Hadů pro domácí chov je mnoho druhů, ale vždy je třeba si dobře rozmyslet, jaké máme možnosti k chovu a také zkušenosti.

Jistě není dobrý nápad pořizovat si bez předchozích zkušeností hned jedovatého hada. K jeho chovu navíc musíte mít speciální povolení pro chov nebezpečných zvířat.

Pro začátečníka jsou nejvhodnější například krajta královská, hroznýš královský, užovka červená nebo některá z korálovek. U krajty a hroznýše je nutné myslet na to, že mohou dorůstat až 2,5 metru délky, a tak jejich nároky na prostor a potravu budou časem vzrůstat. Navíc tak velký dospělý had se může stát při neopatrné manipulaci pro člověka dost nebezpečný.

Naopak užovka červená nebo korálovky jsou velice nenároční hadi, kteří jsou navíc i krásní svou barevností.

Proč si hada pořídit

Pořizovat si hada jako klasického mazlíčka nebo jen kvůli tomu, aby byl člověk „in“, je nesmyslné a končí to většinou velkými problémy. Hadi nejsou schopni ochočení, a tak zapomeňte na to, že by slyšeli na jméno nebo se s majitelem mazlili.

Had je samozřejmě kontaktní zvíře, nebude mu vadit, když ho občas z jeho terária vyjmete a budete s ním opatrně manipulovat.

Protože se jedná o studenokrevného živočicha, teplo lidského těla mu dělá dobře a budí to až dojem, že se had chce mazlit. Nicméně to nejkrásnější na chovu hadů je jejich pozorování v teráriu.

Kde si hada koupit

Konečně jste se rozhodli pro koupi hada a nastala otázka, kde si ho pořídit? Není radno tento krok nijak podceňovat. Nejlepší možností je najít zkušeného a seriózního chovatele, u kterého si hada nejen můžete zakoupit, ale který s výběrem i poradí. U takového chovatele máte také možnost v budoucnu konzultovat případné problémy a hledat pomoc.

To, že je nabídnutý hlodavec o něco větší, než hlava hada, není důvodem k obavám. Hadí čelisti umožňují pozřít i větší sousta.

To, že je nabídnutý hlodavec o něco větší, než hlava hada, není důvodem k obavám. Hadí čelisti umožňují pozřít i větší sousta.

FOTO: Jakub Kocourek

Druhou cestou je zakoupit hada v chovatelské prodejně. I když tady by měli být profesionálové, vždy to tak není. Proto si dobře všímejte, jak prodavač s hadem zachází, zda z něj nemá nadměrný strach nebo naopak neví, jak ho chytnout do rukou.

V dobrých prodejnách budoucímu majiteli poradí a výhodou je i to, že si tady může koupit kompletní vybavení pro chov.

Co je k chovu hada potřeba

Had je studenokrevný živočich, pro chov potřebuje terárium s udržovanou určitou teplotou a vlhkostí. Velikost terária se liší podle druhu a velikosti hada. Například pro užovku červenou je ideální terárium o velikosti cca 80 x 50 x 50 cm.

„Terárium musí být vybaveno infralampou, která udržuje stálou teplotu 25-30 °C,“ říká Milan Kostroň, který hady chová v bytě v panelovém domě, „ale existují i umělé vytápěné kameny, které hadi rádi využívají.“

O správnou teplotu a vlhkost se také stará rašelina, která je nejvhodnějším materiálem na dno terária. Nejlepší je namíchat ji půl na půl se štěpky z tvrdého dřeva. Různé typy substrátů i rašeliny se dají koupit ve specializovaných prodejnách.

Terárium by dále mělo být vybaveno tak, aby co nejvěrněji napodobovalo přirozené prostředí, ve kterém had žije. Měly by v něm být nějaké kameny, stěny je nejlépe polepit přírodním korkem (ten také výborně tepelně izoluje) popřípadě kamennými obklady. Neměla by chybět větev nebo kus dřeva.

Jak a čím hada krmit

Hadi v přirozeném prostředí loví v drtivé většině malé savce. Polykají je celé a pak je dlouho tráví. Mláďata se krmí jednou týdně, dospělí hadi tak jednou za 14 dní. Nikdy nepodléhejte pokušení hada krmit častěji, ohrožujete tím jeho zdraví a život.

Ke krmení jsou nejvhodnější malí hlodavci, jako třeba myšky a potkani. Dávejte je hadovi živé, sám si je v teráriu uloví a zkonzumuje.

