Využití ovcí jako živých sekaček se stává populárním. Ale i ovce má své životní nároky, potřebu péče a před jejím pořízením by si člověk měl dobře rozmyslet, zda jí může celoročně poskytnout to, co potřebuje.

Ovce jako sekačka

Jsou tedy ovce jako živé sekačky vhodné? „Obecně ano, ale neočekávejme, že s tím bude méně práce než s motorovou sekačkou, nebo že to bude levnější,“ říká zkušený chovatel ovcí z Horní Stropnice Robert Blíženec.

„Pokud se spásá pozemek jako celek, je to dobré, pokud jde o zahradu se záhony, je velmi komplikované oddělení ovcí od záhonů, květin, zeleniny a podobně.“ Samozřejmě nelze očekávat, že po ovcích zůstane anglický trávník - především po nich zůstane na spásané ploše jejich trus. Na druhou stranu ten zcela zdarma a naprosto přirozeně plochu pohnojí. Budete si tak muset dávat dobrý pozor, kam na trávníku šlapete.

Ovcí existuje nespočet různých plemen. Výběr se může zdát složitý, nicméně v našich klimatických podmínkách se daří prakticky libovolnému plemeni. Poté si promyslete, zda chcete ovci opravdu jen kvůli spásání, pro maso nebo chcete mít i ovčí mléko z vlastního chovu. Na vlnu ji budete mít, ať už chcete, nebo ne, prakticky každé plemeno ovcí je nutné pravidelně stříhat.

Ovce je třeba minimálně jednou za rok stříhat.

Ovce je třeba minimálně jednou za rok stříhat.

FOTO: Roman Mašín

„Jsou plemena masná, mléčná a kombinovaná. Jsou plemena náročná-choulostivá a nenáročná-primitivní,“ upozorňuje Robert Blíženec a dodává: ”Jsou plemena plodná a méně plodná. Platí nepřímá úměra mezi užitkovostí a primitivností, tedy čím víc je plemeno vyšlechtěno na intenzivní produkci například mléka, tím víc o něj musím pečovat. Čím primitivnější plemeno, tím menší péče je nutná, tím menší je i výnos.“

Pro pouhé pasení popř. na maso jsou vhodní i kříženci známého původu. Na internetu se dá najít nepřeberné množství informací o plemenech, jejich vlastnostech, chovatelích apod. Základní údaje a kontakty najde každý na stránkách Svazu chovatelů ovcí a koz v České republice.

Kolik kusů na pozemek?

Pokud jste vybrali vhodné plemeno, musíte najít odpověď i na otázku, kolik ovcí je vhodných na váš pozemek. „Největší úskalí při chovu ovcí je dodržení optimálního počtu ovcí na velikost pozemku,“ říká dlouholetý chovatel ovcí Miroslav Kříž z ekofarmy Zelený kopec.

„Pokud si někdo pořídí 10 ovcí na půl hektaru pastviny, zanedlouho mu začnou problémy.“ Ovce brzy nebudou mít co spásat. Pastva je ale k dispozici jen v teplejších měsících roku. Na zimu je třeba mít připravenu zásobu sena, a tu je třeba také dobře uskladnit. Seno by měla ovce mít k dispozici celoročně jako zdroj vlákniny.

Doporučuje se, aby deset ovcí mělo pastvinu minimálně o rozloze jednoho hektaru. V zimě někteří chovatelé doporučují i přikrmování jádrovým krmivem (obilný šrot), existuje ale poměrně početná skupina chovatelů, kteří jádrové krmivo odmítají.

„Ovci stačí kvalitní zelená pastva a od podzimu do jara kvalitní seno,“ říká Miroslav Kříž. „Tak byla stvořena, tak funguje nejlépe. Pak se nemusí řešit potíže například s průjmy.“ Nezbytný je i minerální liz (sůl) a stálý přístup k čisté vodě. Jako pamlsek je nejlepší suché pečivo, za které každá ovečka bude vděčná.

Ovce jsou nenáročná zvířata, přesto ale vyžadují pravidelnou péči.

Ovce jsou nenáročná zvířata, přesto ale vyžadují pravidelnou péči.

FOTO: Roman Mašín

Před vlastním závěrečným krokem, tedy nákupem ovcí, je dobré si udělat co nejlepší přehled a sehnat co nejvíce informací. Není tedy dobré sáhnout hned po první možnosti.

