Článek
Osmipatrová budova v sobě slučuje - jak je u architekta zvykem - prvky bioklimatické architektury s velmi elegantní, precizně geometrickou formou.
Stavba, jež by měla stát na severním okraji velkého parku, má podobu obří Möbiovy pásky, která se zvedá na třech jako strom ze země rostoucích pilířích. Tím, že není „přilepená” k zemi, odhaluje rozlehlé vstupní nádvoří, kde se nalézají květinové zahrady s jezírky.
Pohled na vnitřní náměstí
Podstatou kouzla ocelové konstrukce stavby je pravidelné opakování jednoduchých prvků. Základní část má profil rovnoramenného trojúhelníka, jehož strany tvoří trubkové nosníky.
Osmdesátka trojúhelníků je vzájemně propojena ve středech stran a v rozích silnými sloupy, které tvoří hlavní hrany celého tělesa a rozkládají zatížení na zem. Plášť stavby je skleněný.
Kulturní centrum má ležet na severním rozlehlého parku.
Tím, jak budou lesknoucí se fasády odrážet své okolí, tj. zrcadlit život okolního města i přírody, stanou se obrazem života lidí, jimž má kulturní centrum sloužit. Sídlit by v jeho budově měla krom jiného i lidová knihovna a muzeum umění.
Co je to Möbiova páska
Möbiova páska je geometrická hříčka zvláštní tím, že má jen jedinou stranu a jedinou hranu. V roce 1858 ji nezávisle na sobě objevili matematici August Ferdinand Möbius a Johann Benedikt Listing.
Snadno si ji můžete vyrobit tak, že ustříhnete delší proužek papíru, kterému otočíte jeden z konců a pak je spolu slepíte. Vznikne útvar připomínající osmičku.
Prakticky si existenci jediné strany takové pásky můžete ověřit tak, že tužkou pojedete z jednoho bodu po pásce dál a dál, a pokud jste správně lepili, vrátíte se po chvíli na to samé místo, aniž byste museli tužku zvednout.
Möbiova páska