Nebojte se, že had myš nespolkne, když je větší než jeho hlava. Anatomie lebky hadům umožňuje spolknout až několikanásobně větší kořist, než je velikost jejich hlavy.

Po krmení je třeba v každém případě nechat hada několik dní v klidu, nevytahovat ho, ani s ním v teráriu nemanipulovat. Důležitou věcí je, aby had měl v teráriu neustále k dispozici dostatek čerstvé vody.

Jak se k hadovi chovat

Způsob manipulace s hadem je třeba ovládat, jinak se můžete dočkat i velice nepříjemných překvapení. Hadi nejsou společenská zvířata. Žijí samotářským způsobem a nemají tedy vyvinuty nějaké vyšší sociální instinkty a zvyky. Hada je možné vytáhnout z terária tak dvakrát týdně, jinak by měl mít svůj klid.

Na vytahování zvykejte hada už od malička. Vždy je nutné po otevření terária rychlým pohybem hada hned vzít do ruky. Nemá tak možnost chápat vaši ruku jako útočníka a nebude se bránit. V opačném případě se můžete dočkat nepříjemného kousnutí.

Když hada budete mít venku na svém těle, uklidní se a můžete ho nechat volně lézt. Omotávání se kolem rukou není známkou nějaké agresivity, ale přirozený způsob pohybu hada. Pokud při omotávání smyčku kolem ruky stahuje, je to jen proto, že se chce pevně na ruce udržet, nikoliv, že vás považuje za kořist.

Hadí jazyk je hmatovým a čichovým orgánem, a tak jeho vyplazování je jen přirozeným prozkoumáváním okolí. Ne že by had jazykem přímo čichal, ale jeho pomocí dopravuje pachy zvenčí k vnitřnímu čichovému orgánu. Hadího jazyka se tedy není třeba bát.

Vždy si chov hada dobře rozmyslete, hadi se běžně dožívají i 20 let, a na tak dlouhou dobu se stáváte jeho ošetřovatelem.

Hadí svlékání
Hadí kůže neroste současně s hadem, a tak se jí občas musí zbavit. Je to zcela přirozený proces, had si s ním poradí i bez vaší pomoci. Proto není třeba nijak panikařit a hned volat veterináře. Mláďata rostou rychleji, musí se i častěji svléknout. Obvykle tak jednou za měsíc. V dospělosti se had svléká jednou za čtvrt až půl roku. To, že se had připravuje ke svlékání, poznáte tak, že jeho barvy zmatní a zesvětlají, to se týká i jeho očí. Had by se při svlékání neměl rušit, pouze mu vyhovuje vyšší vlhkost vzduchu, není na závadu rosit podklad terária vhodným rozprašovačem.

Ještěři v domácnosti

Někteří lidé mají strach z hadů, přesto by chtěli nějakého studenokrevného živočicha mít doma. Pro ně jsou řešením ještěři. Asi těmi nejdostupnějšími jsou agamy vousaté. Jsou nenáročné, bezpečné a navíc se dají i ochočit, takže jsou i vhodným zvířetem pro děti.

Agamy pocházejí z pouštních oblastí Austrálie a tomu je nutné přizpůsobit i podmínky domácího chovu. Terárium tzv. pouštního typu musí mít velkou plochou dna s vrstvou písku.

Agama jsou ideálním řešením pro zájemce o chov studenokrevných zvířat, kteří se z nějakého důvodu necítí zrovna na hady.

Agama je ideálním řešením pro zájemce o chov studenokrevných zvířat, kteří se z nějakého důvodu necítí zrovna na hady.

FOTO: Petra Plášilová

„Agama potřebuje terárium minimálně 100 x 50 x 50 cm, pokud bude v teráriu agam více, musí tomu samozřejmě odpovídat i prostor,“ říká Petra Plášilová, která agamy vousaté chová.

Agamy potřebují teplotu okolo 30 °C a dostatek světla, terárium musí tak být vybaveno zdrojem tepla a světla. Agamy potřebují především zdroj UV-B záření. S výběrem terária popř. výbojek nebo žárovek nejlépe poradí zkušený chovatel nebo v odborném chovatelském obchodě.

Krmení a svlékání

Jídelníček volně žijící agamy tvoří z více jak 90 % hmyz. Nepohrdne ale ani rostlinnou potravou. V zajetí je třeba dávat na způsob krmení pozor.

