"Cílem je dosažení vyšší hustoty zástavby v oblasti zvýšením poměru počtu pater na danou plochu ze 4,5 na osm," uvádí oficiální zpráva EK. S vyšší zástavbou logicky naroste i kancelářská plocha. A to ze současných asi 170 000 metrů čtverečních na až 400 000 metrů čtverečních, tedy více než dvakrát.

Úřady nyní slibují, že vítězný projekt by měl přinést budovy vysoké architektonické hodnoty. Místní obyvatelé jen mohou doufat, že se jejich slova naplní, protože dosud na stejném místě rostly budovy obvykle malé architektonické hodnoty a podle celé řady expertů mezi nimi vyniká nepodařený Evropský parlament. Jedinou jistotou zatím ovšem zůstává, že významně přibude kancelářských prostor.

Kvůli jeho výstavbě a vybudování dalších institucí padly celé obytné bloky. Asanace rozsáhlých částí Bruselu z mapy vymazala i desítky cenných secesních památek. Nutnost postavit velké administrativní komplexy, kam by se tisíce nových úředníků vešly povzbudila "demoliční vášně". Poptávka po kancelářských prostorech přitom přetrvává dodneška, navzdory tomu, že evropskou čtvrť sužují velké dopravní problémy.

Vše bude v rukou architektů

Posunem je, že na rozdíl od minulosti se evropská čtvrť rozroste na základě architektonické soutěže. V minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Většina budov byla postavena "divoce" a bez jakékoli vize, jak by měla evropská čtvrť jako celek vypadat a fungovat. V současnosti jí tak tvoří jen shluk "monstrpaláců".

Jak by mohla problematická čtvrť vypadat v budoucnosti se veřejnost dozví až na konci listopadu, kdy odborná komise vybere vítěze architektonické soutěže.