Dům sloužil jako centrum českého designu, řečeno dnešním jazykem. A právě designérům a kulturním účelům obecně by měl objekt sloužit i v budoucnu poté, co bude rekonstruován.

Jak Novinkám sdělil kreativní ředitel klubu DUP36 Tomáš Studeník, o dům se za posledních třicet let nikdo nestaral, a proto chátral. Příčinou byly vleklé restituční spory. V loňském roce soud ale konečně rozhodl o vlastnictví domu, a tak jej sdružení mohlo alespoň na půl roku otevřít pro veřejnost.

Dům byl postaven jako centrum pro designéry a designérky, jejichž aktivity se soustředily především do velkého multifunkčního podzemního prostoru. Byl dost velký, aby v něm mohli vystavovat například nábytek, ale i další předměty denní potřeby a denního života, také se zde konaly přednášky a promítání.

Dům uměleckého průmyslu na Národní třídě v Praze.

Dům uměleckého průmyslu na Národní třídě v Praze

FOTO: Novinky

„Není to ovšem jenom jeho podzemní prostor. Nad ním je dalších šest pater, která jsou průchozí, prosvětlená, nahoře je nádherná terasa s 360stupňovým výhledem na Prahu. Dům byl na svou dobu velmi moderně řešen. Má železobetonovou konstrukci, která stojí na osmi pilířích. Na svou dobu měl velice dobře řešenou vzduchotechniku, měl dokonce otevírací střechu nad vnitroblokem,“ uvádí Tomáš Studeník.

Veřejnost dostala možnost prohlédnout si současný stav domu a jeho unikátní interiér na podzim loňského roku, kde v podzemních prostorách vznikl klub DUP36. Za pouhého půl roku stihli organizátoři uspořádat v jeho prostorách spoustu kulturních akcí, jako například výstavy, koncerty, přednášky, promítání, nedávno to byla dokonce i módní přehlídka.

Někdejší výstavní prostor sloužil posledního půl roku ke kulturním a společenským akcím.

Někdejší výstavní prostor sloužil posledního půl roku ke kulturním a společenským akcím.

FOTO: Novinky

„Současný stav domu není dlouhodobě udržitelný. Plánujeme proto v horizontu příštích dvou tří let začít s celkovou rekonstrukcí objektu Národní 36, včetně DUPu, podzemních prostor i zbytku domu. Zatím se uvažuje o vhodných projektech pro celý dům. V úvahu připadá rekonstrukce v nějaké základní variantě - shell and core (jádro a obálka - pozn. red.), nebo jen základní úpravy, které umožní dům využít různým způsobem,“ upřesňuje Studeník.

„Rádi bychom pomohli nápadu, který by udržel společensko-kulturní provoz tady dole, například nějakou formou polyfunkčního sálu, zbytek může sloužit opět jako centrum českých designérek a designérů,“ uzavřel.