Jestliže ještě vlastní gril nemáme, budeme vybírat z bohaté nabídky od malých přenosných nebo skládacích plechových přes těžší litinové až k honosným zahradním grilům.

Rozhodovat se budeme také mezi grily na dřevěné uhlí, plyn, či grily elektrické a vodní, přičemž každý z nich má své plusy i minusy. Na plynu a elektřině je grilování zdravější, ale postrádá romantiku. Nechceme-li se připravit o vůni žhavých uhlíků, zvolíme gril na dřevěné uhlí.

Pohled na žhavé uhlí je zajímavější, než na rozžhavenou spirálu, zato je třeba hlídat nezdravé zplodiny. Venkovní grily mají většinou kromě roštu také nástavce na rožeň nebo na zavěšení kotlíku, čímž se rozšiřují možnosti jejich uplatnění.

Tanec kolem uhlíků

Nejčastěji užívané a současně nejlevnější jsou grily na dřevěné uhlí. Jejich cena se pohybuje od tří set do pěti tisíc korun. Většinou plechový nebo litinový korpus na nožkách má kruhový či obdélníkový tvar a nad kovovou nádobou na dřevěné uhlí bývá umístěn rošt.

Zatímco kulatý gril slibuje rovnoměrnější průběh grilování, na obdélníkovém grilu připravíme více porcí najednou. Některé grily jsou vybaveny částečnou regulací tepla či usměrňováním vzduchu na podporu doutnání uhlí. Rozdmýchávání ohně vyžaduje zručnost i značnou trpělivost.

K nažhavení dřevěných uhlíků slouží různé podpalovače - od krbových sirek až po žhavicí elektrickou spirálu. Rozhodně nepoužíváme benzín, petrolej ani líh! Obsahují zdraví škodlivé látky, které by mohly přejít do potravin.

Na gril patří i zelenina. Foto Grily Weber

Správně rozžhavené uhlí kvete červenooranžovými žilkami v šedobílé barvě. Vyvarujeme se grilování na plamenech. Mohly by povrch potravin sežehnout, ty by chutnaly hořce a nebyly by zdraví prospěšné. Nebezpečný je také tuk odkapávající do ohně. Proto upevníme rošt do vhodné výšky nad uhlí a nenecháme grilovaný pokrm olizovat žhavými plameny. Pro jistotu použijeme alobal nebo speciální grilovací misky s drážkami pro odkapávající šťávu.

 Předností grilů na dřevěné uhlí je rozmanitost tvarů a velikostí, zanedbatelná není ani romantika s vůní kouře, osobitá chuť pokrmů či nízká pořizovací cena. Nevýhodou pak je delší doba přípravy pokrmů, tvorba rakovinotvorných látek při odkapávání tuku do žhavého uhlí a nebezpečné sežehnutí pokrmu probleskujícími plameny.

Opékání na kameni

Princip grilování na plynu spočívá v tom, že hořák propan-butanové láhve ohřívá lávové kameny nebo keramické brikety. Rozehřáté kameny předávají teplo připravovanému pokrmu a odebírají mu kapající tuk, který jejich porézní povrch dobře vstřebává. Kameny se nemusejí dlouho předehřívat, plamen lze regulovat nastavením plynového ventilu.

Nejlevnější grily pořídíme už za dva tisíce, za luxusní zaplatíme více než deset tisíc korun. Lávové kameny se někdy kombinují s litinovými pláty, které umožňují smažení i opékání pochoutek obalených v těstíčku nebo masa marinovaná v nálevu s vejcem.

Grilování na plynu je zdravější než na dřevěném uhlí. Foto Grily Weber

Nákladnější grily jsou pojízdné a doplněné o další přídavné plochy pro odkládání pomůcek či ingrediencí nebo vhodné pro samotné servírování pokrmu. Mívají také podlážku pro ukládání nápojů, sklenic, mís i dalšího nádobí. Některé jsou vybaveny kromě lávové plotny také vařičem s odstupňovaným výkonem a snímatelným víkem umožňujícím i horkovzdušný ohřev.

Plusem lávových grilů je jednoduchá a rychlá příprava pokrmů, možnost regulace teploty, minimalizace spálení potravin. Minusem pak velikost konstrukce grilu a vyšší pořizovací cena.

Elektřina i vodní lázeň

Své příznivce mají i grily na elektřinu. Hodí se na terasy i balkóny, kde bývá po ruce zdroj elektrické energie nebo prodlužovací šňůra. Grily stojí od jednoho do pěti tisíc korun a jsou vybaveny roštem nebo elektrickou pánví. Lze je pořídit jako stolní či volně stojící. Výhodou elektrických grilů je snadná a rychlá příprava, jednoduchá údržba, možnost regulace teploty a nejzdravější příprava pokrmů, kterým nehrozí bezprostřední spálení. Na elektrickém grilu se hůře připravují silnější plátky masa a jídlo postrádá charakteristickou chuť pokrmu připraveného na dřevěném uhlí.

Novinkou v oblasti zahradního grilování je vodní gril. Díky vodní lázni pod grilovaným pokrmem nedochází ke spalování koření, oleje ani nevznikají zdraví škodlivé látky, ale grilovaný pokrm se tepelně upravuje ve směsi vodní páry, tepla a dýmu.

Nerezový povrch se dobře čistí.  Foto Joy.cz, Mountfield, Norman, Outdoor chef

Maso se tzv. zatáhne a všechna šťáva zůstane uvnitř, aniž by se obracelo. V tomto případě nemusíme grilovat na dřevěném uhlí, ale můžeme topit jakýmkoli dřevem z listnatých stromů, hodí se švestka, buk, olše i bříza.

Maso se extrémně nevysuší, ale zůstává šťavnaté, protože kolem něj proudí vzduch prosycený vodními parami vypařujícími se z nádoby nad ohništěm.