„Kdo chce začít s chovem, měl by navštívit více ovčáků,“ radí Miroslav Kříž. „Velkou roli hraje prostředí a jakýsi celkový dojem z místa, kde jsou ovce chovány,“ upřesňuje.

U chovatelů se obvykle o ovcích a úskalích jejich chovu zájemce dozví podstatně více, než studiem literatury nebo brouzdáním po internetu. Stejně tak není na škodu navštívit nějakou chovatelskou akci, například výstavu, které jsou pro začátečníka také zdrojem cenných informací.

Mnoho lidí si myslí, že ovce je nenáročný druh, který nepotřebuje mnoho péče. Částečně je to pravda, ale i o ovečky je třeba se starat a zabezpečit jim dobré životní podmínky. A pokud nechcete chovat ovce na maso, uvědomte si, že se mohou dožít až 15 let a po celou dobu budou potřebovat péči.

Osobní návštěva u chovatele

Nabídek ovcí ke koupi je na internetu plno. Určitě je velkým rizikem ovci koupit na inzerát a nechat si ji přivézt domů. Osobní návštěva u chovatele před koupí by měla být nezbytností. „Nejlepší je domluvit se s ním. Pokud možno předem a včas - jehňata by neměla matky opouštět dříve než ve věku 100 až 120 dní,“ radí Robert Blíženec.

Už před koupí ovce je třeba se zaregistrovat u Českomoravské společnosti chovatelů (ČMSCH). Dostanete takzvanou registraci hospodářství, jež je třeba pro chov jakéhokoli skotu. Každá ovce má své registrační číslo, které má uvedeno na ušních známkách. Jednotlivé ovce se pak musí nahlásit opět na ČMSCH.

I dnes se dají koupit i neregistrované ovce a chovat je lze načerno. V takovém případě se ale chovatel vystavuje nebezpečí velice nepříjemných finančních postihů ze strany státních úřadů. Registrace je sice nepříjemnou byrokracií, ale pak má chovatel klid. Pokud ovce ztratí obě ušní známky, lze požádat u ČSMCH o jejich duplikáty.

Každá ovce má dvě známky. Při jejich ztrátě je možné požádat o duplikáty.

Každá ovce má dvě známky. Při jejich ztrátě je možné požádat o duplikáty.

FOTO: Miroslav Kříž

Ovce je stádové zvíře, neměla by proto zůstat sama, pořizujte si vždy minimálně dvě. A jestli pár nebo dvě ovce? To je na rozhodnutí, k čemu je využijete. Pokud plánujete pořídit si ovce na jaře, přes léto je necháte spásat pozemek a na podzim je porazíte, pak je to asi jedno. Pokud ovšem chcete mít ovce trvale, pak popřemýšlejte, zda budete chtít odchovávat jehňata a tím rozšiřovat početní stav stáda, nebo ne.

„Při porážce do 12 měsíců věku jde o jehněčí, poté je to skopové. Beraní maso může poněkud zapáchat, pak je lépe koupit jehničky nebo skopečky, tedy kastrované beránky,“ radí Robert Blíženec.

V případě plánování chovu je lepší mít několik ovcí a připouštět k nim berana, který se dá půjčit od chovatele. Vlastního plemeníka si každý pořídí až v okamžiku, kdy mu bude jasné, že si chce opravdu založit chov ovcí. V takovém případě je buď beran celoročně ve stádě a jehňata se rodí po celý rok, nebo beran zůstane oddělený a připouští se v době, kdy si chovatel naplánuje narození jehňat. Podle zákona je možno použít pouze registrovaného plemeníka!

Na pastvině celý rok

Ovce nepotřebují žádné náročné ustájení, mohou být na pastvině celý rok. Umístění přístřešku na pastvině je sice dobré, ale není nutné. „Pokud má ovce stín a závětří, přístřešek nepotřebuje,“ říká Miroslav Kříž. „My ovce chováme přes 20 let bez přístřešku, v létě, v zimě. Naše ovce jsou zdravé, čisté, odolné a výborně se starají o jehňata,“ uvádí. V místech, kde se vyskytují přirození predátoři, jako vlci nebo zdivočelí psi, je samozřejmě dobré zbudovat ovčín a ovce do něj na noc zavírat.

