Článek
List Wall Street Journal popisuje případ Tamáse Bencze z Maďarka. Tomu se loni v létě navýšily splátky jeho hypotéčního úvěru za dva měsíce o deset procent. Při vyřizování hypotéky v cizí měně si totiž dostatečně nezvážil rizika spojená s takovým krokem.
K tomu, že si vzal takovou hypotéku jej dovedlo to, že v Maďarsku jsou mnohem vyšší úrokové sazby než například v eurozóně. Právě možnost finanční úspory nalákala značné množství lidí. Problém nastává ve chvíli pohybu směnného kurzu, jako to bylo v případě Bencze.
Finanční strategie vypůjčit si v zemi s nízkými úroky a peníze použít v zemi s vyššími sazbami využívají většinou spekulatni a hedgeové fondy (fondy s vysokým vstupním vkladem a minimálním rizikem, investují do nich většinou movití klienti).
Češi riskovat nemusí
Češi si ale podobná lákadla mohou nechat ujít. Základní úrok je v Česku nejnižší v Evropské unii, proto není důvod podstupovat takové riziko.
Maďarská centrální banka kvůli stoupajícímu zájmu o hypotéky v cizí měně vydala varování. Příliš to ale nepomohlo, o svérázné podobě "carry trade" uvažuje stále více lidí. Poláci už loni v létě ztížili přidělování úvěrů v cizí měně, protože v současnosti hypotéku v cizí měně má asi třetina z celkového počtu majitelů hypoték. Ještě horší je situace v Pobaltí a na jihu Evropy, v Bulharsku a Rumunsku.
Vlády v příslušných zemích se podobných manévrů obávají. Nepovedené "carry trade" totiž stály před deseti lety stály za pádem asijských ekonomik.