Řídili jsme předprodukční Škodu Kodiaq, zaujme praktičností i chytrými detaily

Stylovější místo si Škoda pro první novinářské jízdy s novým SUV ani vybrat nemohla. Opuštěné venkovské silničky lemované hustými lesy na severozápadě Norska, které nyní polární dny proměňují v jeden souvislý časový okamžik bez tmy, se pro dobrodružně se tvářící auto hodí náramně. Notabene když testovací trasy procházejí městečkem Skodje.

Důležitost dvoudenní akce pro necelou třicítku novinářů dokládala přítomnost nejvyššího vedení Škody - kromě šéfa značky Bernharda Maiera, po jehož strhnutí zelené plachty z nekamuflované verze zaplnil místnost upřímný potlesk, hovořil k přítomným hostům také šéfdesignér Jozef Kabaň nebo šéf technického vývoje Christian Strube. Zajímavých poznatků a informací jsme tak načerpali přehršel.

Už podruhé jsme viděli předsériovou verzi, jež za ten čtvrtrok ještě o trochu uhladila své tvary. Přední masce už tolik nedominuje čtveřice světlometů, výše umístěné mlhovky tak dotvářejí celkový dojem, ale nejsou zde převládajícím prvkem. Kapota rozehrává podobné linky jako u superbu, je ale menší a auto celkově působí užším dojmem a není tak rozkročené. Zadní část byste si klidně mohli splést s některým z větších Q modelů od Audi. Vnější vzhled nového kodiaqu hodně naznačuje letošní studie VisionS.

Samotné jízdy ale probíhaly v kamuflovaných vozidlech. Vždy šlo o čtyřkolky a vcelku pochopitelně je poháněly nejsilnější z nabízených motorizací a krom jediného byly všechny kodiaqy vybaveny sedmistupňovou automatickou převodovkou. Tyto čtyři prototypy s testovací značkou F se vyrobily ručně v Mladé Boleslavi. Odhadní cena jednoho kusu je prý více než deset miliónů korun. Je to strašně velké číslo, ale třeba cena konceptu VisionS je sedmkrát vyšší.

Nakousli jsme téma motorizací, takže by se slušelo přidat nějaké konkrétní informace. Absolutním základem je benzínová čtrnáctistovka (92 kW), jenže ta se - stejně jako v případě superbu - v Česku pro kodiaq nabízet nebude. Nejslabším motorem tak bude rovněž čtrnáctistovka, ovšem naladěná na 110 kW. To je motor, který dovede i superb dotlačit ke slibné akceleraci, kodiaq je ale přece jenom o dost vyšší (jak jsme zjistili, koeficient aerodynamického odporu vzduchu činí 0,33) a těžší auto (dle motorizace a výbavy 1450–1908 kilogramů).

Slabší benzínovou motorizaci bude možné spřáhnout buď se šestistupňovou manuální převodovkou, nebo s DSG se stejným počtem rychlostních stupňů. Ovšem kombinaci manuální převodovka a pohon jen přední nápravy nedostanete. Podle propočtů Škody by o takovou konfiguraci byl malý zájem.

Dvoulitrové TSI naladěné na 132 kW bude mít sedmistupňové DSG (DQ500), ovšem dodávané výhradně s pohonem všech čtyř kol zajišťovaných mezinápravovou spojkou Haldex páté generace. U čtrnáctistovky si budete moci vybrat, zda se budou roztáčet všechna, nebo jen přední kola.

Tímto nabídka benzínových motorizací překvapivě končí, silnější verze dvoulitru známá třeba ze superbu se pro kodiaq nabízet nebude. A na sportovně laděnou verzi RS můžete rovnou zapomenout, jakkoliv v roce 2017 verze Sportline a později i varianta Scout (s bohatším oplastováním) a pak vrcholné luxusní provedení Laurin & Klement přijdou.

Dieselové motorizace zahrnují dvě verze dvoulitrového TDI o výkonu 110 a 140 kW. Slabší půjde kombinovat i s manuální převodovkou nebo se sedmistupňovým automatem, silnější varianta bude opět nabízena jenom coby čtyřkolka a se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Později dorazí rovněž dvoulitrové TDI naladěné na 82 kW.

My jsme vyzkoušeli silnější turbodieselovou verzi, která nás překvapila na naftový motor velmi dobrým odhlučněním. Pohled na otáčkoměr naznačil, že zpřevodování bude s tímto motorem stejné jako u tiguanu, což znamená 1500 otáček při rychlosti 90 km/h.

