Zahrada stavbu nezastiňuje stavbu, ale naopak jí nechává vyniknout. Vila byla postavena na začátku minulého století podle plánů architekta Adolfa Loose a představuje jedinečný důkaz funkcionalistické architektury, byla ostatně prohlášená národní kulturní památkou.

V zahradě ze 30. let tak najdeme víceméně jen nižší stromoví a keře, nechybí jalovec, břečťan, ovocné stromky a trvalky, stejně jako tis, který byl kdysi v pražských zahradách velmi oblíbeným. Zásadní roli hrají zídky a schodiště, které zahradu působivě člení a architektonicky navazují na proslulé Loosovo členění obytného prostoru (Raumplan).

„Vítězi mezinárodní ceny jsou rekonstruovaná historická klášterní zahrada v Litomyšli a zahrada vily Müller v Praze. Jsme přesvědčeni o zahradnické a krajinné kvalitě obou těchto historických zahrad v Česku,“ shodli se Antoine Berger, předseda pracovního výboru a Hanns-Jürgen Redeker – předseda Bundesverband Garten.

Cena byla udělena i za péči

Cena je udělena i za atmosféru, která je spolurozhodujícím prvkem atraktivity této zahrady. Důležité jsou kromě toho i další faktory - jako je první dojem, přátelská atmosféra místa i intuitivní pochopitelnost zahrady. V neposlední řadě přispívá k pozitivnímu vnímání i stav obnovy a péče.

Péče zahradě věnována byla, celý objekt totiž prošel před lety zdařilou renovací - kdy byla mimo jiné vyměněna znehodnocená půda a zpevněn svah, obnoven byl i trvalkový záhon. Severní svahy byly celoplošně osázeny polštářovitě se rozrůstajícími skalničkami a stálezelenými keři. Byl založen i okrasný trávník a vysázeny živé ploty.

Zahrada byla vždy neodmyslitelnou součástí vily

Dokumentace zachovaná do dnešních dnů dokládá, že zahrada byla již od prvních úvah a koncepčních návrhů považována za neoddělitelnou součást vily.

Návrhy řešení zahrady vily o velikosti 715 metrů čtverečních byly vypracovány známými zahradními architekty třicátých let minulého století. Jejich autory jsou Camillo Schneider a Hermann Mattern ve spolupráci s pěstitelem trvalek Karlem Försterem. Tyto plány se dochovaly v originálu.

První návrhy Camillo Schneidera, týkající se řešení zahrady, pocházejí z roku 1929. Z tohoto roku pochází i podrobné návrhy osazení okrasných záhonů a teras, které jako by předcházely celkové koncepci zahrady. Koncepční práce Camillo Schneidera se na řešení zahrady promítla do konečného plánu modelování terénu, ohraničení polohy a komunikačního propojení jednotlivých funkčních jednotek.

Pozemek není prostorově ideální

Pozemek pro stavbu vily byl poměrně malý, s umístěním ve srázu a nepravidelným tvarem. Ten, trefně popisovaný jako "bašta", byl zdůrazněn opakováním jeho tvaru u terasy u hlavní komunikace, ležící na východní straně domu. Zahrada má ale vynikající polohu s výhledem na blízké i vzdálené okolí.

Výškový rozdíl mezi nejhlouběji a nejvýše položenou vstupní částí pozemku, činící více jak deset metrů. Byl překonán pomocí různě velkých, nad sebou situovaných teras, navzájem propojených schodišti a chodníky.

Renovaci navrhli Ing. Arch. Doc. Václav Girsa a Ing. Vítězslava Ondřejová, realizaci měli na starosti Jan Wágner a Zdeněk Hradilák. Významná vila byla vykoupena hlavním městem Praha. V dnešní době slouží objekt jako muzejní exponát moderní architektury.

Prohlídka zahrady vede od vstupu k hlavnímu vchodu do domu a do garáže, po schodišti na střední terasu, kolem plotu na hlavní terasu u vily a po schodišti zpět ke vstupu do zahrady.

Prohlídka objektu je možná pouze s lektorským výkladem a vyjde draho - základní vstupné činí 300 Kč. Snížené vstupné činí 200 Kč (důchodci, invalidé, studenti). Návštěvní dny v říjnu jsou v úterý, čtvrtek, sobotu a neděli. Začátky prohlídek jsou od 9, 11, 13, 15 a 17 hodin. Od listopadu se konají od 10, 12, 14 a 16 hodin.