Vila v Podmoklech patří do souboru vil na jižní straně vysokého masivu Pastýřské stěny, které jsou významnou součástí podmokelského panoramatu.

Nová vilová čtvrť je unikátním autorským projektem. Všechny stavby vyjma jedné navrhl architekt Rudolf Seidel. A přesto se od sebe zásadně odlišují. Stylově nejstarší stavbu z celého komplexu vil v Resslově ulici si nechal vystavět Franz Rodner jako romantický objekt, inspirovaný neomítanou puristicky čistou architekturou i anglickou individuální výstavbou.

Vila připomíná vyhlídkovou věž.

Vila připomíná vyhlídkovou věž.

FOTO: autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Díky výstavbě železnice a rozvoji průmyslu se Podmokly v polovině devatenáctého století z malé obce staly rychle rostoucím městem s naléhavou potřebou hromadné bytové výstavby. Centrum Podmokel s činžovními domy zasazenými přibližně v rozmezí patnácti let do šachovnicové kompozice stavebních bloků je vystavěno hlavně secesně.

Přestože pro vilovou zástavbu kolem Resslovy ulice vznikl zastavovací plán už v roce 1901, realizace jednotlivých domů začala až o pět let později. Všechny vícepodlažní vily v Resslově ulici představují vrcholnou ukázku rychlého přechodu od historizujících stylů k vrcholně secesnímu respektive modernistickému pojetí.

Vilu dekorují umělecké prvky.

Vilu dekorují umělecké prvky.

FOTO: autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Zadavatelem staveb těchto vil byli příslušníci podmokelské elity – továrníci, úředníci, členové vedení města atd., kteří se chtěli svými výstavnými domy vymezit proti dosavadní řadové výstavbě. Pravděpodobně i z tohoto důvodu nezvolili ke stavbě svých vil projektanty činžovních domů v centru.

Do historizujících prvků Rodnerovy vily se prolíná vegetativní secesní ornamentika – v nadpraží půlkruhově zakončeného okna ve výstupku je rostlinný motiv s rokem výstavby (1906) a hlavou muže uprostřed.

Stavbě dominuje obložení kamennými kvádry.

Stavbě dominuje obložení kamennými kvádry.

FOTO: autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Vliv Anglie je patrný například i z posazení (krbových) komínů do štítových zdí, v naší stavební tradici bývají komínová tělesa v ploše střechy. Objekt má ale secesní tvary, na jeho průčelích už nejsou tradiční architektonické prvky rozmístěny tak, jak jsme z historické architektury zvyklí. Chybí tu osovost a symetrie.