Podle doporučení zástupců Solární asociace, která sdružuje podnikatele v solární energetice a další příznivce fotovoltaiky, je domácí fotovoltaický systém nejefektivnější tehdy, když se maximum jím vyrobené elektřiny spotřebuje v domě.

V opačném případě elektřina zbytečně „přetéká” do distribuční sítě, a tím se snižuje ekonomická efektivita domácí elektrárny. Na množství energie, které systém vyrobí a dům spotřebuje, musí pak hledět zejména zájemci o dotaci Zelená úsporám.

„Podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám specifikují povinnost spotřebovat na místě alespoň 70 % vyrobené elektrické energie. Optimálně by však tato hodnota měla být daleko vyšší a blížit se sto procentům,“ uvádí Luboš Vrbata ze společnosti E.ON.

Někdy zákazník narazí na firmu, která mu nabízí komplikovaný třífázový systém, který ale ve svém domě nemá šanci rozumně využít. V takovém případě pak domácí elektrárna dodává energii do všech tří fází domovního rozvodu, ale domácí spotřebiče jsou zapojeny třeba jen do jediné. Nebo do dvou. Levná, doma vyrobená elektřina pak z nevyužitých fází odtéká opět do distribuční sítě, což lze sice za určitých podmínek zpeněžit, ovšem majitel získá opravdu minimální částky, kvůli kterým se pořízení složitého solárního systému opravdu nevyplatí.

„Naddimenzování solárního fotovoltaického systému u rodinného domku je ekonomický nesmysl – za energii dodanou zpět do sítě jako provozovatel mikrozdroje (tedy malé výrobny elektřiny s výkonem do 10 kW bez licence) nic nedostanete, a pokud nebudete u distribuce výrobnu registrovat jako zdroj s možností dodávky přebytků, můžete naopak dostat pokutu za neoprávněnou dodávku do sítě. Někteří obchodníci letos začali nabízet, že dodanou silovou elektřinu od vás odkoupí, resp. započtou jako slevu (např. ČEZ za 40 % ceny nakupované silové elektřiny). To podle mého není výhodná investice, když elektřina vyrobená z malé FVE stojí i po dotacích NZÚ kolem 1,30 - 1,50 Kč/kWh,” vypočítává Daniel Krutiš ze společnosti Helion.cz, která je dodavatelem fotovoltaických elektráren.

Stejným úskalím, jako předimenzovaný systém, je ale i nedostatečný výkon domácí elektrárny. Bude-li její výkon malý, provoz se nevyplatí.

Jinými slovy, základem přípravy přechodu na solární energii vyprodukovanou vlastní elektrárnou je navrhnout co nejpřesněji dimenzovaný fotovoltaický systém. To platí především pro náročnější instalace s baterií a akumulačním zásobníkem na teplou vodou.

Druhy solárních systémů

Nejlepší způsob, jak sluneční energii efektivně využívat, je ohřev vody a výroba energie prostřednictvím fotovoltaických panelů. K přednostem tohoto řešení patří hlavně jednoduchá instalace a při využití dotace Nová zelená úsporám i příznivá cena. Na systém tohoto druhu lze totiž získat dotaci až ve výši 60 tisíc korun.

Jednodušší systém pak zahrnuje pouze ohřev vody. Ten je také levnější a tudíž dostupnější.

Naopak složitější systém než prvně uvedený, slouží k ohřevu vody a výrobě energie, přičemž jej doplňuje baterie pro akumulaci energie. Jeho instalace je dražší, úměrně k tomu lze ale získat i vyšší podporu. „Systémy s akumulací energie jsou vhodnější pro domácnosti s vyšší energetickou spotřebou, například pro velké rodiny nebo dvougenerační domy. Instalovaný výkon elektrárny by měl odpovídat spotřebě v daném místě,“ uvedl energetický poradce Karel Murtinger z firmy Ekowatt.

Solární energii využívá téměř desetina českých domácností

Podle průzkumu společnosti E.ON, který na vzorku 1500 respondentů provedla letos v létě agentura Ipsos, využívá solární energii 8 % českých domácností. Nejčastěji se sluneční energie využívá k ohřevu vody, pouhá dvě procenta českých domácností vyrábějí i elektřinu. To by se ale mohlo v blízké budoucnosti změnit.

„Aktuální trend míří stále více k instalaci takzvaných solárních systémů s akumulací energie. Očekává se také rozvoj solárních tašek nebo oken, které budou moci vyrábět elektřinu. Dnes v této oblasti působí několik slibných start-upů i lídrů trhu, jako je americká společnost Tesla, kteří určitě promluví do budoucnosti malé decentralizované energetiky,“ popisuje trendy v oblasti domácí energetiky Petra Písková ze Solární asociace.

Rostoucí zájem o fotovoltaiku potvrdil i srpnový průzkum společnosti Bohemia Energy, podle nějž se 55 procent majitelů rodinných domů po vhodném řešení rozhlíží či o malé fotovoltaické elektrárně do budoucna uvažuje. Jako hlavní důvod pro její pořízení uvádějí především úspory na nákladech za energie spolu s rozumnou dobou návratnosti investice. Zároveň však většinu z nich odrazuje nutnost vysoké vstupní investice. Maximální částka, kterou by byli ochotni za malou elektrárnu zaplatit, je do 30 000 korun.