Hlavní obsah

Města v Česku se začínají sociálně rozdělovat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

V České republice se začínají objevovat části měst, ve kterých se soustředí obyvatelé s nižšími příjmy. Ghetta sice ještě nevznikají, lze však již hovořit o segregaci. Trend je silnější v mimopražských sídlech, první známky jsou však již patrné i v samotné metropoli, uvedl vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR Martin Lux.

Foto: Jakub Mračno, Právo

Většina nových mladých obyvatel sídlišť považuje současné bydlení jen za přechodné.

Článek

"Víc je to patrné mimo Prahu, zejména v chudších regionech, kde je například větší počet lidí bez práce," uvedl. Praha stále ještě může těžit z mimořádně silného ekonomického postavení, to se však prý může v budoucnosti změnit. "Co známe z Litvínova a dalších měst, je něco, co dřív nebo později přijde určitě i do Prahy," řekl Lux. Ke vzniku ghett, jaká existují ve Francii nebo Anglii, prý zatím ještě nedochází, přesto však je prý možné již hovořit o sociální segregaci.

Například panelová sídliště se v Česku původně vyznačovala značnou sociální pestrostí. Tento trend se však začíná pomalu měnit. "Ze sídlišť se do roku 2005 stěhovaly pryč příjmově silnější a vzdělanější domácnosti a také mladší lidé," uvedl sociolog.

Až do roku 2006, kdy poptávka po bytech vylétla raketově nahoru, tak obyvatelé sídlišť stárli. "Sociální struktura se měnila ve prospěch lidí s nižším příjmem a nižším vzděláním," poznamenal Lux. Zejména mimořádný loňský rok sice trend zastavil, podle odborníka to však pravděpodobně byla "labutí píseň" vzestupu panelových sídlišť. "To už nikdy nenastane," podotkl.

Sídliště stárnou

Většina nových mladých obyvatel sídlišť prý totiž podle výzkumů pojímá byt v paneláku pouze jako přechod k dalšímu bydlení například v rodinných domcích. Podle Luxe je však otázkou, jestli k tomu skutečně dojde. "Ale pokud ano, tak by se mohlo stát, že proces, který probíhal až do roku 2005, se znovu vrátí a možná ještě s větší intenzitou. To znamená, že sídliště budou stárnout, budou tam zůstávat spíše ti příjmově slabší a méně vzdělanější," řekl.

Zajímavé je, že soustředění nízkopříjmových skupin obyvatelstva se nevyskytuje pouze na panelových sídlištích. V okolí Prahy získávají tento charakter také malé obce v těsné blízkosti metropole, které jsou méně atraktivní, jako je například Přední Kopanina nedaleko pražského letiště. Uvolněné byty a domy tam obsazují z velké části zahraniční pracovníci s nižšími příjmy.

Velká část z přibližně 70 000 migrantů, kteří ročně do Česka přicestují za prací, zůstává podle Luxe v Praze. Důležité prý je, že zatím neměli problém práci sehnat. "Ve chvílích, kdy lidé s nižší kvalifikací ztrácí práci, což bývá často v období ekonomických krizí, a ocitnou se jako cizinci bez prostředků, protože mají méně práv než občané, tak může dojít k růstu kriminality a dalším sociálním problémům," řekl Lux. Současně poznamenal, že tento proces může nastat velice rychle, zvláště v souvislosti s možným oslabením ekonomického růstu.

"Moderní společnosti se rozhodly bojovat proti ghettům a začaly vytvářet normy na to, jak stavět kvalitní byty, tím však vystavily velkou část domácností tomu, že pro ně nebude bydlení finančně dostupné," poznamenal sociolog. V moderní společnosti tak prý není možné nechat vše na trhu, protože ceny bytů a nájmů pod určitou technickou hranici již nespadnou. "Stát musí být v pozadí výpomoci těm, kteří na takovýto standard finančně nemají," uzavřel Lux.

Reklama

Související články

Problémy betonového ráje Jižního Města

Na území Prahy 11 leží kolonie rodinných vilek nebo dokonce velké plochy lesů, ale synonymem pro tuto čtvrť je především obrovské sídliště Jižní Město,...

Výběr článků

Načítám