Jak obtížný je život s bariérami, si mnozí z nás ani nedovedou představit. Pohyb po ulici, běžná návštěva kina, restaurace, obchodu můžou být velký problém, zvláště když nejsou dodrženy normy stanovené pro bezbariérový vstup. S veřejným prostranstvím asi mnoho nenaděláme, o to víc je potřeba přizpůsobit svým životním potřebám svoje vlastní bydlení.

Jasné normy pro dům

Navštívili jsme bezbariérový dům mladého muže, který upoután na vozík dříve bydlel v panelovém bytě a bojoval se všemi nešvary někdejší výstavby. Z vlastní zkušenosti přesně věděl, co u něj doma chybí, nebo naopak přebývá.

Když se rozhodl společně se svou manželkou pro stavbu domu, dokázal jasně formulovat svoje požadavky. Společně s projektantem stavby se opřel o vyhlášku určenou pro lidi s handicapem a začal plánovat bezbariérový dům: informace získával kromě vlastní zkušenosti i na internetu, z knih. Chtěl mít dům promyšlený do posledního detailu, na nic nezapomenout.

Při hledání vhodného pozemku začaly první limity. Potřeboval parcelu s co nejmenší svažitostí terénu, téměř v jedné rovině, aby neměl s vozíkem problém. Jinak by se musel terén vyrovnávat, a to jsou finance navíc. Pozemek našel a vjezd pro vozíček má plynulý, bezbariérový. Již při vstupu do předsíně hned poznáme, že jsme v atypickém domě.

Jde o přízemní stavbu s velkou základovou deskou, schody do patra jsou nemyslitelné. Dům má půdorys zhruba do písmene L, jeho dispozice je 6+1 a již v předsíni na první pohled překvapí svojí rozlohou. Nejsou to zbytečné metry navíc, protože k manipulaci s vozíkem potřebujeme mnohem více prostoru. Ten je dán normou, konkrétně je to kruh o průměru 1,5 m. V menším prostoru by se vozík otočil jen stěží. Dům má i jiné atypy: jednoduché tvary místností, žádné výklenky, zatáčky, ale přímé obdélníkové tvary.

Interiér promyšlený na centimetry

Dům má jasně vymezenou komunikační cestu. Už ze vstupní haly je vidět nejen do hlavní obývací části, ale i na chodbu, která vede ke všem pokojům (když jsou dveře otevřené, tedy zasunuté do stavebního pouzdra ve zdi). V hale, hned za vchodovými dveřmi, je tak trochu nečekaně umyvadlo, které má ale jasnou logiku.

Majitel ho používá při vstupu z ulice nebo garáže, aby si omyl ruce a obruče vozíku. Umístění a tvar umyvadla nejsou náhodné: je nastavené na podjezdovou výšku vozíku 70 cm, tvar hranatý, protože většina oválných umyvadel je ve spodní části vyboulená.

V předsíni jsou dvoje klasické otočné dveře v domě: do garáže a vchodové. Zde nebylo možné použít zasouvací dveře do stavebního pouzdra, protože ty nesplňují bezpečnostní a protipožární normy. Všude jinde byly zasouvací dveře s šířkou 80 cm jasnou podmínkou investora: nejen že šetří místo, ale jsou pro handicapovaného velkým komfortem díky jednoduchému ovládání.

„Pro vozíčkáře je otevírání a zavírání klasických dveří s klikou noční můrou. Je to ubíjející manipulace a pro každodenní život naprosto nemyslitelná. Naproti tomu manipulace s posuvnými dveřmi je snadná a nestojí mě žádnou námahu. Navíc jde i o bezpečnost. V případě pádu z vozíku hned za otočnými dveřmi by se ke mně z druhé strany nikdo nedostal,“ říká majitel domu. V souvislosti s posuvnými dveřmi je důležité řešit pečlivě i tvar úchytky. Běžná oválná mušle se hůře bere do ruky, mnohem příjemnější ovládání křídla je s mušlí ve tvaru obdélníku.

Hlavní část domu tvoří obývací pokoj oddělený od kuchyně a jídelny zasunovacím dvoukřídlem, které opět zajíždí do stavebního pouzdra. Je to nejen praktické, ale komfortní. „Když pozveme návštěvu, je příjemné mít kuchyň a obývací pokoj otevřený, s velkým prostorem. Udržuje to vzájemnou komunikaci a je to pohodlné i na přenášení věcí. Naopak jindy je dobré ruch z kuchyně zavřít za dveře,“ dodává majitel bezbariérového domu.

