Článek
„Podívejte se na baziliku,“ zní ze všech koutů. Obřího chrámu Panny Marie se totiž zdejší farníci ujali už před lety a k všeobecnému úžasu jej přivedli k podobě, o níž si pod státní správou mohl nechat tak akorát zdát.
Na milión korun za materiál, práce brigádníků za sedminásobek – a jen za guláš a zaplaťpámbu. A před výsledkem smekají i památkáři.
„Mělo to i druhou stránku věci. Společenství se tím ještě více stmelilo,“ pochvaluje si jáhen Vladimír Lacina. Jak Právu potvrdil, i na poutní kostel na seznamu UNESCO se farnost chystá.
„Je potřeba dotáhnout zejména opravy vnitřku, jako je výmalba, renovace ochozu či repase vnitřního vybavení,“ uvedl. Přiznal, že předběžně už farníci vědí, co by bylo potřeba. Jak dodal, turisté by se určitě bát ničeho nemuseli, naopak. Církev totiž zvažuje od upuštění vymezeného vstupného. To by mělo být dobrovolné.
Obnovení poutního charakteru
Místu by se měl též vrátit jeho poutní charakter, takže skupiny poutníků by měly dostat větší prostor než nyní.
„Pokud bychom přišli o kostel sv. Jana Nepomuckého, bylo by nám to hlavně líto. Správcovat památku UNESCO je samozřejmě prestižní záležitost, hezká práce, čest a samozřejmě i nemalé tržby. Ale z přechodu na církev bychom strach neměli. Pro památku této kategorie zůstanou v platnosti stejná pravidla a se žďárskou farností už v tomto smyslu velmi dobrou zkušenost máme,“ uvedl Bohumil Tripal, pověřený správce z telčské expozitury Národního památkového ústavu.
Stejná písnička zazněla i na žďárské radnici. „Ve Žďáru církev dokazuje, že se o památky starat umí, převodu bych se nebál,“ řekl Právu místostarosta Ladislav Bárta (TOP 09).
Nevzrušeně se k možnosti převodu světově proslulé žďárské chlouby vyjadřovali i lidé oslovení na ulicích města. „Však oni to nikam neodvezou, a kdyby to chtěli zavřít turistům, byli by jen sami proti sobě,“ zněla druhá nejčastější odpověď. Tedy po odkazu na baziliku.