„Především potřebuje dostatek vitamínů a vápníku, jako prevenci křivice. Agamy jsou velmi žravé, proto je třeba předcházet obezitě. Pro krmení nejsou vhodní červi, spíš hmyz a zelenina,“ upozorňuje Petra Plášilová.

V dospělosti se krmí jednou za 2-3 dny několika kusy hmyzu. Agamu nepřekrmujte, obezita je u ní stejně nebezpečná, jako u člověka. Samozřejmostí je neustálá možnost přístupu k čerstvé vodě v teráriu.

Agamy, jako všichni plazi, se pravidelně zbavují staré kůže svlékáním. Na rozdíl od hadů, se většinou nesvlékají najednou celé, ale kůže se jim odlupuje z těla po částech. Stará kůže, stejně jako u hadů, zmatní a zešedne. Při svlékání je potřeba dávat pozor, zda opravdu stará kůže odpadla, především na koncích končetin a ocasu. Stará neodpadlá kůže může například zaškrtit špičku ocasu, a může tak dojít k jeho odumření.

Samce, samici nebo páreček
Samci agamy mají velice silný teritoriální pud. Proto dva samci v jednom teráriu nejsou nejlepším nápadem. Pokud chcete mít agamu jednu, pak je vhodný samec. Samotná samice může mít problémy se zadržováním snůšky neoplodněných vajec. Pokud chcete mít těchto zvířat více, nejvhodnější je samec a alespoň dvě samice. Je třeba si ale v takovém případě uvědomit, že se s velkou pravděpodobností dočkáte snůšky oplodněných vajec a agamy se vám začnou množit.

Potřebuje zimní odpočinek

Agama je velice kontaktní zvíře a už po několika dnech u nového majitele vyhledává jeho přítomnost. Navíc agamy mají velice širokou škálu komunikačních prostředků, od zbarvení krku až třeba po mávání tlapkami a kývání hlavou. Je dobré těmto projevům porozumět, jen tak si s agamou užijete mnoho zábavy.

Agamy jsou velmi kontaktní zvířata. Vyplatí se naučit se rozpoznávat jejich nejrůznější projevy.

Agamy jsou velmi kontaktní zvířata. Vyplatí se naučit se rozpoznávat jejich nejrůznější projevy.

FOTO: petplanet.cz (2x)

Dospělá agama má přirozené období odpočinku, tedy klasického zimního spánku. Zimovat by měly pouze zdravé a dospělé agamy. Samy si vlastně o zimní odpočinek řeknou. Přestanou žrát, většinu času prospí nebo jen polehávají. Pak je potřeba omezovat osvětlení a teplotu v teráriu až do úplného vypnutí světelných a tepelných zdrojů.

Ideální je na dobu, kdy agama zimuje, přesunout terárium do teploty 10-15 °C nebo přemístit na dobu zimního spánku agamu do nějakého menšího boxu či krabice a dát ji třeba do sklepa.

Agama může zimovat i v teráriu za pokojové teploty, ale pak se občas probudí a půjde se napít. Zimní spánek agamy je individuální a trvá od několika týdnů až po tři měsíce.

Další ještěři v domácím chovu

Gekončíci jsou krásně barevní ještěři, kteří jsou jako agamy nenároční při domácím chovu a mohou je tak mít i úplní začátečníci. Většina dalších ještěrů již vyžaduje zkušenosti a znalosti. Oblíbení jsou třeba chameleoni, varani nebo leguáni.

Chamaleoni jsou vhodní pro zkušenější chovatele.

Chameleoni jsou vhodní pro zkušenější chovatele.

U leguánů a varanů je problémem jejich velikost, která může být i přes 2 metry a tomu musí odpovídat i velikost terária. Navíc jejich tlapy a tlama už mají dost velkou sílu a je tedy s nimi potřeba zacházet opatrně.

Existují i barevně krásní ještěři korovci, kteří jsou ovšem jedovatí. Pro jejich chov jsou nutné nejen velké zkušenosti, ale také speciální povolení veterinární správy.

Chov plazů je krásným koníčkem a přináší mnoho zcela neobvyklých zážitků. Plazi obecně se nemusí nijak preventivně očkovat. Nicméně vždy je dobré si před jejich pořízením zjistit, který veterinář v okolí má s nimi zkušenosti.

Psi a kočky jsou běžnými pacienty veterinárních ordinací a prakticky každý veterinář je schopen si s jejich problémy poradit. U plazů už tomu tak není. Takže dopředu vědět, kam se v případě problémů obrátit, by mělo být jednou z nejdůležitějších informací před nákupem hada nebo ještěra.