Kdykoliv píšeme o nějaké ilustraci možného auta budoucnosti, většinou to je elektromobil a často plně autonomní. To výtvor švédského designéra Daniela Soriana je naopak výjimkou - ukazuje auto, které má spalovací motor a řídit ho musíte vlastníma rukama.

Dvanáct válců, dvanáct otevřených sacích kanálů, dvanáct škrticích klapek. Nedejte se zmást moderním designem, tohle je stroj ze staré školy.

Dvanáct válců, dvanáct otevřených sacích kanálů, dvanáct škrticích klapek. Nedejte se zmást moderním designem, tohle je stroj ze staré školy.

FOTO: Daniel Soriano

Tedy, museli byste - samozřejmě není ve výrobě a dost pravděpodobně nikdy nebude. Jmenuje se Ferrari Aliante Barchetta a původně vzniklo v kooperaci designérů Aruna Kumara, Magnuse Grettveho a Daniela Soriana v roce 2011 k diplomové práci.

Soriano se ho rozhodl od základu přepracovat, aby zjistil, kam se za těch osm let posunul. „Moderní auta jsou stroje bez duše, podobnější domácím elektrospotřebičům než autům. A tak jsem se rozhodl vzdát poctu starým dobrým supersportům,” komentuje svou kreaci.

Ferrari Aliante Barchetta stojí na karbonovém základě a na řadě míst to je dobře vidět.

Ferrari Aliante Barchetta stojí na karbonovém základě a na řadě míst to je dobře vidět.

FOTO: Daniel Soriano

„Pro skutečného fanouška aut se věci, které dělají auto skvělým, nedají změřit, takže jsem chtěl udělat něco čistého, lehkého a jednoduchého,” dodává. Jeho stroj je tedy poháněn plochým dvanáctiválcem bez jakéhokoliv přeplňování.

Každý válec má svou vlastní škrticí klapku, jak bylo v 80. a na pokraji 90. let u těch nejvýkonnějších aut běžné, vůz má manuální převodovku a je prost jakýchkoliv elektronických jízdních asistentů.

Otáčkoměr takhle daleko mimo zorné pole řidiče je trochu s podivem, ale všimněte si dokonalého teploměru oleje, a hlavně, manuální převodovky.

Otáčkoměr takhle daleko mimo zorné pole řidiče je trochu s podivem, ale všimněte si dokonalého teploměru oleje, a hlavně manuální převodovky.

FOTO: Daniel Soriano

Jeho základem je karbonový monokok, v němž jsou integrované sedačky, a trocha elektroniky ve vozech přeci jen je - k řízení aktivních aerodynamických prvků. Marně byste ale hledali obrovské nasávací otvory, dveře, střechu nebo okna.

Vyrobit něco takového v dnešní době je téměř nemyslitelné, i kdyby přibylo v EU povinné ABS a ESP a pár airbagů - Ferrari na manuální převodovky zanevřelo už před mnoha lety. Přesto by si své zákazníky z řad bohatých puristů jistě našlo.