Automobilový průmysl letí neuvěřitelným tempem. Možná si ještě ale vzpomenete na to, jak se kolem přelomu prvního desetiletí ven rojily malé prémiové hatchbacky. Jako kdyby se zpožděním začaly automobilky reagovat na úspěšné Mini znovuzrozené pod bavorskou taktovkou.

Čtěte také:
První jízda se Škodou Superb po faceliftu aneb Zkusili jsme novou ochranu chodců
Test Peugeotu 508 SW: K efektu i praktičnost
Test Hondy CR-V Hybrid: Na papíře český sen

Se svým receptem na stylového mrňouse s relativně levnější technikou ale pořádně vysokou marží přišla nově vznikající značka DS, tehdy ještě jako Citroën DS3. Přidal se Fiat s pětistovkou, Opel s Adamem nebo Alfa Romeo s MiTem. A také čtyři kruhy.

Verze S Line vypadá opravdu agresivně.

Verze S Line vypadá opravdu agresivně.

Audi A1 přivedla od roku 2010 ke značce spousty nových zákazníků a na trhu vydržela slušných osm let. Nyní ji střídá vydání druhé. To je postaveno na nové platformě, už je to striktně „pětidveřák” a zatímco všichni zmínění konkurenti krom neotřesitelného Mini nástupce vůbec nebo alespoň zatím nedostali, A1 se vydává vstříc zdánlivě marnému boji s módními kompaktními crossovery.

Zvenku paráda, uvnitř zklamání

Vždy se nabízí srovnání s předchozí generací, kterou nejspíš máte nakoukanou mnohem lépe než novinku. A1 nám vcelku výrazně povyrostla. Na délku o 56 mm na 4030 mm, širší je o 34 mm, tedy 1740 mm, naopak nižší je o 13 mm (1433 mm).

Auta tohoto typu mám velmi rád, jenže designéři vždy hrají na velmi tenkém ledě, co se proporcí týče. Jako když dostanete příliš malou čtvrtku na to, abyste se pořádně rozmáchli. Jenže A1 je dle mého vážně moc pěkný kousek auta. Nikdy jsem nebyl fanouškem chladného a strohého designu, kterým se čtyři kruhy prezentují dlouhodobě, ale tento prcek na velkých osmnáctipalcových kolech tak nějak pěkně sedí. I z boku či zezadu působí vyváženě a sportovně.

Auto celkově působí velice vyváženě.

Auto celkově působí velice vyváženě.

Na přídi zaujme výrazný designový prvek, a sice mřížka nad chladičem. Nejspíš by ji měla dostat i chystaná A3, půjde tak o jednotící prvek ingolstadtského designu odkazující na slavná léta rallyové Skupiny B.

C-sloupek je pak designově ukončen u střechy, která může být odlišně lakována. S barvami si u A1 vůbec můžete hrát mnohem více než dříve. Můžete mít třeba i bílá kola. Tato kombinace červeného laku a paketu S Line je však neskutečně sexy.

Střechu lze barevně odlišit.

Střechu lze barevně odlišit.

Po otevření dveří se nejspíš nejprve pousmějete – v celkové architektuře vidíte prvky od větších bratrů nové generace. Což o to, Audi v posledních letech výrazně zapracovalo na svébytném a daleko nápaditějším tvarování interiérů. U A1 nadále pokračuje. Ovšem použité materiály vážně nejsou stoprocentní.

K ceně se ještě dostaneme, ovšem pokud bych si konkrétní vůz nakonfigurovaný za téměř milion korun měl odvést ze showroomu s nečalouněnou a lacině vypadající výplní dveří, která si nezadá s užitkovými vozy, připadal bych si docela podveden. A příliš to nezachraňuje na části vnitřku, které jsou na očích více.

Interiér je designově vcelku zajímavý, ale mezery v použitých materiálech se tu najdou.

Interiér je designově vcelku zajímavý, ale mezery v použitých materiálech se tu najdou.

Když píši tyto řádky, zrovna jezdím s DS 3 Crossback, na jehož test se můžete těšit brzy. Tento pařížský crossover dává německému kolegovi, co se luxusních materiálů a celkového dojmu z interiéru týče, vážně tvrdou lekci.

Kde se naštěstí nešetřilo, to je palubní elektronika. Duo infotainmentu a přístrojového štítu patří mezi nejlepší ve třídě. Systém má vysoké rozlišení, je rychlý a přehledný. Ovšem platí, že připlácet se musí za vše. Nejen za palubní systém, který je příbuzný s těmi v bratrských limuzínách, ale třeba také za parkovací kameru nebo bezklíčové startování – ani jedno tak jinak štědře vybavený testovací kus neměl.

