castaldi ze studia IDW Italia: „U většiny zákazníků v případě rozhodování o vhodném výběru vybavení do interiéru hrají hlavní roli tři nejdůležitější faktory: design, funkce a cena. Je tu však ještě jeden velmi zásadní, a často opomíjený rozhodovací činitel, jímž je zdravotní nezávadnost použitých materiálů. Každá společnost by na svých stránkách měla mít prohlášení vztahující se k tomuto tématu, podložené certifikáty ISO ohledně zdravotní nezávadnosti a ochrany životního prostředí z hlediska ekologie.“

Moderní interiér zařízený v jemném duchovním stylu s důrazem na přírodní materiály.

Moderní interiér zařízený v jemném duchovním stylu s důrazem na přírodní materiály.

FOTO: IDW Italia

Stručně řečeno, trend v současném stavebnictví i v interiérovém designu se zdá být jasný - návrat k čistým přírodním materiálům bez náhražek.

„Vidíme větší zájem klientů o návrat k přírodě a materiály šetrné k životnímu prostředí,“ potvrzuje finanční specialista přes bydlení Tomáš Kofroň z ČMSS.