Vila byla postavena v roce 1934 pro Otýlii Mendíkovou z Prahy. Stylově je stavba starším projektem firmy architekta Králíčka a inženýra Šolce z Prahy.

Téměř čtvercový půdorys domu autor v přízemí jednoduše rozdělil na prostornou halu, obývací pokoj, ložnici s koupelnou a kuchyň.

Romantickou atmosféru interiéru s dřevěným schodištěm navozují barevné vitráže ve sdruženém trojokně s cestovatelskými výjevy.

Okna jsou sdružena do trojic a dekorují stavbu zevnitř i zvnějšku.

Okna jsou sdružena do trojic a dekorují stavbu zevnitř i zvnějšku.

FOTO: Miroslav Podhrázský

Terasa umožnila majiteli výhled na krásnou jičínskou Valdickou bránu. Na ní navazující dřevěná veranda prosklená řadou oken má podhled stropu z tvrdého dřeva s malovanými květinovými vzory.

Detail svorníku uzavírajícího klenbu architekt Králíček zopakoval v exteriéru na podbití přesahu střechy. Pravidelnost drobných pultových vikýřů zejících z vysoké střechy potlačuje mohutný vikýř do zahrady, za kterým získal stavebník pohodlnou a vzdušnou pracovnu.

Chloubou interiéru je poctivé dřevěné schodiště.

Chloubou interiéru je poctivé dřevěné schodiště.

FOTO: Miroslav Podhrázský

Dřevěné obložení stěn je dekorováno vyřezávanými prvky s námětem pražského Karlova mostu a opakující se květinovou malbou na dřevo.

V prvním podzemním podlaží byla umístěna obytná kuchyň, s okny směřujícími do zahrady a s vysokým parapetem. Na opačné straně domu byla za obvodovou stěnou prádelny vybetonována praktická, ale problematická jímka, do které byla sváděna dešťová voda určená k použití při praní.

Vitráže v interiéru navozují romantickou atmosféru.

Vitráže v interiéru navozují romantickou atmosféru.

FOTO: Miroslav Podhrázský

Architektonická tvorba Emila Králíčka je spojena s řadou nevyjasněných autorství především v souvislosti s jeho anonymní prací na projektech architektů známých jmen.

Teprve podrobným průzkumem se podařilo některé jeho stavby dohledat a prokázat jeho autorství na několika dílech.