Hlavní obsah
 

Funkcionalistická vila ze 30. let prošla rekonstrukcí. Prohlédněte si ji nejen z ptačí perspektivy

Funkcionalistická vila na úpatí zalesněných Brd kousek od Prahy, navržená v roce 1934 architektem Ervínem Rosenbergem jako letní sídlo pro rodinu významného židovského finančníka a inspirovaná Müllerovou vilou v Praze, vyniká specifickým uspořádáním prostoru a nachází se v ní i dvě působivé fresky. Architekt a zároveň syn majitelů Ondřej Červenka se rozhodl dům před osmi lety zrekonstruovat, podařilo se mu zachovat některé původní prvky i atmosféru domu.

 
Funkcionalistická vila ze 30. let prošla rekonstrukcí. Prohlédněte si ji nejen z ptačí perspektivy

„Je to vila, kterou koupili moji rodiče téměř před čtyřiceti lety a žil jsem v ní v podstatě až do dospělosti,“ vzpomíná architekt Červenka, kterého prostor vily velmi ovlivnil jak v dětství, tak v pozdějším životě, kdy se vydal na svou profesní dráhu.

Letní sídlo

Vilu navrhl architekt Ervín Rosenberg a postavena byla v roce 1936. Stavitelem domu byl Jan Matoušek, který je mimo jiné autorem Kaulichova domu na Karlově náměstí v Praze.

Rosenberg vilu navrhl pro rodinu židovského finančníka a měla sloužit jako letní sídlo.

„Už tehdy šlo o zdravý životní styl. Rodina žila v Praze, ale měla možnost pobývat o víkendech v přírodě na čistém vzduchu,“ řekl architekt.

Výjimečný prostor

Vila vyniká velkou schodišťovou chodbou a propojeným prostorem, který je navržený ve stylu loosovského raumplanu, kdy se místnosti různě mezi patry prolínají, stavba tedy není tvořena jednotlivými podlažími.

Dům byl postaven v roce 1936.

Foto: Archiv majitelů vily

„Vše se propojuje podle funkce místností. Když člověk domem prochází, tak vnímá, že je nad ním různě vysoký strop nebo jiné okno,“ doplňuje architekt. Právě okna jsou rozmístěna podle funkcí konkrétních místností. Proto jsou v jedné fasádě osově symetrická a ve druhé nikoli.

Zajímavý je také železobetonový skelet, jehož součástí jsou sloupy v rohu. Stěny mezi nimi pak byly vyzděny dodatečně. Díky tomuto konstrukčnímu postupu může být dům víceúrovňový.

Zakryté fresky

Rodina původního majitele si pozvala židovské výtvarníky Bernarda Redera a Endreho Nemese, kteří v domě udělali dvě fresky. „Jedna je nad původními kachlovými kamny, druhá je na stěně. Pravděpodobně jde o výjev rodiny, protože měli dvě dcery a na fresce jsou dvě ženy,“ míní Červenka.

Rodinu pana Červenky kvůli freskám dokonce navštívili pracovníci z Národní galerie, kteří zjišťovali, zda o nich rodina ví. Původně byly totiž zamalované a odkryté jsou teprve od rekonstrukce.

Vylepšit, ale zachovat

Cílem rekonstrukce bylo především zachovat původní atmosféru vily a zateplit ji tak, aby nebyla narušena stávající fasáda. Proměnou prošlo i zábradlí na terase, které bylo původně plné, za socialismu plechové a architekt jej navrátil zpět do původního stavu.

„Vzadu pod terasou za socialismu vznikla uhelna a sklad uhlí, který byl za dřevěnou stěnou, takže tu jsem otevřel a funguje to jako terasa pro sezení,“ doplňuje Červenka.

Ve vile se nachází dvě vzácné fresky.

Foto: Novinky

„Je vtipné, že jsme dispozice vůbec neměnili, a to je na tom hezké. Kdokoliv sem přijde, tak je uchvácen,“ řekl architekt pyšně.

Zároveň se v obývacím pokoji zachovala podlaha, dřevěné obložení stěn, kachlová kamna a vestavěný nábytek, který zůstal i v přípravné místnosti na jídlo.

Jediný problém měl architekt s okny. „Původní kyvná ocelová okna s bronzovými klouby bohužel stavebně a technicky už nevyhovovala současným standardům a navíc se rosila, tak jsme je museli vyměnit. Byl to velký problém, abychom vůbec kyvná okna získali,“ řekl architekt.

Rekonstrukce trvala jeden a půl roku a stála několik milionů korun. Celkovou hodnotu domu rodina vyčíslit neumí a ani nechce. Podle Červenky totiž dům na prodej nebude.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků