Jako ostatní Belgičanovy projekty i tento upoutá hned na první pohled svým estetickým provedením, nápaditostí a především důkladností rozpracování všech částí a systémů. Podstatou Vážky je 132patrová stavba napodobující tvar stejnojmenného hmyzu, přičemž obří skleník rozdělený do několika pater je sevřen mezi křídly.

Tykadla, tvořená dvěma věžemi, slouží nejen jako hlavní spojnice všech cest, ale především jsou místem, kam jsou vloženy rezidenční a administrativní zóny a laboratoře (věnující se samozřejmě ekologickému inženýrství). Dle návrhu, který je ovšem opravdu pouze konceptem, by Vážka měla „sedět” na jižním okraji Rooseveltova ostrova.

Takto by vypadal pohled na Vážku z budovy Empire state building.

Takto by vypadal pohled na Vážku z budovy Empire State Building.

V projektu je přesně specifikováno, kde by měly růst různé druhy plodin a kde by měly být chovány rozličné skupiny zemědělských zvířat (včetně hmyzu). Rostliny by byly pěstované povětšinou hydroponicky. Vodu by Vážka získávala hlavně z řeky, sama by si ji přečistila, využila a poté znovu navrátila do přírodního toku. Také velká část vnějšího povrchu budovy by měla být osázena vertikálními zahradami, jejichž rostlinstvo by zachycovalo dešťovou vodu, a tu pak rovněž zapojilo do vnitřního hydrosystému stavby. Rostlinná a živočišná produkce farmy by byly samozřejmě propojeny stejně, jako je tomu u tradičních farem.

V návrhu má každá plodina už předem dané své místo, kde se bude pěstovat.

V návrhu má každá plodina už předem dané své místo, kde se bude pěstovat.

Jedno z pater vertikálně orientované farmy.

Jedno z pater vertikálně orientované farmy.

Znalci Callebautova díla správně vytušili, že Vážka je navržena jako zcela soběstačná budova. Elektrickou energii by získávala z poloviny ze slunečního záření pomocí fotovoltaického pláště okolo věží a z poloviny pomocí vertikálně orientovaných větrných turbín umístěných v severní části stavby.

V zimních měsících by si uměla udržet dostatek teplého vzduchu už jen díky chytře navržené konstrukci a zrovna tak by se přirozenou cestou ochlazovala v horkých letních dnech. Váha celé budovy je chytře rozložena do plochy křídel, která jsou přesně po vzoru křídel živých vážek protkána jemnou sítí ocelových prvků.

Rezidenční část Vážky.

Rezidenční část stavby.

Přístavní část bude sloužit pro kontakt s okolním městem.

Přístavní část bude sloužit pro kontakt s okolním městem.

Pro kontakt s okolním světem je navržen přístav v podobě velkého dřevěného pontonu, k němuž by připlouvaly speciální lodě - biotaxíky. Zde by také kvetl trh s potravinami vyprodukovanými a nezkonzumovanými ve Vážce.