Jak bydlí moderátor a scenárista Pepa Libický

Pepa patří k těm, kteří mají nejen nápady, ale umějí vzít do ruky i vrtačku a další nástroje. Vrcholným a nepřehlédnutelným dílem jeho kutilství v novém bytě je originální postel v ložnici.

Pozornost hostů ale upoutá například i ozvláštnění jinak klasické kuchyňské linky. Na fádní plochy skříněk přenesl zlatým sprejem vzor ze zbytků záclony! A exkluzivní design je na světě. Přesně v duchu scénářů, které spoluvytváří i pro parťáka Adama Novotného, vnuka Přemka Podlahy.

V novém pořadu TV Barrandov je kutil, diváky inspiruje k výrobě drobných a praktických nápadů. Tedy něco, co ve škále kutilských pořadů u nás ještě není.

„V současné době ani neuvažujeme o nějakém plánování jiného bydlení. Jsme tady v tomhle bytě spokojeni a líbí se nám tu. Dobře se tu i odpočívá, protože teď toho mám opravdu hodně.“

„Je zvláštní, jak se někdy zážitky protnou. Když jsem měl za ženu Šárku Tomanovou, tak ona byla partnerkou pana Podlahy v jeho pořadu. A teď spolupracuji s jeho vnukem, i když na něčem trochu jiném,“ konstatuje Pepa Libický a dodává, že určitou osudovost vidí i ve vztahu se současnou přítelkyní, která mu dodává inspiraci nejen při zařizování společného bydlení, ale i do vzpomínaného pořadu.

Po stavební průmyslovce si náš hostitel vyzkoušel v oboru podnikat, i když v něm začal od píky, tedy od lopaty.

„Věděl jsem, co jak se drží, a stal se ze mne i docela šikovný zedník. Ale džungle ve stavebnictví pro mne byla taková, že jsem vše opustil. Raději jsem se věnoval třeba hudbě jako dýdžej (v dětství jsem chodil do houslí),“ usmívá se pětačtyřicetiletý Pepa Libický při výčtu svých dosavadních profesí, do kterých v posledních letech patřilo i moderování v několika rádiích a zkušenost z práce před televizní kamerou.

„S Adamem jsme se samozřejmě dřív neznali, ale okolnosti nás daly takto dohromady. Děláme spolu svým způsobem na něčem podobném, na čem pracovala Šárka s Přemkem Podlahou a ani jeden už nežijí. Věřím na věci mezi nebem a zemí.“

Pepova současná partnerka Dana je profesí kosmetička, a možná proto má cit i pro design, barvy a detail.

„Vnukla mi třeba myšlenku, abych černé desky, které jsem pouštěl na diskotékách a měl je donedávna v krabicích, využil jako dekoraci na zeď u jídelního stolu. Některé její nápady realizujeme i v pořadu, takže je někdy dokonce i v titulkách. Žijeme spolu rok a jsme sehraní i jako designéři. Třeba to jednou bude i naše společná profese,“ usmívá se kutil Pepa, kterého po rozjezdu pořadu na obrazovce vystřídala Lucie Šprinclová. Život je pestrý.

„V tomto pronajatém bytě jsme od nového roku. Pořád se ještě zařizujeme a baví nás to. Předtím jsem žil v rodinném domě, který jsem začal stavět ještě se Šárkou, a adres jsem už vystřídal dost. Další stěhování opravdu neplánuji. Čeká nás ještě dodělání, zabydlení terasy. Chceme z té velké plochy udělat příjemnou oázu a částečně ji i plachtou zastřešit,“ pochvaluje si současné období Pepa.

„Musel jsem si v životě leccos vyžrat, ale na druhé straně přiznávám, že se andělé strážní o mě dobře starají. Teď se mi opravdu daří zúročit a spojit to, co jsem se za život naučil, a přes obrazovku to předat lidem. Z toho mám opravdu vnitřní radost. Navíc žijeme v době, kdy zapomínáme, že jsme hlavně lidi, necháme se válcovat mamonem a přitom nemůžeme sehnat řemeslníka, protože od devadesátých let všichni chodí akorát na obchodní školy a ve školách zrušili dílny.“

Pepa Libický si uvědomuje, že zábavný pořad pro kutily není prostorem pro zamýšlení se nad životem, ale i tak mu to nedá.

„Určitou filozofií je i to, že chceme lidem připomenout práci s vrtačkou. Překvapivě se ukázalo, že naší cílovou skupinou jsou i mladí, téměř ještě děti, které tráví většinu času u počítače a samy zjišťují, že by je mohlo zajímat i něco jiného. Ale tátu s nářadím v ruce doma často nevidí…

I díky sociálním sítím, a virtuálnímu světu vůbec, ze sebe děláme něco, co nejsme. V práci jsme někdo jiný než doma, kde v televizi koukáme jenom na krváky, a největší tragédie je největší senzace. Tak se už raději podívejme na svět jako na hezké místo. I na skládce najdu kvést vlčí mák. A tím mákem může být i nějaký jednoduchý nápad, který ukážeme v našem pořadu. Když si ho divák vyrobí a bude z něj mít radost, tak mu to dá víc, než když se v televizi podívá, kde koho zabili.“