"Už ve škole na mě Mrva působil dojmem Mirka Dušína, který ve své architektuře decentně využívá přirozené materiály," řekl na úterní vernisáži brněnský znalec a kritik soudobé architektury Karel Doležel.

Otevření výstavy provázel velký zájem návštěvníků, kteří zaplnili všechny prostory Galerie Jaroslava Fragnera. Vidět zde lze Mrvovy starší projekty, soutěžní návrhy i úplné novinky.

Mrva pracuje již více než deset let ve svém ateliéru v Kopřivnici, ovšem jeho projekty už nejsou spjaty výlučně s beskydským regionem. Na výstavě si tak zájemci mohou například vedle vilové čtvrti v Horní Bečvě nebo rekonstruovaného objektu bývalé stodoly v Kojetíně prohlédnout návrh rodinného domu s kavárnou v chorvatském Dugopolje.

Šestatřicetiletý Mrva je jedním z  představitelů mladší generace českých architektů. Po absolvování brněnské fakulty architektury a krátké praxi v pražském ateliéru Gama pod vedením Karla Pragera se vydal na studijní cestu do Severní Ameriky, kde studoval především stavby Franka Lloyda Wrighta. Poté se vrátil zpět do rodné Kopřivnice a pustil se do práce na jedné ze svých prvních staveb, vlastním rodinném domě s ateliérem. Zde realizoval svůj manifest a prožil si stavbu domu z pohledu architekta, investora i stavebního dozoru.

Dům vzbudil velkou pozornost a přinesl Mrvovi první zakázky. Následovalo několik rodinných domů, které se vyznačují propojením soudobého architektonického tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu. Ačkoliv si architekt svými dřevostavbami získal velké renomé, nezůstal pouze u této technologie. V další etapě tvorby rozšířil architektonický rejstřík o další materiály.

Dominantním konstrukčním materiálem dnes rozestavěných domů již není pouze dřevo. I k jiným materiálům, jako je kámen, beton, kov nebo sklo, však Mrva podle odborníků přistupuje tak, aby využil jejich typických vlastností a realizoval z nich stavby jednoduché, čisté a účelné.