Mladí manželé hledali pro nové bydlení především příjemné kultivované prostředí s vybudovaným zázemím. Vzhledem k realitě našich nových satelitních čtvrtí, kterou bychom mohli nazvat spíše výstavba (a bydlení) „na hlíně" než „na zelené louce", se rozhodli pro koupi a rekonstrukci staršího domu.

Kromě dobré dostupnosti hlavního města je přesvědčila i krásná rozlehlá anglická zahrada se vzrostlou zelení, bazénem, skleníkem a malým rybníčkem. Výrazná funkcionalistická vila vznikla přestavbou více než 100 let starého venkovského domu a sloužila za první republiky jako letní byt pražského knižního vydavatele. Nynější rekonstrukce je tedy již třetí výstavbovou etapou.

Funkcionalistické vily, k nimž několik generací architektů i veřejnost po desetiletí vzhlížely s respektem takřka nábožným, znamenaly ve své době opravdovou revoluci. Architektura učinila velký krok od dekorativismu a pompéznosti k účelnému bydlení oproštěnému od všeho zbytečného.

Smělé výrazně geometrické tvary, jednoduché fasády, velká okna, vzdušné vnitřní prostory, tyto atributy lákaly ve své době milovníky všeho nového a naopak provokovaly zastánce tradičního pojetí architektury včetně stavebních úřadů (mnohým z dnešních stavebníků tato situace ne náhodou cosi připomene).

Podíváme-li se na funkcionalistickou vilu z hlediska současného standardu bydlení, zpravidla obstojí dispoziční řešení a proporčně dokonalé tvarování fasád, sem tam však najdeme určité vady na kráse.

Především jde o technickou úroveň provedení tepelných izolací a hydroizolací, které jsou dnes nedostatečné (v pokojích s velkými prosklenými plochami bylo někdy k nevydržení jak v zimě, tak v létě). S obdobnými problémy se museli potýkat i naši hostitelé a architekt Tomáš Klanc, kterého pověřili projektem rekonstrukce.

Rekonstrukce zahrnovala kromě zateplení, výměny instalací, oken a dveří, podlah a dalších nezbytných náprav neudržitelného technického stavu především dispoziční změnu. Obytné místnosti původně zaujímaly první a druhé patro, v přízemí se nacházela vstupní hala a hospodářské zázemí. Majitelé si přáli co největší propojení domu se zahradou, proto se společná obytná část přesunula do přízemí.

Na místě bývalých sklepů s původními, ale staticky poškozenými klenbami se dnes nachází nový vstup, zázemí a kuchyň s jídelnou. Vybouráním části středové nosné stěny se tento prostor propojil s původní rohovou vstupní halou. Na jejím místě vytvořil architekt nový obývací pokoj. Nezaujímá velkou plochu, rozhodující jsou ale velká francouzská okna, která vpouštějí dovnitř slunce z jižní i západní strany a umožňují za hezkého počasí rozšířit obytnou plochu ven na terasu.

Po původním jednoramenném schodišti vede přístup do prvního patra k dětským pokojům a do druhého patra k ložnici rodičů, která zaujala místo původní zimní zahrady.

Podíváme-li se na fotografie zděného domu po rekonstrukci v černobílém provedení, vypadají, až na několik drobností, téměř jako dokonalá retuš těch původních. Právě to byl záměr architekta. Fasády mají stejné proporce, rozvrh, dělení i barevnost oken.

„Vnější zateplení by opticky zmenšilo okna o 10 cm ze všech stran, proto jsme po vybourání původních oken zvětšili patřičně stavební otvory ve všech směrech a nová okna byla o 10 cm vysunuta do exteriéru. Tím se podařilo po zateplení domu zachovat původní proporce fasád, které jsou pro funkcionalistickou architekturu určující," vysvětluje Tomáš Klanc.

Na zahradě bylo nutné vykácet několik přestárlých stromů a vysadit nové podle původní koncepce, skleník i rybníček zůstaly zachovány. Před obývacím pokojem přibyla nová terasa navazující na zpevněnou vstupní plochu.

Autor
Ing. arch. Tomáš Klanc (1975)
Autorizovaný architekt a vedoucí ateliéru KLANC, který poskytuje pro klienty ve stavebnictví kompletní služby od architektonických návrhů přes organizaci výstavby až po zařízení interiéru domu. Je absolventem FA ČVUT Praha (diplomová práce u prof. Jana Bočana), v průběhu studia byl dlouholetým náčelníkem Spolku posluchačů architektury, členem Senátu ČVUT a Senátu FA ČVUT.

text: Jitka Pálková, www.mujdum.cz