„Například v Německu jsou dotační tituly postavené tak, že řeší kompletně celou energetiku a ekonomiku budovy, včetně větrání. V České republice bohužel dotace řeší pouze úspory a výměnou vzduchu se vůbec nezabývají,“ popisuje problém Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se zabývá výstavbou v oboru čistých prostor, a doplňuje: „Neexistují ani žádné hygienické normy, které by určovaly, jak musí v rodinných domech probíhat cirkulace vzduchu.“

K zateplení domu se u nás ve většině případů používá vata, případně polystyrén, připevněný pomocí lepidla na zeď. Na tuto vrstvu je pak následně nanesena neprodyšná, omyvatelná omítka. Takový systém však nemusí být dostatečně prodyšný. Přitom, aby majitel domu splnil podmínky dotace, které určují úsporu energie, nemůže větrat klasicky pomocí oken.

„Problém je možné vyřešit pomocí vhodné rekuperační jednotky nebo vzduchotechniky. Tato zařízení a systémy se v poslední době začínají instalovat do veřejných nebo kancelářských budov, ale majitelé rodinných domů na rekuperační jednotky nebo na vyšší systém vzduchotechniky mnohdy nemají finanční prostředky,“ vysvětluje Petr Píša.

Bezprostředními následky špatného odvětrávání rodinných domů mohou být zdravotní problémy jejich obyvatel. „Člověk produkuje nedýchatelné plyny, takže pokud není budova správně větrána, může jít vše do extrému, a my se v domě můžeme začít dusit,“ uvádí Karel Trojan, energetický auditor. Kromě zdravotních problémů může být špatné větrání také příčinou degradace budovy.

„Následkem nedostatečného větrání dochází k hromadění vzdušné vlhkosti. Pokud vlhkost překročí určitou mez, v místech tepelných mostů se začne objevovat plíseň a konstrukce začíná degradovat,“ doplňuje.

Kromě vzduchotechniky může být pro správné odvětrání domu řešením i použití prodyšného kontaktního systému na obálce domu. Doporučuje se použít například vatu s kolmými minerálními vlákny a lepidlo se správnou prodyšností.

Nejvhodnější alternativou je pak tzv. provětrávaná fasáda. Ta se používá převážně u budov s velkou fluktuací osob nebo u specializovaných staveb, je ovšem možné ji využít i u rodinných domů. Architekti se tímto řešením díky novým moderním a působivým materiálům už zabývají.

„Oblíbeným materiálem jsou například bondové panely, ale je možné použít i dřevo, sklo, plechy, umělé kameny a mramory, tahokovy nebo dokonce i rostliny. Díky velké variabilitě materiálů nemusí být provětrávaná fasáda funkční pouze z praktického hlediska, ale může být i zajímavým a velice působivým designovým prvkem,“ popisuje Petr Píša a doplňuje: „Kouzlo provětrávané fasády spočívá v tom, že mezi fasádou a stěnami se nachází mezera, která umožňuje budově dýchat.“