Majitelé aerovek jsou milovníky těchto vozů a ty pro ně mívají nevyčíslitelnou hodnotu. „Tohle je moje druhá aerovka, před hodně dlouhou dobou jsem si ji pořídil k 50. narozeninám v roce 1995 a v roce 2012 jsem ukončil renovaci a dnes je pořád v tomto stavu,“ pochlubil se modrým zázrakem předseda Aero Car Clubu Praha Jiří Zítek s tím, že tehdy ji pořídil ještě levně, a to za 90 tisíc korun. Dnes kvůli údržbě a renovacím má prý mnohem vyšší hodnotu, než by byla ta tržní.

Firma Aero - továrna letadel vznikla v roce 1919, v roce 1922 byl jediným majitelem JUDr. Vladimír Kabeš, kdy se firma přejmenovala na Aero - továrna letadel dr. Kabeš. Pod tímto jménem fungovala až do znárodnění roku 1945. Mezi prvními vyrobenými vozy v roce 1929 byla „aerovka 500“, je to malý model s jednoválcovým motorem o obsahu 500 ccm. V roce 1934 se začaly konstruovat větší vozy. Výroba skončila válkou a nikdy nebyla obnovena. Už se vyráběly jen Škodovky a Tatry.

Za tento vůz zaplatil pan JIndřich Šlesinger v roce 1983 180 tisíc korun.

Za tento vůz zaplatil pan JIndřich Šlesinger v roce 1983 18 tisíc korun.

FOTO: Novinky

Podle Zítka jsou malé aerovky zajímavé tím, že jsou nesmírně jednoduché a byly dělané levně. „Jsou v podstatě nezničitelné. Třicítky (Aero 30) jsou na tom trošku hůř, jsou složitější, nicméně jejich karoserie vzbudila tehdy nesmírnou pozornost svou nadčasovostí. Dá se říci, že tyto linie existují dodnes u sportovních vozů,“ vysvětlil Zítek.

Vnučka zakladatele

Kromě majitelů veteránů a milovníků starých vozů na sraz do Ratměřic dorazila i vnučka zakladatele firmy Aero Marianne Kabešová, která žije v Americe. Její otec Vladimír Kabeš, který v rodinné firmě dělal původně prokuristu, utekl s rodinou v roce 1948 do Ameriky.

„Na dobu výroby aerovek si nepamatuji, byla jsem malá, když jsme tehdy odešli. Teď ale jezdím na srazy a jsem šťastná, že se s aerovkáři mohu setkávat,“ řekla paní Kabešová Novinkám.

Na sraz dorazila i vnučka zakladatele firmy Aero Marianne Kabešová.

Na sraz dorazila i vnučka zakladatele firmy Aero Marianne Kabešová.

FOTO: Novinky

Také prozradila, že sama žádnou aerovku nevlastní, a dokonce by si ji netroufla ani řídit. „Můj otec ji měl, ale když jsme v roce 1948 odešli, tak už jsme pak žádnou neměli a ta jeho, co tu zůstala, se někde ztratila. Nikdy jsme ji nenašli,“ přiznala dcera prokuristy tehdejší firmy.

Tímto setkáním ale oslavy aerovek nekončí. Vyvrcholí celosvětovým setkáním majitelů a příznivců vozů Aero v Leteckém muzeu v Praze - Kbelích ve dnech 5.-8. září.