Jak již víte, kodiaq je první škodovkou v historii, která dle homologací zvládne odvézt sedm pasažérů (konfigurace sedadel je 2 + 3 + 2). Vyzkoušeli jsme to a už jenom nasoukat se do třetí řady sedadel je trochu akrobatický úkon. Vzadu dle očekávání mnoho místa není – zejména pro hlavu, a kolena budete mít napasovaná v opěradle druhé řady. Ta je ovšem posuvná o 180 mm, nouzové převezení třeba dětí na fotbalový kroužek je tak lehce uskutečnitelné a navíc – žádný z konkurentů se svými sedmimístnými SUV nenabídne něco navíc.

Musíte počítat ovšem s tím, že zavazadlový prostor „spadne” při využití všech sedmi sedadel na pouhých 270 litrů. Jinak nabídne kodiaq výborných 720 litrů, do této hodnoty je ale započítána i plocha pro rezervní kolo (cca 30 litrů) a toto „číslo” je platné jen pro pětimístnou konfiguraci, pokud si přikoupíte třetí řadu sedadel (a zatažením příslušné páčky je sklopíte do podlahy), bude to 630 litrů.

A rezervu, byť samozřejmě neplnohodnotnou, může mít také 7místná verze, což není úplně obvyklé, je to však jednoznačně dobře. Za kodiaqem můžete u nejvýkonnějších verzí táhnout až 2,5 tuny vážící přívěs, tažné zařízení je stejně jako u superbu výklopné elektronicky.

Proti superbu je kodiaq s rozměry 4697 x 1882 x 1676 mm mírně kratší, o trochu širší, avšak výrazně vyšší. Vzadu je ale díky rozvoru náprav 2791 mm místa dostatek a pohodlně se usadíte i za volantem. Ten mimochodem může být konečně vyhřívaný, intenzita topících těles je nastavitelná ve třech stupních.

První dojmy po ujetí 70 kilometrů? Kodiaq se chová podobně jako vlajková loď, tedy superb, díky odlišným možnostem délky a naladění tlumičů je jízda z hlediska komfortu ještě o něco příjemnější. Celkově nám projev připadal na zkoušených osmnáctipalcových kolech klidnější a ne tak houpavý jako u superbu přepnutého do komfortního režimu adaptivních tlumičů.

Ale zcela narovinu: neznámé, deštěm neustále zkrápěné silničky nám daly jen krátce ochutnat jízdní projev kodiaqu, navíc nešlo o finální nastavení, celé auto se před zahájením výroby ještě optimalizuje. A času je relativně dost, protože do zahájení výroby zbývají ještě tři měsíce. Samotný vývoj kodiaqu zabral tři a půl roku.

Celkový první dojem od volantu po vystřídání všech čtyř předsériových kodiaqů s divokým maskováním, které tvary dokonale rozbije, je velmi dobrý, snad jen na rozbité cestě, kde nás tu a tam překvapily větší kameny, bychom čekali o něco menší rány a krátce trvající vertikální pohyb karoserie. Na běžné silnici je ale jízdní projev suverénní, bez rušivých vibrací nebo jiných nežádoucích pohybů karoserie.

Do zatáček se kodiaq skládá v rámci možností ochotně, je cítit velká torzní tuhost karoserie, ale také větší moment setrvačnosti daný vyšší stavbou karoserie a vyšší hmotností než u podobně velkého automobilu s karoserií kombi. Na podrobnější hodnocení je ještě brzy, samotné naladění podvozku tvořeného vpředu vzpěrami McPherson a vzadu čtyřprvkovým nezávislým zavěšením je - a bylo to i zájmem vedení firmy a vývojových inženýrů - spíše komfortní.

Pozice za volantem, řízení, brzdy i odezva zkoušeného dvoulitrového turbodieselu jsou prakticky stejné jako u superbu, zde navíc podpořené sedmistupňovým DSG (superb třetí generace má zatím o jeden rychlostní stupeň méně).

Škodovka konečně vyslyšela nářky majitelů poslední generace superbu, kterým se nelíbila subtilní páka automatické převodovky a přišla s větší a masivnější pákou (jakou měl třeba „dvojkový“ superb). Superb se hezčí páky dočká později v rámci modelové péče, kodiaq ji bude mít od samotného začátku produkce. Nepochopitelně ale i on dostal příliš malé vnitřní zpětné zrcátko, které vadí i v superbu. Digitální přístrojový štít kodiaq po vzoru superbu nedostane, většině řidičů to ale podle našeho soudu vlastně ani vadit nebude.

Zpátky za volant: řízení nám v základním režimu přišlo příliš lehké, ve sportovním nastavení ovšem ztuhne a zde je již pro řidiče, který nemá moc v lásce rychlejší převody řízení, vše v pořádku. Interiér ještě neměl finální plasty, takže fotografování bylo zakázané. Kodiaq dostane pět různých plastových dekorů a pokud si připlatíte, tak i takzvané ambientní osvětlení s možností výběru deseti barev (k dispozici máte všechny, jen přepínáte pomocí tlačítka).

