„Konečné rozhodnutí, pro kterou variantu se rozhodnou, bude ale až na zastupitelstvu,“ uvedl mluvčí na ašské radnici Milan Vrbata.

Náklady na přestavbu bývalých výrobních prostor společnosti Aritmy, jež ale z Aše odešla, by v první etapě podle mluvčího vyšly pouze na deset miliónů korun. První etapa by představovala přebudování přízemí a prvního patra jedné z budov.

„Celková rekonstrukce na sebe přiléhajících objektů pak na zhruba 35 miliónů korun, přičemž důležité v tomto případě je, že by obnova dalších částí objektů mohla probíhat po etapách s ročními náklady tři čtyři milióny korun,“ podotkl Vrbata.

Objekty bývalého výrobního podniku získalo město Aš před šesti lety bezúplatně od státu.

„Několikrát jsme se snažili nemovitosti prodat, ale bezúspěšně,“ komentoval mluvčí.

Místo pro plesy či koncerty

„Po rekonstrukci by mohly prostory sloužit pro menší koncerty a pro pořádání plesů,“ upozornil Milan Vrbata, podle kterého takové prostory ve městě chybějí. „Plesy pořádají místní v osadě Krásná nebo v Chebu či Františkových Lázních, protože přímo ve městě reprezentativní prostory pro podobné akce dosud chybějí,“ konstatoval Vrbata s tím, že ašští radní by v červnu příštího roku pořádali v upraveném objektu další ročník festivalu Ašlerky.

„Uvidíme ale, jak rychle budou probíhat sanační práce, protože je například třeba vyměnit podlahy napuštěné olejem z výroby,“ komentoval mluvčí.

Dvakrát tolik, tedy zhruba 72 miliónů korun, by podle odhadů stála rekonstrukce bývalého kulturního domu. „Stojí sice nedaleko centra města, zhruba tři sta až čtyři sta metrů od radnice, ale v místě chybějí parkovací místa,“ popsal mluvčí. V současné době slouží objekt pro pořádání kulturních a společenských akcí spíše sporadicky. „Středisko je v podstatě mrtvé,“ dodal Vrbata.

Vysoké náklady na obnovu by přinesla rovněž obnova objektu Střelnice. „Tam se pohybují odhady na rekonstrukci dokonce na 164 miliónů korun,“ prozradil mluvčí radnice. Objekt už zhruba dvacet let nefunguje. Velkolepé plány na zřízení soukromého kulturního zařízení totiž tehdy zkrachovaly. Objekt pak střídal majitele, až jej město před časem vykoupilo.

„Bohužel je pro potřeby města příliš veliký. Stavěl se v době, kdy město mělo 30 tisíc obyvatel, a nikoli nynějších deset tisíc,“ vysvětloval Vrbata.

„Navíc podle propočtů by roční náklady na provoz zrekonstruovaného objektu vyšly na čtyři milióny korun. Kvůli tomu si s objektem zatím nevíme dost dobře rady,“ uzavřel mluvčí.