Virtuální kokpit je tu v jednodušší verzi, než u větších modelů.

Virtuální kokpit je tu v jednodušší verzi než u větších modelů.

Co se prostornosti týče, vepředu je vše v pořádku i pro vyšší postavy, nestěžoval jsem si ani v oblasti loktů. I dozadu se dospělí posadí, zde mě potěšilo nadprůměrné místo pro hlavu. Zavazadelník nabízí slušných 355 litrů objemu.

Třech válců báti se netřeba

Nenechte se zmást politicky vykutáleným označení 30 TFSI, pod kapotou najdete litrový přeplňovaný tříválec 1.0 TSI. Známé koncernové náčiní je v tomto případě naladěno na 85 kilowattů, tedy 115 koňských sil. Poslední roky rozhodně nepatříme mezi zaryté odpůrce těchto „moderních lichokopytníků”. Takoví podle mého s těmito motory ještě příliš nejezdili, protože se tříválcovými začátky se jejich vlastnosti nedají srovnat.

Jedním z těchto povedených tříválců je v mých očích a hlavně uších a nohách právě litrové TSI. Jadrný zvuk dává najevo spíš při vyšším zatížení z nízkých otáček nebo při studeném volnoběhu, jinak je to klidný motor. Spolupráce s dvouspojkovou převodovkou je dobrá. Software dobře předvídá jízdní situaci a změna převodů je rychlá, jen si musíte zvyknout na pomalejší reakce při nižší rychlostech, kde jako citlivý šofér ucítíte, jak se spojky spínají trošku pomaleji, než byste si přáli.

Označení motorizace dokáže lidi pěkně zmást.

Označení motorizace dokáže lidi pěkně zmást.

Jenže jinak je to na tohoto prcka svižné, úsporné (kombinovaně v pohodě pod sedm litrů) a kultivované ústrojí. Dokonce se mi spárování s převodovkou zdálo o něco harmoničtější než u nedávno zkoušeného Volkswagenu T-Cross.

Při jízdě nečekejte nic tupého a odměřeného, tohle Audi se na zatáčky vyloženě těší. Působí velice lehkým a jistým dojmem. Široká kola se do asfaltu opřou a vy můžete oblouk projet s velkou jistotou a téměř bez nedotáčivosti až absurdními rychlostmi.

Řízení je vyvážené a rychle získáte ten příjemný „motokárový” pocit. Velká kola se ozývají na nerovnostech, ale kostitřas tohle auto rozhodně není. Tlumiče jsou dostatečně rychlé na to, aby kola nebubnovala a netloukla, byť tuhost rozhodně cítíte – avšak ve srovnání s Mini přece jen poddajnější.

Závěr

Nejsem tím, který bude programově nechápavě kroutit nad cenovkami prémiových značek a označovat je za předražené. Většinou onu prémii chápu, je to o pocitech, nuancích, detailech, celkovém pojetí. Jenže tady takový Seat Ibiza se stejným motorem ani nenarvete v konfigurátoru natolik, abyste se vyrovnali holé verzi A1 se slabší verzi litrového motoru.

A pokud chcete takového krasavce, kterého vidíte na fotkách a za kterým jsem se celý týden s úsměvem otáčel kdykoli, kdy jsem jej nechal zaparkovaný, vysolíte dvojnásobek. A to zdaleka není plná výbava ani nejsilnější motor. Ano, to auto je hezčí, má styl a dobrá multimédia. Ale provedení interiéru je podle mého nedostatečně luxusní, a i když je pohonné ústrojí povedené, nabídka motorizací celkově v ničem od koncernových kolegů alespoň zatím nevybočuje.

Audi A1 30 TFSI
Motor:
999 ccm, řadový zážehový tříválec, turbo
Max. výkon:
85 kW (115 k) při 5000-5500 ot/min
Max. točivý moment:
200 N.m při 2000–3500 ot/min
Převodovka:
sedmistupňová dvouspojková
0–100 km/h:
9,4 s
Nejvyšší rychlost:
203 km/h
Průměrná spotřeba:
4,9 l/100 km
Provozní hmotnost:
1200 kg
Délka x šířka x výška:
4030 x 1740 x 1433 mm
Základní objem zavazadelníku:
335 l
Poháněná náprava:
přední
Základní cena:
534 900 Kč (25 TFSI)
Základní cena testované verze:617 900 Kč
Cena testovaného vozu:
978 623 Kč