V obývacím pokoji jsou další atypické prvky, které se liší od standardu. Například výška oken je snížená na 60 cm od podlahy a snížené je i okenní kování pro lepší ovládání z vozíčku. Výška vypínačů je 80 cm a zásuvky 45 cm od podlahy, tedy přesně podle potřeb na míru.

„Vyrůstal jsem jako panelákové dítě, kde bylo obojí naopak: vypínače příliš vysoko a elektrické zásuvky zase příliš nízko. To je pro vozíčkáře zoufalé. Tady jsem to otočil tak, aby mi to vyhovovalo,“ konstatuje majitel domu.

V obývacím pokoji najdeme konferenční stolek na kolečkách s úložnými prostory uvnitř, skříňky jsou v blízkosti stěn a gauč je umístěný v rohu. Sedací soupravu nechtěli majitelé řešit na míru (pro vozíčkáře je ideální zvýšená výška 55 cm), protože ostatním by se na ní nesedělo dobře. A tak hledali mezi běžnou nabídkou gauč s nejvyšším posedem.

Provozu s handicapovaným člověkem se přizpůsobila i volba podlahové krytiny. Ve všech místnostech najdeme linoleum o nejvyšší tvrdosti, aby se zabránilo odření povrchu vozíkem. Majitel se vyvaroval plovoucí podlahy kvůli možným prohybům, nechtěl ani dřevěnou, která je náročnější na údržbu.

Praktický důvod měla i volba stěn v interiéru. Může se stát, že o ni vozíčkář nechtěně zavadí a na výmalbě by každá šmouha a náraz byly vidět. Proto volil obložení stěn imitací přírodního kamene, což je vhodný materiál vůči oděru.

V kuchyni se bojovalo s místem, protože plocha pro pohyb na vozíčku se konkrétně tady počítala na centimetry. Veškeré vybavení je ale nakonec do puntíku zařízené tak, aby kuchyňská linka byla snadno obslužná a handicapovaný byl naprosto samostatný. V kuchyni je opět podjezd pod linkou v místě, kde jsou jinak spodní skříňky.

Úložné prostory jsou pak řešeny ve středovém pultu. Horní poličky jsou sníženy, uzavírají se žaluziemi, protože je to pro člověka na vozíku snadné. U zásuvek jsou úchyty s přesahem, protože se tak lépe otevírají (zvláště v případě snížené hybnosti končetin).

Potřebám majitele byl podřízen i výběr spotřebičů. Zakoupila se tzv. americká lednice s mrazákem, poněvadž se otevírá pomocí velkého madla. Madlo nechybí ani u mikrovlné trouby, bezpečný je i elektrický sporák, který je po sejmutí hrnce ihned chladný. Záměrně je volené i ovládání sporáku tlačítky, nikoliv otáčením.

Baterie ve dřezu je výsuvná pro snadné natočení vody do nádob. Vozíčkáři musí vyhovovat i nábytek: jídelní stůl o velikosti 160x90 cm odpovídá podjezdové výšce, promyšlené jsou i rozměry nohou stolu (odolné z nerezu).

Sanita trochu jinak

K sociálnímu vybavení a dalším pokojům vede chodba široká 1,5 m, aby při projíždění prošel vedle vozíčkáře i další člen rodiny. Zvýšený prostor má koupelna a toaleta: klozet je ve výšce 50 cm od podlahy a je přístupný nejen z boku, ale i ze šikmého úhlu. Sprchový kout má sedačku ve výšce 50 cm.

Přístup do sprchy je bezbariérový. Odtok vody je zajištěn spádem do odtokového kanálku. Aby byl pojezd na vozíku bezpečný, je sklon pouhé 2 cm/1 m. Ve sprchovém koutu nechybí pomocná madla. Kvůli omytí obličeje, které osoba se zhoršenou hybností končetin nezvládá napuštěním vody do dlaní, zde našla využití vyšší kuchyňská baterie, pod níž je dostatek místa.

Součástí domu je i vnitřní bazén, sloužící majiteli k pravidelné rehabilitaci. Pro bezpečnost je bazén olemován zídkou. Šířka prostoru kolem bazénu s vodou dodržuje pravidla pro průjezd a otočení vozíčku (kruh o průměru 1,5 m). Důležitým doplňkem je dálkově ovládaná hrazda, s níž se handicapovaný bezpečně dostane do vody.