Poničené auto i airsoftový granát. Nejvíce útoků zažívají mladší poslankyně

„Nedávno mě jeden poslanec vytáhl do kuloáru kvůli mému příspěvku na sociálních sítích. Stál nade mnou, je velmi vysoký, a nahlas na mě mluvil o politické kultuře. Nikdo kolem nebyl a vypadal, že by mi mohl ublížit,“ uvedla jedna z poslankyň.

Podobnou zkušenost mají podle výsledků i další členky Sněmovny. Ty, co už v parlamentu zažily i jiné volební období, uvádějí, že situace je nyní horší.

„Pohyb v uličkách, které nejsou příliš osvětlené, není komfortní. Poslankyně se obávají, koho na chodbách face to face potkají, když tam jsou samy,“ popsala jedna z autorek průzkumu Markéta Kos Mottlová.

Téměř čtyřicet procent poslankyň se také setkalo se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. Podle výpovědí tyto situace většinou řeší individuálně, bez institucionální podpory. Je to hlavně proto, že ve Sněmovně dosud neexistuje žádný formální mechanismus pro nahlašování podobného typu chování.

Šestina dotázaných zákonodárkyň zažila dokonce fyzické násilí a více než čtvrtina ekonomické násilí, kdy jim někdo poničil auto či majetek. Více se s útoky podle dat setkávají mladší političky.

„Někdo po mně hodil airsoftový granát. Incident jsme policii nehlásili. Byla tam sice přidělená bezpečnostní služba, ale ta zareagovala později než já, v podstatě to ignorovali,“ popsala další z nich.

Podle průzkumu bývají útoky na poslankyně mnohem osobnější než vůči jejich mužským kolegům. Pětina dotázaných političek uvedla, že z obavy z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu jako veřejná vystoupení, rozhovory v médiích či zveřejňování příspěvků na sociálních sítích.

Poslankyně se shodly na tom, že nejčastěji čtou nenávistné komentáře a výhrůžky na internetu a sociálních sítích.

„Násilí se normalizuje a bagatelizuje. To, že jste veřejná osoba, ale neznamená, že vás může kdokoliv urážet. Nikdy nevíte, kdy se výhrůžky z on-line prostředí přenesou do reality,“ okomentovala Kos Mottlová.

Téměř 73 procent dotázaných poslankyň nenahlásilo výhrůžky policii. Jako hlavní důvod uvádějí, že se jednalo o jednorázové incidenty, které se dále nezhoršovaly a nepřecházely do opakovaného nebo stupňujícího se vyhrožování. Mnohé z nich rovněž vyjádřily nejistotu ohledně efektivity samotného nahlášení.

Na otázky odpovídalo od loňského listopadu do letošního března 41 ze 67 členek Sněmovny.