Váza s rybím motivem vypadá jakoby v ní ryby opravdu plavaly. A to díky slavné švédské technice Graal. Právě díky ní vypadají ryby ve váze jako živé.

Švédské sklo proslavila technika Graal

Vynález techniky Graal významně ovlivnil světové sklářství. V čem tato technika spočívá? Sklář nejprve vyfoukne skleněnou baňku se sytou barevnou vrstvou na povrchu. Po vychladnutí ji mechanicky naruší a vytvoří na ní tak motiv (obrazec). Pak se baňka opět zahřeje a překryje bezbarvým sklem. Následuje opět foukání. Vytvořený motiv se díky tomu roztáhne a vznikne tak velmi působivý skleněný kousek.

První kus vyrobený touto technikou je vystaven v galerii sklárny v Orrefors. Časem byl vyvinut i několikanásobný Graal, který umožňuje vytvoření ještě plastičtějšího dojmu. Ryby se pak v jednotlivých vrstvách překrývají a vypadají, jakoby opravdu ve váze plavaly.

Čechy a Švédsko spojuje dlouholetá spolupráce

Švédsko a Čechy spojuje dlouhodobá tradice spolupráce a ovlivňování v oblasti tvorby průmyslového i ateliérového skla. Výstava se tak soustředí i na dokumentaci některých společných trendů ve výrobě skla ve 20. století. Z českého skla se představuje třeba Studio Lhotský nebo sklárna z Nového Boru.

Suvenýr v podobě švédského krále hrajícího fotbal vytvořený v souvislosti s výstavou československého užitého umění ve Stockholmu v r. 1931. (Jaroslav Brychta), uprostřed: váza s názvem Mořský šnek od Ann Wåhlströmové (sklárna Kosta Boda).

Suvenýr pro švédského krále hrajícího fotbal vytvořený v souvislosti s výstavou československého užitého umění ve Stockholmu v r. 1931. (Jaroslav Brychta), uprostřed: váza s názvem Mořský šnek Ann Wåhlströmová (sklárna Kosta Boda).

FOTO: koláž Novinky.cz, UPM

Různorodou sklářskou výrobu ve Švédsku mají na svědomí kontakty s cizími zeměmi. Velký vliv na výrobu mělo hlavně secesní francouzské sklářství. To započalo spolupráci s výtvarníky nejen ve Švédsku, ale i na našem území.

Zleva: dóza z roku 1934 od Gerdy Strömbergové ze sklárny Strömbergshyttan, vpravo nahoře: barevné mističky Fuga od Svena Palmqvista ze sklárny Orrefors, vpravo dole: váza s názvem Jablko od Ingeborg Lundinové (sklárna Orrefors).

Zleva: dóza z roku 1934 od Gerdy Strömbergové ze sklárny Strömbergshyttan, vpravo nahoře: barevné mističky Fuga od Svena Palmqvista ze sklárny Orrefors, vpravo dole: váza s názvem Jablko od Ingeborg Lundinové (sklárna Orrefors).

FOTO: koláž Novinky.cz, UPM

Ve Švédsku se nachází celá řada sklářských ateliérů, které nemají nic společného s průmyslovou produkcí. Základ tvorby tvoří tradiční řemeslná práce a bohatá spolupráce s výtvarníky, která nese své ovoce. Výtvarníci často pracují ve vlastních ateliérech nezávisle na průmyslové produkci a mohou tak rozvíjet žádané originální kousky.

Nevšední skleněné kousky zaujmou originalitou

Na výstavě se setkáme třeba s erotikou motivovaným Tunelem lásky, pohárem Ulička milenců nebo s miskou Císařovy nové šaty. Rozvernější povahy se zase zhlédnou v popovém sklu, které je na výstavě zastoupeno pestrobarevnými poháry. 

Poháry s názvem Pop sklo z roku 1967 navrhl Gunnar Cyrén, vyrábějí se dodnes.

Poháry s názvem Pop sklo z roku 1967 navrhl Gunnar Cyrén, vyrábějí se dodnes.

FOTO: Orrefors, www.deconet.com

Šokující i jednoznačně působivá je skleněná skříň s lidovými motivy. Zaujme i plastika kabelky nebo sošky skleněných zajíců.


Zleva: Váza s chobotnicí, dóza s názvem Africká chatrč a váza od Simona Gatea (vše ze sklárny Orrefors).

Zleva: Váza s chobotnicí, dóza s názvem Africká chatrč a váza od Simona Gatea (vše ze sklárny Orrefors).

FOTO: koláž Novinky.cz, UPM

Během návštěvy Československa v roce 1934 zas zaujala výtvarníka Svena Palmqvista naše výroba másla odstřeďováním smetany v máselnici. To ho inspirovalo k výrobě skla technikou odstředivého lití, které se záhy začal věnovat.
 

Mladí lidé ve Švédsku mají velký zájem o design skla, a to se odráží na zvýšeném počtu uchazečů, kteří se v posledních letech zapisují do sklářských kursů. Vysoce se cení výuka tohoto oboru na Akademii umění, řemesel a designu ve Stockholmu, jakož i studium na sklářských školách v Orreforsu a Kostě. Gunnel Holmérová, hlavní kurátorka Švédského muzea skla

 

Výstavu představující nejlepší díla švédského uměleckého sklářství 20. století připravilo Švédské sklářské museum ve Växjö a Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Výstavu s působivými skleněnými kousky můžete shlédnout do 28. února 2010 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.