Soutěž o nejlepší mrakodrap s názvem Evolo Scyscaper je pořádána už od roku 2006. Mohou se jí účastnit architekti, studenti, designéři i umělci z celého světa. Ti se každoročně pokoušejí navrhnout mrakodrap 21. století v souladu se sociálními, urbanistickými a ekologickými kontexty.

Koruna stromu (stavby) poskytuje velkorysé prostory

Stavba inspirovaná přírodním tvarem od Pospíšila zaujme tím, že má malou zastavěnou plochu, ale "velkou obytnou korunu", která se má podle architektova návrhu nacházet až nad klasickou úrovní domů v okolí.

Silueta akácie a návrhu stavby.

Silueta akácie a návrhu stavby

FOTO: Kyzlink

Architekt svým návrhem reagoval na fakt, že velká města neustále zvyšují svoji hustotu zastavění a prostor pro relaxaci ubývá. Vytvářet nové plochy je už pak problematické.

Projekt „Stromové věže“ vychází z principu (vynesení) přenesení obytných ploch nad úroveň husté zástavby. Hlavní nosné pilíře obsahují dopravní výtahy a také prostor pro začlenění zeleně rostoucí skrz jednotlivá patra.

Architekt se inspiroval v Africe

Architekt Petr Pospíšil se nechal inspirovat africkým stromem Acacia, který v drsném a mnohdy nelítostném prostředí poskytuje ve svých korunách úkryt ptákům a zvířatům, poskytuje bezpečí, stín a potravu. Jeho ohromná koruna drží na stabilním kmeni pevně zarostlém do vyprahlé půdy.

Zeleň by byla vysázena i po bocích budovy.

Zeleň by byla vysázena i po bocích budovy.

FOTO: Kyzlink

Plánovaná zeleň prostupuje celou budovou a na vrcholu stavby pak přechází do visutých teras a parků.

Horní komplex podle návrhu obsahuje rezidentní apartmány, hotel, relaxační plochy, rozlehlé zelené terasy, park, lázně a sportovní plochy. Budova svou konstrukcí využívá i solární energii. Visuté terasy jsou řešeny s ohledem na možnost pasivního využití solární energie, aktivní využití solární technologie je zajištěno solárními panely v samotné horní konstrukci stavby.

Ve městech by mohlo staveb vyrůst na jednom místě hned několik.

Ve městech by mohlo staveb vyrůst na jednom místě hned několik.

FOTO: Kyzlink

Podle architekta studie neuvažuje s konkrétní lokalizací ani neřeší samotné konstrukční detaily či materiály. "Jedná se o koncept, který má poukázat na problémy vznikající s masivním zastavováním a nedostatkem ploch ve městech. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření a využití ploch nad úrovní města," sdělil Pospíšil.

Realizace stromového mrakodrapu se asi nedočkáme

"Nedomnívám se, že by někdy tato studie byla realizována, ale pokud by myšlenka byla dále rozvíjena, dává podněty pro vytváření nových architektonických staveb tohoto typu. Jistě by vzniklo mnoho dobrých architektonických návrhů a variací a nepochybně by změnily charakter a tvář velkoměst," říká Pospíšil.

Architekt navrhl pro vrchní patro působivou přírodní scénerii.

Architekt navrhl pro vrchní patro působivou přírodní scenerii.

FOTO: Kyzlink

Podle Pospíšila by se stavba nejlépe uplatnila v místech s již vytvořenou zástavbou a tam, kde je potřeba kvalitních ploch se zelení a prostorem pro život.

"Nejprve by se jednalo o místa, která by byla nejméně ovlivněna touto stavbou. Například nad místem dopravních uzlů a křižovatek, v průmyslových částech měst, u městských parkovišť a plošných nákupních center apod. Na místech, kde je obtížná výstavba nových vysokopodlažních budov tak, jak je známe," říká.

Jednotlivé byty by měly velmi prostorné terasy s výhledem na město.

Jednotlivé byty by měly velmi prostorné terasy s výhledem na město.

FOTO: Kyzlink

V soutěži Evolo Skyscraper Competition Pospíšilův návrh ocenění nezískal. Podle Pospíšila byla ale účast i tak zajímavou zkušeností. "I letos jsem přihlásil studii vertikální biofarmy, která využívá plně sluneční energie s podporou okolních struktur a urbanistických celků a těším se i na další ročníky," říká architekt.

Architekt pracoval s odlišnou představou než většina architektů.

Architekt pracoval s odlišnou představou než většina jiných architektů.

FOTO: Kyzlink

Podle jeho názoru terasy a relaxační zóny bezesporu zvyšují úroveň bydlení či pracovních prostor. Zeleň, relaxační plochy a otevřené prostory by rozhodně měly být od obytných budov alespoň v blízkém okolí či snadno dostupné. "Avšak jejich začlenění ideálně do všech architektonických návrhů naráží na potřebu developerů maximálně využít podlahových ploch s cílem krátkodobého návratu vložených investic," říká architekt.

V architektonickém ateliéru Kyzlink, kde Pospíšil působí, se ale snaží začleňovat plochy k relaxaci a plochy zeleně i do interiérů.

Podle něj by nově stavěné budovy měly obsahovat co nejvíce prostor pro relaxaci v podobě zatravněných ploch, teras atp. "Avšak v jakém rozsahu, je otázkou tlaku architekta, záleží na míře osvícení investora a adekvátní výši investice," sdělil.