Článek
Cesta k současnému postavení koncernu, který zastřešuje kromě škodovky a automobilů Volkswagen i značky Audi (která letos koupila výrobce motocyklů Ducati), Bentley, Bugatti, Lamborghini, Seat a výrobce nákladních aut Scania a MAN, nebyla jednoduchá. Velkolepé předválečné plány zcela změnila druhá světová válka a automobily pro každého začaly z bran továrny vyjíždět až po druhé světové válce.
Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens (Společnost pro přípravu německého lidového vozu; odtud název Volkswagen) měla pod svými křídly organizace Deutsche Arbeitsfront (Německá pracovní fronta). Původně měla ve velkém vyrábět vůz, který na Hitlerovu objednávku zkonstruoval Ferdinand Porsche. Auto, částečně prý inspirované prototypovou Tatrou 97, neslo označení KdF, podle zájmové organizace DA nazvané Kraft durch Freude (síla díky radosti). Prototypy se objevily v roce 1936, v květnu 1938 poklepal Adolf Hitler nedaleko Fallerslebenu (dnes Wolfsburg), kde má koncern sídlo, na základní kámen továrny. Po zahájení války továrna přešla na válečnou výrobu a vyráběla také terénní či obojživelné stroje. Kolem 330 000 Němců, kteří si spořili na vysněné auto, tak přišlo zkrátka.
Po skončení války se poškozená továrna ocitla ve složité situaci. O její vybavení mělo v rámci reparací zájem několik automobilek z vítězných států, nakonec ale zůstaly stroje na svém místě a už v roce 1945 se pod britským patronátem mohla rozjet výroba. Počty vyrobených vozů zpočátku rostly jen pomalu.
Slavit úspěchy po celém světě začal VW s vozem, kterému se začalo říkat Brouk. Této legendy mezi automobily bylo během 58 let (1945-2003) vyrobeno přes 21,5 miliónu kusů. V polovině 60. let Volkswagen koupil automobilku Auto Union a k výrobci velkých vozů Audi pak v roce 1969 připojil firmu NSU a získal tak i společnost, jež měla zkušenosti s malými, vodou chlazenými motory. I díky tomu mohl Volkswagen začátkem 70. let přijít se dvěma vozy, jež se zcela odstřihly od tradičního pojetí se vzduchem chlazeným motorem vzadu - byly to typy Passat (1973) a Golf (1974).
Hlavně Golf, jehož několik generací se zatím prodalo přes 27 miliónů, pomohl Volkswagenu překonat problémy s klesající poptávkou po spolehlivém, ale zastarávajícím Brouku, a dnes je třetím nejprodávanějším automobilem všech dob. Lépe jsou na tom jen Toyota Corolla a Ford F-Series. V první desítce má Volkswagen kromě Golfu i Brouka a Passata.
Vláda chrání VW zákonem
V roce 1960 byla automobilka přeměněna na akciovou společnost, když 40 procent akcií zůstalo v rukou státu. Nyní je spolková země Dolní Sasko největším jednotlivým akcionářem VW. O významu slavné automobilky svědčí i to, že si ji chrání vláda zákonem. "VW zákon" dává Dolnímu Sasku, které nyní vlastní 20 procent akcií, právo veta při pokusu konkurence o převzetí Volkswagenu a nedovoluje jinému akcionáři disponovat více než 20 procenty hlasovacích práv. Právo veta například pomohlo zabránit převzetí Volkswagenu německým výrobcem sportovních automobilů Porsche, Volkswagen naopak nyní míří k ovládnutí tohoto výrobce luxusních vozů. Kvůli zákonu je ale VW ve sporu s Evropskou komisí, který se vleče již několik let.
Volkswagen je nyní největší automobilkou v Evropě a do roku 2018 se hodlá stát největším výrobcem automobilů na světě. Společnost loni poprvé v historii prodala přes osm milionů vozů a loni také automobilka více než zdvojnásobila čistý zisk na rekordních 15,8 miliardy eur (395 miliard Kč). Na světovém trhu obsadila druhou příčku za americkým konkurentem General Motors. Po celém světě zaměstnává přes půl miliónu lidí.