„Návštěvníci se mohou těšit na zrestaurované oltáře, plastiky nebo lampu na věčné světlo. Rekonstrukce, která vyšla na 1,8 miliónu korun, je součástí projektu Zvýšení atraktivity a rozšíření návštěvnických služeb v areálu zámku Pardubice, který financuje Evropská unie,“ řekla Právu Jitka Rychlíková, ředitelka Východočeského muzea Pardubice, správce pardubického zámku. „Je to poslední exkluzivní prostor, který prošel restaurací,“ dodala ředitelka.

Kaple je pro historiky stále trochu záhadou. Přiznal to i renomovaný pardubický historik František Šebek, který muzeum na pardubickém zámku řídil několik desetiletí. „Je to stále ještě záhadná stavba a stále o ní ještě hodně nevíme,“ připustil Šebek. Jisté je, že kaple byla v původním gotickém hradu věží, a když na přelomu 15. a 16. století noví vlastníci, Pernštejnové, přestavovali hrad na renesanční zámek, využili torza věže, jež ztratila svůj vojensky obranný smysl, k tomu, aby ji přetvořili na svatostánek. Vybavení kaple je ale mladší, většinou z 18. století. Restaurátorské práce řídila akademická malířka Hana Vítová.

„Pod zašlým šedozeleným nátěrem plastik českých patronů sv. Václava a sv. Ludmily jsme objevili nádherně zachované polychromie,“ pochvalovala si restaurátorka. Mobiliář byl svěřen odborné firmě, která pod brutálními nátěry z 19. století objevila cenné řezbářské práce. Vítová sama se svým kolektivem pracovala především na freskách. Stejně jako v dalších částech pardubického zámku z nich zbyly jen fragmenty.

„Chtěla jsem je jen zčitelnit, nedodělávat je tam, kde jsem si nebyla jistá, jak opravdu původní malba vypadala. Zároveň se tak vytváří i prostor pro fantazii návštěvníka,“ řekla Právu Vítová.

Nebude vysvěcena

Katolická církev o nádherně zrestaurovanou kapli neprojevila zájem. „Kaple nebude vysvěcena. To jí ale rozhodně neubírá na atraktivitě a bude zařazena jako součást nového prohlídkového okruhu zámku, který teď na jaře otevíráme,“ podotkla ředitelka muzea Jitka Rychlíková. Zámecká kaple Tří králů po staletí sloužila jako místo rozjímání.

„Pernštejnové jí však přiřkli ještě jeden účel. Střežila vchod do podzemní místnosti, kde byly uloženy všechny důležité listiny, dokumenty a finanční prostředky tohoto významného rodu – byla strážkyní vchodu k pernštejnské truhle,“ dodal Šebek.