"Revitalizace této části města bude obrovská akce, musí se na ní domluvit několik městských částí. Samozřejmě až začnou zásahy do urbanismu této lokality, bude se muset přestěhovat značný počet obyvatel," vysvětlila Dubská.

Samotní obyvatelé Cejlu zatím z nedobrovolného stěhování obavy nemají. "Naši klienti si pouze stěžují na nekvalitní bydlení, ale se strachem z vystěhování jsem se u nich nesetkala," uvedla terénní pracovnice sdružení IQ Roma servis Eva Košatková.

Paradoxně měli z vystěhování větší strach například obyvatelé Králova Pole, kam se údajně měly romské rodiny přestěhovat. "Musela jsem tamní obyvatele uklidňovat a vysvětlit jim, že se jedná v podstatě o fámu," řekla Dubská.

K odchodu obyvatel z okolí Bratislavské ulice zatím dochází pouze kvůli problémům s neplacením nájmů a následnou exekucí. Podle Dubské to ale není cílený krok ze strany města. "Podmínky pro neplatiče se zpřísnily, proto jich v současnosti odchází více," vysvětlila Dubská.

Oříškem zůstává, co s lidmi, kteří už o domov přišli. Sociálních bytů je totiž v Brně velký nedostatek. Návrhů, jak vyřešit narůstající problém neplatičů, je několik. Podle Dubské je jediným způsobem systematická kontrola a práce s lidmi.

Ráda by návrh prosadila alespoň do fáze pilotního projektu. Systémové řešení se ale nezdá dostatečné vedoucímu sociálněprávní poradny sdružení DROM Filipu Fuchsovi. "Nevěřím na vzletné projekty města. Je úkolem terénních pracovníků, aby Romy ohrožené sociálním vyloučením připravili na to, že lepší doba už skončila a je nutné, aby se zaměstnali," uvedl Fuchs.