Test BMW 535i Touring: sportovní kombi

Není to největší kombi vyšší střední třídy, velký kufr pro zavazadla ale nabídne - 560 litrů. To je hodnota zavazadlového prostoru bezmála pětimetrového, největšího kombi od BMW. Vzhled pochopitelně vychází z verze sedan, ztvárnění zadních partií řadíme mezi povedené a subjektivně lepší než u minulé generace E61.

Kufr je dobře přístupný, má nízkou nákladovou hranu, nechybí průvlak na lyže; zadní dělené sedačky jdou pochopitelně sklopit. BMW řady 5 Touring nicméně není klasickým rodinným kombi – chce sice nabídnout praktičnost, ale nejdůležitější je sportovnost a prestiž. Poskytne dostatek prostoru i pro vyšší cestující, vzadu ale i přes rozvor 2968 mm není přehršel volného místa.

Tradičně vynikající je vyspělý podvozek, který jistotu neztrácí ani při vysokých rychlostech. Podvozek přináší neutralitu, agilní jízdní vlastnosti nejsou vykoupeny prkenatostí či tvrdým odpružením. Týká se to především verzí s příplatkovým adaptivním podvozkem ( 80 tisíc korun), u kterého lze nastavit tlumiče a stabilizátory buď v komfortním, nebo sportovním režimu. I na příplatkových osmnáctipalcových pneumatikách (standardem jsou „sedmnáctky“) automobil dobře pohlcuje nerovnosti a nepřenáší do kabiny rázy.

Řízení, ač s elektrickým posilovačem, je velmi přímé a citlivé. Ochota zatáčet a pocitově velmi přímé řízení dělají z hlediska jízdního projevu z BMW řady 5 nejsportovnější automobil dané třídy. Poháněná zadní náprava zase přináší na zasněžené (či deštěm zkropené) vozovce hravost – při správném dávkování plynového pedálu není problém na silnici s nižší adhezí odsadit záď. Méně zkušené řidiče může přetáčivost překvapit, na silnicích se souvislou vrstvou sněhu bylo třeba dávkovat plyn jemně, při kontra volantem se „pětka“ poslušně vrátí na původní místo. Kdo však není na auta se zadním pohonem zvyklý, má v zimním období velkou šanci skončit zapíchnutý mimo vozovku.

Samočinná převodovka má celých osm stupňů a svoji práci odvádí výtečně – řadí lehce, rychle a inteligentně. Díky osmi stupňům účinně snižuje otáčky při vyšších rychlostech (při tachometrových 130 km/h točí motor lehce nad 2000 otáček) a tím i spotřebu paliva.

Ta však v případě třílitrového benzínového šestiválce nejde v praxi stlačit pod deset litrů, počítejte spíše s 11 – 12 litry, při rychlé jízdě může být apetit motoru ještě o dva litry větší.

Kdo chce jezdit úsporně, pro toho má BMW připraveny verze 520d, 525d, 530d a 535d; popisovaný přeplňovaný benzínový šestiválec s jedním dvoukomorovým turbodmychadlem sice jezdí za 10 (a více) litrů, nechá se však vytočit až k sedmi tisícům otáček a kromě kultivovanosti nabídne i plynulý průběh točivého momentu. Točivý moment 400 Nm mimochodem vrcholí už při 1200 otáčkách (!), nástup turbodmychadla je plynulý.

BMW řady 5 Touring přináší výborné jízdní vlastnosti a tradičně skvělé motory (zejména šestiválce, ať už vznětové nebo zážehové). Tradiční problém je s velmi drahými položkami v seznamu příplatkové výbavy a celkově chudší základní výbavou.

Praktičností „pětka“ neohromí, náročné řidiče však potěší již zmiňované vynikající jízdní vlastnosti. Verze 535i je spíše pro fajnšmekry, prodávanější a úspornější jsou dieselové varianty.