Popravdě v některých detailech připomíná vnitřek technicky "spřátelený" tiguan, velmi příjemný je multimediální systém s 8,5palcovým barevným dotykovým displejem.

Hezky vypadají fotorealistické mapy dodávané společností Google a celkově byl kladen velký důraz na konektivitu – kromě počasí si tak můžete vyjet třeba seznam čerpacích stanic ve vašem okolí včetně nabízených cen za palivo V režimu on-line auto poradí i s aktuální dopravní situací.

Důraz na konektivitu a možnosti propojení auta a internetu je zde znát. Přes mobil si můžete zjistit polohu auta, zjistit, zda je zamčené, nahrát do něj mapy plánované cesty. Technicky je možné auto na dálku i odemknout či dokonce nastartovat, tuto vymoženost ale zatím automobilka nenabídne.

Nové je i tlačítko SOS pro přivolání pomoci; po jeho stisknutí se dovoláte na centrálu (provozuje ji soukromá společnost placená Škodou) a v případě potřeby k vám vyjedou složky záchranného systému, které od vaší řídicí jednotky automaticky vědí polohu auta a množství lidí na palubě. Při dopravní nehodě se pomoc zavolá automaticky.

Novinkou je i plastový chránič dveří, takže při nešetrném otevření nepoškrábete dveře vedle stojícího auta. Jako první s touto vymožeností přišel Ford, Škoda ale používá čistě mechanické řešení, které není tak hlučné, a co je důležité, najdete jej nejenom v předních, ale i v zadních dveřích.

S tím souvisí i možnost zavřít elektronicky zadní dveře (včetně nemožnosti stáhnout okenní skla), pro každou stranu samostatně. To dosud neměla žádná škodovka a jde o pohodlné, snadno dostupné řešení, které uvítají zejména rodiče s dětmi.

Kromě vyhřívaného volantu dostal kodiaq jako první Škoda příplatkové Full LED světlomety s technologií natáčení do zatáček (AFS). Diody najdete vpředu i vzadu, základem pro nejlacinější varianty jsou ovšem halogenové žárovky typu H7.

Kodiaq dostal také hned čtyři parkovací kamery (jednu vpředu, druhou pod víkem kufru a zbývající pod vnějšími zpětnými zrcátky), takže dovede zprostředkovat pohled na auto z výšky. V praxi se to hodí při manévrování v úzkých prostorech nebo při jízdě v těžším nebo spíše méně přehledném terénu.

Kromě obligátní škrabky ve víčku nádrže nebo svítilny v zavazadlovém prostoru se nám líbily zadní plastové stolky na odložení svačiny, tabletu nebo kelímku s pitím (jsou nachlup stejné jako ty v tiguanu).

Další vychytávkou je hlavová podpěra, kterou jednoduše vyklopíte z opěradla obou zadních sedadel, a pokud usnete, hlava vám nespadne do strany, takže si dost pravděpodobně nezablokujete krční páteř. Jsou to sice detaily (navíc většina z nich je za příplatek), ale v momentě, kdy je potřebujete, jsou velice užitečné.

Jisti si můžete být tím, že nové SUV s logem Škody se bude prodávat velice dobře. Když se mě na konci představení ptal šéf Škody Bernhard Maier, zda se mi nové auto líbí, odpověděl jsem, že ano – a je to upřímná odpověď, jakkoliv superb se mi zamlouvá více. Nový model je přiměřeně hezké, praktické auto s mnoha užitečnými a chytrými detaily, přesně v duchu toho někdy vysmívaného firemního sloganu Simply clever (jednoduše chytré).

Jak řekl Maier, je to auto, které značka potřebuje a díky kterému dále poroste. Statistiky mu dávají za pravdu, segment SUV v Evropě a v Číně neustále roste. Co před lety mnozí považovali za přechodný módní trend, přešlo v trvalou fascinaci. Škoda má se svou SUV ofenzívou nakročeno dobře, letos přijde kodiaq, příští rok yeti.

S kodiaqem má Škoda velké plány i v Číně: od ledna se bude velké SUV vyrábět v Číně (závod Ningbo), později přijde i hybridní verze a verze kupé. Prozatím pouze pro tento obří asijský trh - největší, jaký Škoda má.

Více bude jasné po světové premiéře zkraje září v Berlíně a výstavní koncem téhož měsíce na prknech pařížského autosalonu, kde bude zveřejněna i prodejní cena a zákazníci si budou moci auto objednat. Podle našich informací by nejlevnější verze měla stát přibližně 630 tisíc korun a první dodávky pro české zákazníky lze očekávat od února příštího roku.