Betonový dům je dílem architektů ze studia Loyn & Co a stojí na hranicích Walesu, v oblasti zvané Forest of Dean. Jeho majiteli je pár výtvarníků v důchodu.

Odborná porota na něm ocenila především způsob, jakým tvůrci pracovali s prostorem, zanořením některých jeho částí pod povrch země a především práci architektů se světlem a výhledy.

O výsledcích letošního ročníku Stirlingovy ceny čtěte zde.

Dům stojí na jižně orientovaném mírném svahu a kolem něj se rozprostírá pozemek o výměře 1,6 ha. Na jeho místě stála trojice budov, které nový objekt nahradil. Dvě z nich přitom proměnil v prostory ponechané v exteriéru.

Na jih směřující fasáda je v maximální míře otevřena. Dům tak může přijímat spoustu tepla ze slunečního svitu během chladnějších dnů a zároveň je z něj pěkný výhled do okolní krajiny.

Na jih směřující fasáda je v maximální míře otevřena. Dům tak může přijímat spoustu tepla ze slunečního svitu během chladnějších dnů a zároveň je z něj pěkný výhled do okolní krajiny.

FOTO: Charles Hosea

Architekti stavbu od začátku koncipovali jako energeticky úspornou a trvale udržitelnou.

Požadavky na dům, jež měli klienti studia, byly v některých ohledech ve stejné míře předpokládatelné, jako specifické. Bývalí profesionální výtvarníci si přáli dva ateliéry. To v praxi znamenalo vytvořit dvě větší místnosti, které budou mít spoustu denního světla, ideálně přicházejícího stropem. Zároveň nesměl chybět prostor, jejž by využívali jako galerii pro výstavu svých děl.

Druhé jezírko je umístěno hned vedle domu.

Druhé jezírko je umístěno hned vedle domu.

FOTO: Charles Hosea

Další požadavky majitelů stavby patřily už k běžným. Manželé si přáli moderní dům, který by měl pokud možno nadčasový vzhled a byl by hezky začleněn do okolní venkovské krajiny, s níž by byl provázaný. To proto je dům do svahu mírně zanořen a jeho střecha je zelená.

Přírodní porost působí jako přirozený izolant a zároveň stavbu činí v kraji z některých úhlů téměř neviditelnou.

Střecha domu, který je nízkoenergetický a sploňuje požadavky na trvalou udržitelnost, je tzv. zelená. Dobře izoluje a také přirozeně splývá s okolím.

Střecha domu, který je nízkoenergetický a splňuje požadavky na trvalou udržitelnost, je tzv. zelená. Dobře izoluje a také přirozeně splývá s okolím.

FOTO: Charles Hosea

Zároveň se majitelům podařil hezký paradox. Zatímco půdorys stavby zabírající 590 čtverečních metrů je o něco větší než celkový půdorys původních budov, vizuálně působí nový dům jako objemově menší a obecně mnohem nenápadnější.

Důležitou roli hrají prostory v exteriéru domu.

Důležitou roli hrají prostory v exteriéru domu.

FOTO: Charles Hosea

Uspořádání interiéru je následující - dům má pouze přízemí a rozkládá se na téměř obdélníkovém půdorysu, jímž napříč prochází chodba sloužící jako galerie.

Oba ateliéry - mezi něž je vloženo obdélníkové atrium - jsou na pravé straně této chodby, směrem „do svahu”. Stejně je umístěn pokoj pro hosty a místnost pro technické zřízení domu. (Dům je vytápěn tepelným čerpadlem, elektřinu získává ze solárních panelů atd.)

Interiér betonového domu působí vzdušným dojmem. Na jižní straně je velký společenský prostor slučující v sobě obývací pokoj (na obrázku) jídelnu a kuchyň. Navazující dvorek jej odděluje od dvojice pokojů majitelů.

Interiér betonového domu působí vzdušným dojmem. Na jižní straně je velký společenský prostor slučující v sobě obývací pokoj (na obrázku), jídelnu a kuchyň. Navazující dvorek jej odděluje od dvojice pokojů majitelů.

FOTO: Charles Hosea

Levá strana domu s výhledem na pozemek je vyčleněna pro denní život manželů. Právě zde je tedy velký společenský prostor sdružující kuchyň, jídelnu a obývací pokoj. Také do něj je vložen menší, obdélníkový dvorek s jezírkem.

Druhý, větší dvorek pak odděluje společenskou zónu domu od klidové, jež je zastoupena dvojicí pokojů obou manželů. Ty mají vstup společný, stejně jako koupelnu, ovšem paní domu má k pokoji přidruženou šatnu.