Na pastvině mohou být ovce i s dalším skotem, nebývá to problém. „S koňmi a kravami se vzájemně větší skupiny ignorují. S kozami, které jsou velmi chytré, často vytvoří devastační tlupu,“ upozorňuje Robert Blíženec. Ovce jsou ovšem tvorové nekonfliktní, není problém, aby se o ně staraly třeba i děti. Do určité míry může být problémem dospělý beran, stane-li se zlým. Může být spíše hravý, ale jeho způsob hry nemusí být příjemný. Většinou ale ochočený beran člověka bere jako člena stáda a snaží se přirozeně bojovat o hierarchii ve stádě.

Kdo se rozhodne pro chov ovcí, většinou přemýšlí o tom, zda jeho zvířata nebudou zapáchat a třeba se i příliš hlučně projevovat. Většinou jsou to liché obavy. Ovce se nijak hlasitě neprojevují, ani zápach pro ně není typický. Samozřejmě, pouze v případě, že dostanou řádnou péči.

„Ovce držené v čistotě významně nezapáchají. Záměr o jejich chovu je ale vždycky lépe se sousedy probrat. Na venkově je normální mít zvířata, ve městě už tolik ne,“ upozorňuje Robert Blíženec.

Před nákupem prvních oveček je potřeba si promyslet, pro jaký účel budou chované. Střiž bude ze všech, ovšem některá plemena dají více masa, jiná více mláka, některá mají účel kombinovaný.

Před nákupem prvních oveček je potřeba si promyslet, pro jaký účel budou chované. Střiž bude ze všech, ovšem některá plemena dají více masa, jiná více mléka, některá mají účel kombinovaný.

FOTO: Roman Mašín

Hlasitě se ovce projevují pouze ve dvou případech. Za prvé, když mají jehňata a bečením se svolávají. Druhý problém zaviní často sám majitel nebo sousedé, kteří ovce naučí, že když přijdou k ohradě, dostanou nějaký pamlsek. Ovce si na to rychle zvyknou a pak od každého, kdo se objeví v blízkosti jejich pastviny, pamlsky hlasitě vyžadují.

Doporučené očkování

Nemoci a paraziti se samozřejmě nevyhýbají ani ovcím. Slintavka a kulhavka, které chovy skotu a tedy i ovcí ohrožovaly v minulosti, jsou naštěstí už pryč. Očkování u ovcí žádná povinná nejsou, ale doporučuje se očkovat proti tetanu a klostridiálním infekcím. Většinou se jedná o jednu kombinovanou vakcínu. Samozřejmě v případě výskytu zvýšené nákazové situace mohou veterinární orgány nařídit povinná mimořádná očkování.

„Občas se vyskytuje hniloba paznehtů. Není nebezpečná, jen nepříjemná, vyžaduje větší péči. Občas se vyskytují i infekce, například kokcidiózy, pak je nutno podat kokcidiostatika,“ říká Robert Blíženec.

Jehňátka se odstavují od matek ve věku 100 až 120 dní.

Jehňátka se odstavují od matek ve věku 100 až 120 dní.

FOTO: Robert Blíženec

Ani ovce nejsou imunní proti parazitům. Mezi nejrozšířenější parazity, které je napadají, patří motolice, tasemnice, oblí střevní, slezoví a plicní červi. Většinou není zvíře napadeno pouze jedním parazitem, a proto je nejvhodnější vše konzultovat se zkušeným veterinářem, který doporučí nejlepší způsob odčervení, popř. způsob pastvy a podobně. Velice časté jsou zdravotní problémy způsobené nekvalitní nebo nedostatečnou výživou ovcí.

Péče, kterou ovce vyžadují, není nijak intenzivní, ale musí být pravidelná. Prakticky všechna plemena je nutné pravidelně stříhat. Některá dokonce dvakrát ročně.

Stříhání ovcí není žádná velká věda, ale člověk potřebuje zručnost a praxi, aby ovci neublížil. Existují dva druhy způsobů stříhání - ruční a s pomocí stříhacího strojku. Zcela jistě si na první stříhání pozvěte profesionála. Ten vás jistě rád zaučí, a pokud nemáte velké stádo, jistě pár ovcí později zvládnete ostříhat sami.