V případě nedostatku čerstvého vzduchu totiž trpí nejen naše domovy, ale především naše zdraví. Špatné větrání má negativní vliv na lidský organismus. Způsobuje nesoustředěnost i zvýšenou únavu a také bolesti hlavy, jak ukazují výzkumy.

Mezi kvalitou vzduchu v místech a schopností racionálně uvažovat a rozhodovat se, existuje úzká souvislost. Proto je kvalitní vzduch důležitý pro náš celkový zdravotní stav.

Kvalita vnitřního prostředí

V nevětraných místnostech stoupá vlhkost vzduchu, která způsobuje vznik plísní a mnohdy i přemnožení roztočů.

Ideální vzdušná vlhkost se pohybuje mezi 40 až 60 %. V interiéru bychom měli hlídat i koncentraci oxidu uhličitého (CO2) ve vzduchu, která by měla být do 1500 ppm.

(Pozn. red.: ppm je jednotka pro vyjádření nízkých koncentrací. Vyjadřuje počet částic látky na 1 milión ostatních částic).

Jak jsme na tom v zimním období např. v kanceláři nebo k ránu v ložnici?

Naměřili bychom i 2500 ppm, uvádějí studie. Přitom indikovat kvalitu vzduchu v místnostech není moc složité – pomůže vlhkoměr nebo měřič koncentrace oxidu uhličitého. Oba se dají pořídit již za několik stokorun.

V zimě, kdy je čerstvý vzduch v interiéru mimořádně důležitý, podceňujeme větrání.

V zimě, kdy je čerstvý vzduch v interiéru mimořádně důležitý, podceňujeme větrání.

Čerstvý vzduch, nebo teplo?

Většina z nás podceňuje větrání v zimě. Zatímco v létě otevíráme okna běžně, v chladných měsících pravidelný přísun čerstvého vzduchu omezujeme, aby nám zbytečně neuniklo teplo z místností. Měli bychom vědět, že správné větrání teplotu v místnosti výrazně nesníží.

Tři jednoduchá pravidla

Nejkritičtější z hlediska přemnožení plísní bývají místnosti s nejvyšší vlhkostí, tedy koupelny a kuchyně. Velkou pozornost si také zaslouží větrání ložnic a dětských pokojů – místností s vysokými požadavky na čerstvý okysličený vzduch. A to zejména v době před spaním.

1. Větráme alespoň třikrát denně. Hlavně ráno a před spaním, ale také kdykoli v průběhu dne. Nezapomínáme otevřít okna při vaření či sušení prádla a po sprchování nebo koupání.

2. Větráme krátce a intenzivně. Na dobu 5 až 10 minut otevřeme více oken najednou. Vzduch uvnitř místnosti se rychle vymění, aniž by se konstrukce domu výrazně ochladila, místnosti se za chvíli opět vyhřejí na požadovanou teplotu.

3. Využijte komínový efekt a příčné větrání. Máme-li více střešních oken nad sebou, či kombinaci střešních a fasádních oken, využijeme možnosti komínového nebo příčného efektu větrání. Horký a vlhkými parami nasycený vzduch stoupá rychle nahoru, odejde tak výše položenými okny ven, zatímco ten čerstvý se dostane do interiéru fasádními okny či níže položenými střešními okny.

Pryč s přebytečnou vlhkostí

Větráním můžeme předejít i negativním jevům, spojeným s rosením oken. Tento projev rozhodně nevypovídá o jejich kvalitě.

Ke kondenzaci na oknech dochází při větším poklesu venkovních teplot, kdy se srážejí vodní páry na nejchladnějším povrchu místnosti – tedy na okně. Důkladným větráním přebytečné páry redukujeme a spolu s vytápěním dosáhneme optimálního vnitřního prostředí.