Článek
Na sloní stáda snadno narazíte, když si počkáte vpodvečer u některé vodní nádrže, kam přicházejí za pravidelnou koupelí.
Také buvoli se přesunují za pastvou a za vodou. Jsou nepřehlédnutelní, protože se pohybují ve stádech tvořených často i stovkami zvířat.
Horší je to s nosorožci. V rezervaci Tsavo žijí jen na jejím okraji, kam nemají návštěvníci z bezpečnostních důvodů přístup. Nenarazili jsme na ně ani v Amboseli. Štěstí jsme nakonec měli v národním parku Nakuru. Nosorožci se sdružují v nevelkých skupinách, zpravidla v rodinách. Nejčastěji narazíte na samici s mládětem, zatímco „hlava rodiny“ se motá někde poblíž.
Lví představení
V parku Nakuru se odehrávalo i nynější setkání se lví rodinou. Většina chlupatých hlav zůstala ukryta v trávě, ale dvě lví slečny se vydaly přes cestu, vylezly na kmen vyvráceného stromu a začaly se předvádět. V mlčenlivém vytržení jsme to divadlo pozorovali z několika metrů, z bezpečí plechové krabice se zvednutou střechou, z mikrobusu používaného při zdejších safari.
Je zajímavé, jak se postavení v živočišném společenství odráží v chování jednotlivých druhů zvěře. Antilopy a zebry, které jsou častou kořistí dravých šelem, jsou neustále ve střehu, připraveny dát se na úprk.
Takový nosorožec, na něhož si nikdo netroufne, chodí pomalu a rozvážně, nekouká napravo ani nalevo a zajímá ho jen pastva. Lvi jsou podobně lhostejní ke svému okolí, když jsou sytí. S příchodem večera se dostaví hlad. To se lvice (ony obstarávají potravu), z letargie probouzejí. Plíží se vysokou trávou a pro některou ze zeber či antilop to zpravidla skončí tragicky.
Park Nakuru
Nakuru je město, stejně se jmenuje i zdejší jezero a také národní park, rezervace se spoustou volně žijící zvěře. Tohle všechno je vzdáleno dvě hodiny cesty na sever od keňské metropole Nairobi.
Silnici do Nakuru stavěli italští vojáci, které Britové pochytali na počátku 2. světové války v tehdejší Habeši. Je to už 70 let a silnice stále slouží ke spokojenosti cestovatelů. Kromě všeho ostatního je park Nakuru proslulý milióny plameňáků žijících na zdejším jezeře. Z dálky to vypadá, jako by břehy jezera pokrývala růžová pěna.
Ptáci postávají na svých jasně červených dlouhých nohou v mělké vodě, v níž občas zarejdí zobákem.
Sem tam se stovka plameňáků zvedne, zakrouží nad hladinou a snese se o kousek dál.
V těsném sousedství, ale přísně oddělena, se pohybují méně početná hejna kormoránů, marabu a pelikánů. Do místní ptačí říše patří ještě orli a pak drobná barevná havěť, jejíž jména znají jen odborníci. Na břehu se pasou buvoli, je tu vlhko a tráva šťavnatá. Ze zcela jiného důvodu se tu potlouká hyena. Zdálky docela mile vypadající zvíře.
Sloni v Amboseli
Pod nejvyšší horou Afriky, Kilimandžárem (ta je však na území sousední Tanzanie), je jedna z nejznámějších keňských rezervací, národní park Amboseli. Je to fádní rovina, na níž je pozoruhodná jen bažinatá oblast s jezírky, napájená podzemní řekou z tajícího sněhu na Kilimandžáru.
Voda je nejen v Amboseli, ale ve velké části celé Afriky, problematickou záležitostí. Když několik let v nedávné minulosti pořádně nezapršelo, masajští pastevci přišli o svá stáda a jedinou obživu.
Sloni, kteří jsou pověstní tím, že za vodou putují denně i desítky kilometrů, mají rádi Amboseli. Voda je tam skoro pořád, a proto tam taky roste tráva, a když nikde jinde, tady si účastník safari může být jist tím, že na slony narazí.
Levhart se neukázal
Setkáním se lví rodinou skončily úspěchy při našem putování za velkou pětkou. Viděli jsme žirafy a hrochy u jezera Naivasha, pakoně v Amboseli, ale levhart se neukázal. Nemá sice přirozeného nepřítele, ale na rozdíl od lvů je plachý. Dny tráví spánkem, často v korunách stromů, a na lov se vydává v noci, nebo časně ráno.
Stejně jako my dopadli i další účastníci safari, s nimiž jsme se setkávali v kempech. Být tam někde burza fotek, asi by byla plná inzerátů: vyměním tři obrázky slonů za jednoho levharta.
Rady na cestu
Jak se tam dostat
Nejvíce lidí od nás míří na dovolenou do Keni s cestovní kanceláří. Cílovým místem je Mombasa na pobřeží Indického oceánu, kde přistávají charterové lety českých cestovek. Individuálně lze využít např. služeb společnosti Turkish Airlines, která nabízí výhodné a cenově přijatelné lety z Prahy do Nairobi s přestupem v Istanbulu.
Kdy cestovat
V Keni, ležící kousek pod rovníkem, je tropické podnebí a rok se dělí na sezónu sucha a dešťů. Rozdíly v charakteru podnebí jsou mezi hornatým vnitrozemím a pobřežím. Obecně je nejpříznivějším obdobím konec října až počátek března.
Víza, čas, peníze
Držitelé pasů ČR potřebují ke vstupu do Keni vízum. Lze ho získat i po příletu na letišti za poplatek 50 US dolarů. Když je u nás poledne, mají v Keni o dvě hodiny více. Keňskou měnou je šilink. Přepočet je asi 4,50 šilinku za 1 Kč.
Sluníčko a komáři
Je zcela nezbytné chránit se během pobytu před přímým sluncem ať krémem s vysokým ochranným faktorem, nebo oděvem a pokrývkou hlavy. Při západu slunce se dají do díla komáři. Mohou přenášet malárii, a tak je důležitý vhodný oděv a repelent. Nezapomeňte před spaním zkontrolovat moskytiéru, hustou síť, zavěšenou nad postelí, aby nebyla potrhaná.
Baterie
Není nic horšího, než když se před vámi vyskytne scéna jako z biografu a vy máte v kameře, nebo ve foťáku vybité baterie. Nemáte-li rezervní, pamatujte na včasné nabíjení (adaptér do zásuvky se třemi kolíky). Může se stát, že v hotelu na noc vypnou proud.
www stránky
www.mzv.cz – české ministerstvo zahraničí
www.magicalkenya.com – keňský úřad pro turistiku
www.kenyaweb.com – všeobecné informace
www.travel-marketing.cz – agentura, zastupující keňskou turistiku v ČR